Mlčící hvězda

Sci-fi-litida, která není dobře napsaná a bavit může jen lid, který na těchle postarších vědeckejch fikcích se spoustou blikajících kontrolek a robotů se špatnou výslovností pravidelně ujíždí, ale pro nikoho jiného ne, on to totiž není zrovna nejlepší film, žel (cs Ikarie XB1 je jen o tři roky mladší, ale zároveň o tři levely lepší). Možná se mi to nelíbilo protože jsem viděl americkou zkrácenou verzi, ale upřímně, tu delší bych vidět asi ani nechtěl, už takhle jsem se na mnoha místech nudil a mimovolně rukama skládal origami stegosaura, což vzhledem k tomu, že nedokážu složit ani parník značí, že to fakt nebylo moc záživné. V konečném důsledku je tu tak zajímavá snad jen rezonance odporu proti jaderným zbraním a fakt, že jsem si při finále vzpomněl na jednu scifózní rozhl. hru, co jsem jako malej slyšel asi tak milionkrát (úkol pro zítřejší den, zjistit, co to bylo zač!). FiN (27.03.2015)

Tento film má řadu problémů... nebo já s ním. Jednak, vychází z docela slabého románu začínajícího S. Lema z roku 1951 (vím, o čem mluvím, mám první vydání). Zaměřoval se na tehdy hrozící akutní jadernou konfrontaci a Venuše byla jen taková symbolická paralela. Řeč románu, dialogy, formální stavba je tak špatná a amatérská, že se nedivím, že se takový mistr jako Lem za román později styděl a nehlásil se k němu. Byl vzat v době vrcholícího nadšení ze socialistického dobývání vesmíru r. 1960, kdy už byl poněkud zastaralý, a použit jako látka pro vysoce agitační reklamu na komunismus a zejména internacionalismus. To bych u filmu z východního bloku z roku 1960 pochopitelně čekal, ale po 40 minutách téhož se mi už otevírala v kapse kudla. Např. výzkum je pojat tak, že za stolem sedí indický komunistický vědec a kolem něj jsou rozestoupeni "v rojnici" směrem ke kameře bádající, vhodně vybraní zástupci jednotlivých ras a národností. Problémy se řeší formou plenární schůze, funkce jsou rozdávány na základě původu podle stranických rozmístěnek. Pochopitelně je shovívavě přizván i prokomunistický američan (hraje ho Lukeš). Hlavní inženýr je Polák, furt dokola se to zdůrazňuje. Japonka melodramaticky používá slovo Hirošima v každém souvětí (jako jediná žena je tam pochopitelně za účelem servírování potravin, jak jinak). Tak trochu rozvláčně jsem popsal, proč je film extra schematický, povrchní, alibistický. Dějem se sotva vyrovná americkým brakům z téže doby. Bohužel jen tak. Hezká je výtvarná stránka. Nerad to píšu, ale asi si budu muset sehnat americkou přestříhanou verzi, zdá se podle zdejších komentářů, že je lepší než originál. (19.02.2012)

Interiér lodi, pěkný. Ale ten coloring, díky němuž ten černoch vypadá tak děsivě, že právě přišel ze samotného pekla, je ech. To měli raději udělat čb. Ocituji přeložený komentář z jutub, který je prostě...parádní: A po přistání na Venuši, celá posádka a loď jsou rozdrceni a spáleni díky nesmírnému tlaku a žáru...konec filmu. ;-) (18.06.2020)

Videná americká verzia. Tak snáď to jediné, čo je dodnes na tomto filme zaujímavé, je štylizované výtvarné stvárnenie Venuše. Inak sa tvorcovia úmorne snažia, vo všetkej vážnosti, publiku zdeliť to, čo urobilo, bez preháňania, nejakých sto amerických filmov v predchádzajúcej dekáde. Mlčiaca hviezda tak pôsobí na rok svojho vzniku značne archaicky a ako keby bola nakrútená v roku 1950. Vyššie hodnotenie je spôsobené najmä mojou obľubou subžánru vesmírnych ciest a skrátka tým, že je film tak mimo, až je nechcene vtipný a divák sa bude perfektne baviť na úkor tvorcov. No a ešte fakt, že iba málokto sa v histórii sci-fi vydal na druhú planétu od Slnka v našej slnečnej sústave. (28.09.2019)

Pořád jsem se ještě nerozhodl, zda si tento film zaslouží dvě hvězdy, nebo dokonce tři. Viděl jsem totiž originální a nesestříhanou verzi, která se zdá být horší než sestřih, co tak čtu. K hlavním výtkám patří ideologické poselství, které mě hodně iritovalo, onen důraz na internacionalismus (do vrcholného nevkusu předvedeno v závěrečné scéně, kde se všichni berou za ruce) je přehnaný a hloupý. A dále je snímek zbytečně dlouhý: začíná to velmi zajímavě, když se řeší tunguský meteorit, pak let na Venuši... zdlouhavě, plno zbytečných agitačních rozhovorů, nikde se nic moc neděje. Jo, je třeba ocenit výtvarnou a technickou stránku filmu; kdyby toho nebylo, tak už by nezbylo vůbec nic. (02.04.2015)