Mít a nemít

Samozrejme, miestne entity zase spievaju ody na Hampry Bogarta - herecky bol samozrejme vyborny, to jo, no ale ja ho furt nemam rad, a to tak, ze velmi! Takze nic viac nez hodne priemerny kopirak slavnej Kasablanky z roku 1942. Howard Hawks bol sice zrucny reziser, ale holt, asi aj on mal slabsiu chviku : 46 % (03.05.2016)

Začnu poněkud netradičně ( cca od 1/3 snímku ). Chvíli jsem měl pocit, že tu láhev si budou Humphrey s Lauren předávat z pokoje do pokoje po celý zbytek snímku :o) A mně by to snad i nevadilo. Dialogy byly napsané brilantně a na tu jiskřivost mezi ústřední dvojicí Bogart – Bacall ( zejména na Lauren ) bych se vydržel dívat hoodně dlouho. Přiznávám, že Hemingwayovu předlohu jsem nečetl, takže nemám s čím srovnávat, tím pádem mít nějaké výtky, což je v tomto případě ( pro mě ) pouze dobře. Velká většina z vás tu vzpomíná ( upozorňuje ) na značnou podobu s mnohem slavnější Casablancou. Určité spojitosti, pokud je divák chce hledat (ok, přiznávám, nemusí je zase tak složitě hledat ) tu jsou, nicméně o stejné snímky se rozhodně nejedná. A musím konstatovat jediné ( souhlas s uživ. DaViD’82 ), I mně je bližší tento snímek Howarda Hawkse a hlavním důvodem budiž uvěřitelnější "chemie" ústřední herecké dvojice. Druhým důvodem budiž výborný “ už tě někdy štípla mrtvá včela “ Walter Brennan. V neposlední řadě je to potom samotný fakt, že Casablanca je pro mě osobně “ příliš učesaná a zromantizovaná. “ Dalo by se říci, že Casablanca je pro romantičtější povahy, To Have and Have Not je pro ty, kterým je vlastní i nějaká ta špetka ironie. Být či nebýt, Mít či nemít, podívat či nepodívat ? JÁ říkám rozhodně podívat, tento snímek za to rozhodně stojí. Ať už pro uvěřitelnou ústřední hereckou dvojici, Inteligentní scénář Williama Faulknera a Julese Furthmana či prezicní Hawksovu režii. p.s. závěrem musím říct: Osobně dávám vždy přednost Havaně před kpt. Morganem ( je na mě příliš sladký ). V případě kpt. Harryho Morgana ( coby Humphreyho Bogarta ) udělám vždy a rád vyjímku. 88,8% (03.01.2011)

Je to Casablanca a není to Casablanca. Těch podobných znaků je dost - toho si všimne každý, ale z Casablancy tu chybí hodně: osudovost, romantika (tedy nechybí, ale v Casablance je více působivá) a závěrečný sentiment. Je to jinak moc příjemný film, který není taková klasika, jako o dva roky starší předobraz, ale rozhodně nedělá Bogartovy ostudu. A Lauren Bacall je mnohem, mnohem více sexy než Ingrid Bergman. Jinak vůbec jsem neřešil knížku, podle které to bylo napsáno - neznám (10.05.2009)

Lightová verzia Casablancy. Narozdiel od Curtizovho masterpiecu nestrhne ani nedojme. Celý čas však výborne baví. Bogart s Bacallová (do ktorej som sa opäť zamiloval) majú pochopiteľne fantastickú chémiu, celé to veľmi dobre šlape, postavy sú šťavnaté, má to príjemny nadhľad a veľmi dobre sa na to pozerá. Výborná žánrovka 8/10 (10.09.2015)

Bogart ve válečném ohrožení a v opojení ženským půvabem ničí charizmatem a pohotovostí všechny protivníky v dohledu. Do casablancovského kouzla tu ale chybí konzistentnost, nadčasovost a ona téměř hmatatelná osudovost. Lauren Bacall může být jak chce krásná, ale můj prototyp osudové ženy to zkrátka není. Naopak, její Marie příběhem jenom proplouvá a i přes neodolatelnou krásu zůstává lehce zmatenou a otrlou dívkou, která si svým chováním Bogartovu pozornost snad ani nezaslouží. Jejich vztah navíc nemá šanci rozkvést, protože se odehrává až ve druhém plánu za válečnou linií, která ale, i přesto, že zabere mnohem více času, klouže jen opatrně po povrchu. Všechno se děje podle strojených komplikací a to od prvního zádrhelu až hezky k tomu poslednímu. A i když se na film díky hlavní dvojici (na které to jiskření, které se projevilo i v reálu, je vidět v každém políčku) dívá moc příjemně, je Hawksův snímek jenom pomíjivou nostalgickou vzpomínkou. A tu stojí za to Mít, ale příště snad už někde jinde. (17.07.2008)