Holky z porcelánu

Juraj Herz je jedním z mála „normalizovaných“ režisérů tzv. české nové vlny, kteří si ani v šedesátých ani v sedmdesátých letech neusnadňovali práci: v nové vlně nesklouzl k netvůrčímu žonglování s odkoukanými, konvencionalizovanými postupy a tvořil si vlastní styl, a ani po Srpnu se nevydal cestou nelidskosti, nelidskosti, která je druhým (a vlastním) jménem normalizace, nejen té kinematografické. Nebýt vesměs strašlivých písní, ztvárněných značně neimaginativními klipy, které milou komedii o krásných nohách a touhách skladnic prokládají, mohl vzniknout opravdu nadprůměrný film. Pouští se totiž odvážně po strmých a nebezpečných trasách vzpomenutých nohou do tepajícího ticha ženských snů a vykládá je s josefovskou volností tak pravdivě a otevřeně, že všechny totality pukají... Svůj podíl na tom má Andrej Barla, jehož zrakem se asi všeobecně pohrdalo a mnoho toho nenasnímal; přesto můžeme věřit, že svět viděl svýma očima (jak napovídá jeho /!/ Romance pro křídlovku). A poslední výhrada: jakkoliv se sám sklad ve většině záběrů proměňuje v nevšední jeviště, film to, co se děje mimo něj, mimo tu neobyčejnost, skrytou za zaplombovanými vraty, snižuje na pouhou realitu. Kolikrát jsem ten film viděl, i v mladších letech, a snad vždy jsem si říkal, jak by tento „sen“ (a co je víc?) produkoval Jiří Suchý. Semaforská imaginace by ono dominující bílo nechala explodovat s takovou parádou, že by na další normalizování nevybylo sil… (30.12.2017)

Nevtieravá komédia s pomerne slušným hereckým obsadením a výkonmi, ale biednym scenárom. Teda, aby som bol presný... Herz aj tu dokázal aj z toho mála vytĺcť maximum, aj som sa nasmial, bolo to celkom fajn, ale chýbali mi tam dve veci. Silnejšia dejová línia, celé to bolo poskladané či skôr pozliepané z nesúrodých dielikov a črepov ako rozbitá porcelánová soška epoxidom. Nemalo to ucelenosť. A za druhé, chýbal mi tam jednoznačnejší záver. To, že tam pobláznená Veškrnová rozbila na záver zopár tanierov, bol síce (na tú dobu) efektný, ale inak myšlienkovo a dejovo prázdny záver. Neuzavrelo sa to dejovo ani čo sa týka skladu, ani čo sa týka akéhosi zmysluplného uzavretia príbehov ďalších postáv. Kľudne si viem predstaviť pokračovanie. (13.07.2015)

Když si tento film člověk pustí doma v televizi nebo přehraje z nějakého přehrávače tak dejme tomu, že to mohu brát jako oddechovou záležitost, nebo při projekci něco doma udělat atd. Ale když si představím, že se na film chodí do kina tak pak to mění situaci. A je jedno jaký rok se píše a jaký režim máme. Snímek je to slabý, jak dějově tak zpracováním. Lépe jsou na tom herecké výkony jako třeba Myslíková nebo Hartl. A aby mě stačilo k dobrému hodnocení, že přede mnou skotačí hezké holky s hezkýma nohama, tak to mě nestačí. (16.11.2009)

Sedmdesátá léta, to bylo mládí spíše mojí maminky. Vážně dřív holky byly tak prostoduché? Tomu se mi nechce věřit. Jako kdyby celá jejich existence spočívala v tom najít si chlapa, jinak je to průšvih jak vrata. Smutné. Pár úsměvných momentů by se asi našlo, ale spíš mi z toho bylo do pláče. Bylo mi řečeno, že dřív děvčata nebyla tak "oprsklá", ale aspoň nějaké základní hodnoty a standardy by mít mohly, ne? (10.03.2024)

Ačkoliv se to nemusí někomu zdát, je to velmi zdařilá komedie. Pro mě jedna z nejlepších. Některé situace a dialogy jsou k popukání ("aký jemný mláděnec", "píšete? píšete?", "jak dlouho to už nikdo ne-to, je to celý to"). Především pak postava Dagmar Veškrnové jako takového malého ufňukaného "trdla" je výborná a dovolil bych si říct skvěle zahraná. Scéna, kdy se po potopě šourá ve vytahaném oblečení a zpívá si, nebo scéna s instalatérkou ("a jíst vám chutná?") jsou ukázkové. Ostatně i jiné postavy a postavičky jsou velmi veselé, ať už je to Rybička, Ctirad Andrejs, Stáníček nebo požárník. Ani hudební vložky mi zde moc nevadí, i když si myslím, že do nemuzikálových filmů vůbec nepatří. Celý film jako komedie funguje bezvadně, vždy se na ni podívám rád znovu. K pobavení, zvednutí nálady a k příjemnému strávení času jako dělaná. (100/100) (23.03.06) (24.03.2006)