The Dreamers
Innocents
The Dreamers - I Sognatori
Rojkovia
The Dreamers
Režie:
Bernardo BertolucciScénář:
Gilbert AdairKamera:
Fabio CianchettiHrají:
Michael Pitt, Eva Green, Louis Garrel, Robin Renucci, Anna Chancellor, Jean-Pierre Léaud, Jean-Pierre Kalfon, Valentin Merlet, Florian Cadiou, Lola Peploe (více)Obsahy(1)
Autor završuje snímkem SNÍLCI pomyslnou trilogii pařížských filmů, kterou zahájil KONFORMISTOU a v níž pokračoval POSLEDNÍM TANGEM V PAŘÍŽI. Tři postavy příběhu se na pozadí studentských nepokojů kolem roku 1968 v Paříži oddávají podobným hrám jako kdysi Marlon Brando a Maria Schneiderová v nejproslulejším Bertolucciho díle. Mezi experimentováním, kam až lze dojít ve svobodném sexu, si dvojice sourozenců a její náhodný host z Ameriky libují v neustálých citacích z kultovních filmů. Ventilují svou zlobu vůči nepřítomným rodičům, jejichž peníze vesele projídají. Film je Berolucciho nostalgickým ohlédnutím za vlastní minulostí. Na rozdíl od svých tehdejších radikálních postojů, dokáže dnes vidět své hrdiny s ironickým odstupem a něhou. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (305)
Další z těch filmů pro zralé a znalé... Mám rád takováto dílka a přesto nechce se mi tento film nějak hlouběji komentovat. Protože tak jako tahle Bertoluciho lehce erotická, avšak veskrze lidská studie nikterak neuvěřitelných vztahů v jakémsi dějinném rámci by to byl komentář příliš osobní a intimní. A je mi líto těch, co třeba byť jen něco podobného a v jiných rámcích neprožili... A je dobře, že i v dvacátém prvním století natočí režisér jako B.B. takovýto - a velmi citlivý - film. A já - opět mám to dilema - čtyři a půl hvězdičky zaokrouhlit nahoru či dolů. Co tak zásadního může člověk (se špetkou soudnosti a bez komplexů :-) tomuto filmu vyčíst? Ano, snad jen trošku pomalé tempo v druhé polovině, leč stejně z příběhu vyplývající a bez nudy. Dle mého soudu výborný scénář a skvěle odvedené herecké výkony bez sklouznutí k jakýmkoli klišé (zvlášť v erotických scénách) a přehrávání, výborná atmosféra na pozadí "pařížského léta 1968" s výborně vybranou hudbou doslova do děje... Výborný film! Vlatně víc. Tak proto za pět!... - - - P.S. Jako tradičně u náročnějších filmů - na IMDb 7.1/10 (6,548 votes)... Troubům odchovaným v tom lepším případku pitvořením sklepáků a jiných hessských českých celebřitěk navzdory :-) ()
Tento snímek bych označil pojmem "umělecké porno". :) Nahota je ve filmu naprosto normální, ale není násilná..působí přirozeně. Mnoho krásných obrazů ("I can't stop you, I've got no arms."), úchvatná kamera, fúze snímku samotného se záběry starých francouzských filmů, revoluční dusno probíhající všude kolem, hlavní postavy o něm stále mluví, rozebírají ho, ale přitom se ho aktivně zúčastní až v samém závěru. Krásná hříčka Bernarda Bertolucciho, který se do příběhu nebál zasadit i téměř incestní vztah Thea s vlastní sestrou Isabelle v kombinaci s milostným trojúhelníkem ("Yes, I'm drunk. And you're beautiful. And tomorrow morning, I'll be sober but you'll still be beautiful.") ()
Snílky jsem viděl poprvé před šesti lety a napodruhé se mi líbili stejně jako tehdy. Bylo to příjemné shledání z jedním z mých "starých známých" filmů, na které se nezapomíná. Snad jsem od té doby nakoukal hodně nových filmů a vyspěl do určité divácké velkorysosti, která mi umožnila si novou projekci tohoto snímku opravdu užít. Potěšilo mě, že jsem poznal alespoň jeden film, z něhož je do Snílků prostříhán jeden záběr (Godardovo "U konce s dechem), což je pokrok oproti první projekci, kdy pro mě byla většina citovaných filmů velkou neznámou. Rovněž jsem mohl ocenit zmínku o Nicholasi Rayovi a jeho snímku "Rebel bez příčiny", o němž se zde postavy v jedné scéně baví, a který jsem nedávno viděl a velmi se mi líbil. A takových odkazů a převzatých záběrů z klasických černobílých filmů je tento film plný a patří to k jeho hlavním přednostem, které z něj dělají skvělou poctu kinematografie a cinefilů, mezi něž se též řadím. Dalším pozitivem je herecké obsazení hlavních postav - musím vyjádřit svůj hold především Evě Green a její odvaze, s níž se ve Snílcích odhalila. Rozplýval-li jsem se nedávno nad jejím herectvím v její nejnovější roli v Burtonových "Temných stínech", pak u Snílků mohu pouze užasnout, že byla stejně jedinečná, dokonalá, svůdná a herecky přesvědčivá už tehdy, před devíti lety. Zde mi tane na mysli, že jsem vlastně kdysi četl i stejnojmennou literární předlohu skotského autora Gilberta Adaira, který podle ní napsal k tomuto filmu i scénář a který na konci loňského roku zemřel. Nepamatuji si již ten text příliš podrobně, ale vzpomínám si, že to byla poměrně zajímavá novelka, která zašla v líčení bohémského života ústřední trojice ještě dál než film, a závěrem sklouzávala až do roviny degutantních popisů detailů, do nichž vyústilo soužití oné bizarní trojky. V tomto ohledu se film ještě držel relativně při zemi, protože pokud by se vydal cestou doslovné adaptace, těžko by mohl do běžné distribuce. Ostatně, ačkoli sám se považuji za mimořádně otrlého diváka, detailní záběry na genitálie herců mě poněkud vyvedly z míry - mužský penis je přece jenom v současném filmu stále ještě tabu, nebo mi to tak pořád přijde. Časy se ale asi mění. UPDATE 5.6.2021 - Na potřetí po mnoha letech se k tomu filmu už stavím spíše vlažně a začínala se mi tam vkrádat nuda. Celý ten příběh je dost slabý a jeho zasazení do dobového kontextu není podle mě příliš dramaticky vytěženo. Chápu ten film ale hlavně jako Bertolucciho nostalgické ohlížení za vlastním mládím, a v tomto ohledu to celé relativně funguje. Což je zajímavé, že to píšu zrovna já, protože Poslední tango v Paříží, které nese se Snílky řadu podobností, mi přišlo zcela nesnesitelné, ale Snílci mi kupodivu nevadí, a to zde mají přitom horší hodnocení. Btw. nově mě tam pobavilo - čehož jsem si dříve nevšiml - že tam Anna Chancellor hraje matku Evy Green, což znamená, že by ji musela mít nejpozději v 15 letech, protože přesně takový je věkový rozdíl mezi oběma herečkami, a za druhé Theo a Isabelle opakovaně mluví o tom, že jsou dvojčata a mají stejné mateřské znamínko na rameni, ale přitom mezi Evou Green a Louisem Garrelem je věkový rozdíl 3 roky. Jsou to drobnosti, ale osobně mi to pak kazí dojem z celého filmu. Jinak ten byt, ve kterém to bylo natočeno (pokud to nebyl ateliér), byl neuvěřitelně krásný - zařídit si takto bydlení umí jen Francouzi. () (méně) (více)
Jednou to přijít muselo. Jednou musel Bertolucci natočit snímek, z kterého nebudu vedle. Nestěžuju si, mohlo se z toho vyklubat něco podstatně horšího než příběh o tom, kterak Američan v Paříži taje erotiky objevil v létě tisícím devítistém šedesátém osmém, které sice ve své francouzské verzi nekončí s tanky pod okny, ale pocit ztráty nevinnosti předá celkem spolehlivě. Konečně herci se snaží (a díky celkem obvyklé zálibě stárnoucích režisérů v mladých tělech se i snaživě odhalují) a filmové narážky potěší, takže radši moc nehloubat nad tím, že pod vší tou letní krásou se toho moc neskrývá. První tango v Paříži lehce zakopává o vlastní dosud hříběcí nohy, ale co. Vždycky si přece můžu s Marlonem zatrsat to poslední. ()
Italský režisér Bernardo Bertolucci se již jednou provokativně Paříži věnoval, a to ve svém kontroverzním snímku Poslední tango v Paříži, které dnes působí značně sexuálně umírněně. Jak se zdá, doba jde kupředu a možná časem nebude rozdíl mezi pornofilmem a uměleckým filmem. Protože i Snílci obsahují velmi erotické scény, které skutečně leckdy lze zaměnit s pornografií. Samozřejmě právě proto je tento film ohromným lákadlem pro většinový dav, avšak i za tímto jistým typem pozlátka se skrývá malý velký příběh. Ocitáme se v Paříži jara roku 1968, kdy byl vyhozen nejlepší francouzský filmový archivář, promítač, kritik a odborník, a mnozí slavní herci jej začali obhajovat i proti policejnímu násilí. Tyto úvodní scény jsou vynikající v tom, nakolik kombinují původní dobové záběry s nově natočenými, takže dochází k jakémusi prolnutí minula a současna. Mladý Matthew, americký student francouzštiny a milovník filmů, se při těchto demonstracích seznímá s mladým párem Theem a Isabelle. Ti se znají od dětství a nabídnou mladíkovi možnost bydlet s nimi. Zasvětí ho vedle povídání o filmu i do mnoha francouzských způsobů sexu a milování, ale stále jsou malými dětmi, kterým chybí nadhled nad sebou i situací kolem sebe. A i když se Matthew snaží, nepodaří se mu je předělat, protože náhle přichází politická revoluce a on oba ztrácí. Film má na disku skvělé provedení – jak obrazové, tak zvukové. Vedle českého dabingu v Dolby Digital 5.1 zde najdeme i stejný původní anglický zvuk v Dolby Digital 5.1, ale také anglický zvuk v DTS! Ne že by mezi nimi byl větší rozdíl, ale v těch několika málo scénách zní dobře. Bonusy zahrnují upoutávku na tento film a také trailer na Trio z Belleville, fotogalerii, ale pak také např. rozhovory. Je jich celkem šest – tři s herci – představiteli Thea, Matthewa a Isabelle, a tři s režisérem, scenáristou a producentem. Mají od dvou do jedenácti minut, a asi nejzajímavější je ten s režisérem, kde zjistíme, proč tento film natočil a jaký byl návrat po třiceti letech na stejná místa. Následuje jedenáct minut z natáčení několika různých scén, tedy z placu, které mají české titulky, stejně jako pětiminutový film o filmu, jenž je spíše větším trailerem s ukázkami z filmu a krátkými výňatky z již slyšených rozhovorů. ()
Galerie (230)
Zajímavosti (11)
- Film měl obsahovat více sexuálních scén mezi Matthewem a Theem, ale byly vystřiženy. (HellFire)
- Roli Matthewa měl hrát Jake Gyllenhaal, ale ten ji odmítl kvůli otevřenému zobrazení nahoty. (HellFire)
- Režisér Bernardo Bertolucci byl velice nadšen z toho, jak přirozeně se herci chovali při natáčení scén obsahujících nahotu, že scénu, kdy všichni tři leží nazí ponechal delší. (HellFire)
Související novinky
Na Febiofestu uvidíte oscarové snímky
26. ročník Mezinárodního filmového festivalu – Febiofest přiveze do Prahy francouzského herce a režiséra Louise Garrela, který 25. března osobně uvede svůj nejnovější film Věrní nevěrní. Komediální… (více)
Reklama