Belmondo

Konečně jsme dostali plnohodnotný a nesmírně zajímavý dokument o velkém francouzském herci, který natočil mraky filmů a mraky z nich jich známe i my. A jeho syn Paul Belmondo se rozhodl natočit o svém tátovi důstojný dokument-rozhovor, ve kterém se ho ptá a zároveň ukazuje staré fotky či ukázky filmů. Je to hrozně milé a hlavně zajímavé povídání, navíc i cestování po lokacích Belmondových filmů má svá pro. Jednoduše řečeno, tady se to prostě povedlo. Hudba: Aliance Productions (09.08.2017)

Belmondo podle Belmonda, táta Jean-Paul podle syna Paula. Laskavé, úsměvné a pohodové vzpomínání, které žádné skandální odhalení nepřináší, a (proto) je stejně příjemné jako podvečerní posezení u Château Lafite na balkóně skromného pařížského bytečku s výhledem na Eiffelovku. Jen s tím rozdílem, že Jean-Paul pro jednou neleze po střeše, ani nevisí na okapu, ale sedí proti vám a směje se. („Spousta policajtů se stala policajty kvůli mně!“) (01.07.2016)

Chtěla jsem napsat něco oslavného, ale dojal mě zde již skvělý a výstižný komentář Enšpígla. Belmondo je prostě můj celoživotní oblíbenec,..frajer, sympaťák, rošťák....dle filmů, dle knih, co jsem o něm četla...prostě ultimátní hero. Naprosto objektivně :) A potěší mě každý dokument, rozhovor a tak dále. :) Paul byl fajn průvodce, docela se vzhledově potatil. Líbila se mi taky hudba...přítomnost mnoha kolegů, rodiny a lásek pak dokazuje, že si ho moc lidí váží. Belmondo je prostě jedinečný a neopakovatelný. (02.05.2017)

Jeden z těch českých distribučních názvů je dost matoucí, protože Belmondo o sobě paradoxně řekne ze všech nejméně...ale také to působí jako skromnost hvězdy jeho kalibru. ;-) Dostačující, bilanční dokument, dělaný s láskou k lidem i řemeslu, který vás, tedy pokud nejste největším znalcem Belmonda na světě, plně uspokojí. Všechny superlativy o Jean-Paulovi jsou totiž pravda! 90%. (16.04.2018)

Dokument s Belmondem cestujícím s rodinou a přátely po místech natáčení slavných filmů a vzpomínajícím na různé okamžiky se mi moc příjemně sledoval. Šlo o zdařilé a důstojné ohlédnutí za životem a tvorbou nedávno zesnulé herecké legendy, kde jsem se postupně smířil i s tím, že se v něm ne(chrono)logicky skáče od filmu k filmu, a kde mě navíc potěšila možnost (ať už ze současných nebo archivních záběrů) vidět a slyšet Lelouche, De Brocu, Verneuila, Melvilla a další francouzské režiséry alespoň krátce vyprávět o natáčení filmů... akorát mi přišlo škoda, že největší prostor se z režisérů dostalo Philippu Labrovi, který toho zajímavého oproti jiným moc neřekl a často spíše plácal jen všeobecnou chválu ve stylu řadového obdivovatele + ještě pak nechápu, co tady dělal Dujardin, u kterého jsem měl pocit, že nemá vůbec co říct k věci, jen opět prezentovat svou osobu (+ svůj film, který s Belmondem nemá krom jednoho odkazu nic společného). To bylo pár momentů, kdy jsem začal z filmu chvílemi nadobývat onen nešťastný pocit dokumentu plného doprázdna „mluvících hlav“, ale naštěstí většinu času jsem ten pocit neměl, hodně prostoru tu po celý čas dostal samotný Belmondo a jeho povídání se synem se krásně poslouchalo. Navíc mě potěšilo, že mezi výběrem těch filmů, kterým se dokument věnuje podrobně, došlo i na Opice v zimě, což je dlouhodobě můj nejoblíbenější film s Belmondem a vždy mě trochu mrzelo, že ho u nás skoro nikdo (včetně Belmondových fanoušků) nezná, tak potěší si potvrdit, že ve Francii jde naopak o kultovní záležitost. Nejen v závěru je dokument skutečně dojímavý, ale naštěstí vůbec ne pateticky a přehnaně. (12.12.2021)