Můj takzvaný otec

Dokázal bych si představit, že kdyby tu Michael Nyqvist hrál méně protivnou postavu, tak bych si tenhle film dokonce i oblíbil. Námět k tomu doslova vybízí. Ze začátku hrozný protiva, postupem času suprový taťka, kterého nelze nemít nerad. Přitom Michael na tu roli měl, jen ta představa režiséra byla asi někde jinde. K mému údivu méně zábavná. (30.10.2019)

Taková ta typicky severská pohodička. I když je vlastně v žánru drama (sám nedokážu objektivně posoudit, jestli je to dobře), tak jsem si tenhle film maximálně užíval. Jako místy až tragikomické hledání, toho svého vysněného otce. A ať je jakýkoliv, je přece můj, jaký pak copak. A to největší překvapení není rozhodně Michael, ale jeho filmová dcera Vera Vítali. Zahrála to moc dobře a ten její kukuč, ten si budu ještě hodně moc dlouho pamatovat. A ať ten film nakonec dopadne jakkoliv, každé dítě by mělo mít určitě svého otce. A ne jen jednou za třicet let . (11.06.2016)

Trochu spoilovania!!! Musím priznať, že som trochu sklamaný. Emocionálne ma to veľmi nezasiahlo, možno preto, že nie som žena. Prišlo mi to smutné, dlhé a miestami bizarné. (Matka po pôrode nepomenuje dcérku, ale čaká, kým sa s otcom dohodnú spoločne na mene.) To ako vážne? Všetci sa tu snažia byť tichí a slušní (teda okrem takzvaného otca) a pritom sú veľmi naštvaní alebo frustrovaní. (Rozchádzam sa s tebou, ale objím ma, veď ešte 18 rokov sa budeme stretávať a podávať si naše spoločné dieťa pekne v mieri z rúčky - do rúčky.) Tomu mám veriť? Skrátka, čisto subjektívne hodnotené, videl som veľa zaujímavejších švédskych filmov. (06.06.2016)

Příjemný, odpočinkový film. Téma navázání vztahu dcery s otcem, kterého nikdy nepoznala zase trochu jinak zpracované, tak do tři čtvrtě filmu i docela zajímavě. Pak se to nějak zvrtne a všichni se v tom dost plácají, nikdo nějak neví, co vlastně chce a konec tak spíš vyhnije, přijde mi to spíš jako bezradnost scénáristy než postav samotných. Herecké výkony dobré, pro mě Michael Nyqvist v celkem netypické, spíš komediální roli. Ale hlavně, v tomhle filmu maskéři použili to nejlepší umělé těhotenské břicho, co jsem kdy viděla, musela jsem si to vyhledat, protože jsem si vůbec nebyla jistá, že Vera Vitali nebyla v průběhu natáčení doopravdy těhotná. Žádný severský zázrak, na druhou stranu to nenudilo a chvílema i docela pobavilo. (08.06.2016)

Podľa popisu k filmu som čakal niečo viac emocionálnejšieho, ale opak bol pravdou. Áno, severské filmy bývajú často chladné, ale tento si priam pýtal nejaké väčšie emócie a rozvoj citovej väzby medzi hlavnými postavami. Namiesto toho, dialógy bez akejkoľvek empatie, akoby sa rozhodovalo o tom či na obed bude šošovicová alebo fazuľová polievka. A pritom tu išlo o to najdôležitejšie - medziľudské vzťahy, vzájomná podpora a pochopenie. Neviem, nejako som dúfal v citovo vyzretejšie dielo. Ale aj tak treba uznať, že to bol zaujímavý film, keď už nie v sfére interného vývoja postáv, tak aspoň príbeh ako taký... (17.06.2016)