poster

Křižovatky

  • anglický

    Crossroads

Drama / Hudební / Mysteriózní / Romantický

USA, 1986, 96 min

  • Enšpígl
    ****

    Walter Hill je docela hustej týpek Hollywoodu nebojí se jít do žádnýho žánru a to uznávám. Na tenhle film musíš mít toulavou duši a pak vnímat spousty pravdy o hudbě. Navíc kdo má rád hudbu, myslím skutečnou, ne ty dnešní pitomce co si myslí, že je hudba je, když se slíknou do spodního prádla a hopsaj, tak tu při té závěrečné kytarovce poškočí srdce radostí a to už nemluvím o posledním záběru do kterýho běží závěrečné titulky.(3.8.2018)

  • JeffScylla
    ***

    No nevím nevím... Ty 3* jsou samo za muziku ale nějak mi zpočátku připadlo že má scénář našlápnuto i na nějakou myšlenku na nějaký sdělení, jako třeba že blues a dobrá hudba vůbec ( t.j. vlastně všechno co postupem z blues vzniklo :) ) nejsou JEN noty nebo JEN technika. Tohle všechno tam samozřejmě také patří ale především u blues jde o pocity o vyjádření toho co člověk zrovna prožívá. Ono to tam trochu je ale... nevím. Nějak mi připadne že jsou tam nějaké náběhy na něco co se pak nekoná. :) Velká škoda.(14.7.2011)

  • kagemush
    ****

    Na blues vyrůstali ti co mám z hudební branže nejjradši.Ať tobyl Hendrix,Joplin,kluci z Cream (vlastně kde kdo z šedesátejch)ale i první metaláci (no že Zeppeliňáci,to je snad jasný,ale voni i takoví Sabbati,samozřejmě) ,no a pak i ti co nikdy na nic nehráli,-třeba já.---Tenhle film beru jako milý pokus o cestě k původnímu blues,který se vlastně nemohl zdařit,už kvůli nasládlý formě filmu a tomu jelitu režisérskýmu (a herci taky slabý).--Ovšem ta spousta dobrý hudby dobře zahraný ,a hlavně díky tématu veliká vzácnost.Takže potom pro mě nadprůměr.(15.6.2011)

  • waits
    ****

    Robert Leroy Johnson se jednou v noci na křižovatce upsal dáblu a stal se díky tomu nejvlivnějším bluesovým kytaristou 20. století, muzikantem, kterého citují Clapton, Dylan, Zeppelini nebo Stones. Pravda, jen žil za to jen krátce..(1911-1938). A na téhle historce stojí i road movie, ve kterém dávný Johnsonův spolughráč Willie Brown (Joe Seneca) a mladý Machio ukazují něco z blues...Ovšem trochu rozpačitě a povrchně. (Jestlipak exitsuje film o samotném Johnsonovi s jeho hudbou? Chtěl bych ho vidět!) Největším nedostatek je pro mě obsazení Macchia do hlavní role. Toho bluesmena v něm prostě ne a ne vidět. Druhým nedostatkem je to, že jde v podstatě jen o odkaz na onu dábelskou historii, blues z filmu nevychází, jen se hraje..Rychle ke kladům, hraje se tu skvěle. Kytaru obstaral veleschopný všeuměl Ry Coooder, harmoniku Sonny Terry, mihne se tu i Steve Vai (Whitesnake, Van Halen). Hudba je taky hlavním důvodem, proč se na film dívat a za ní a přece jen slušně vykreslené Mississipi a v dálce probleskující upoutávku na dřevní blues dám čtyři. Když na začátku filmu přijde Johnson do studia..! Některé věci ze soundtracku (Walkin Away, Feelin Bad Blues) jsou boží.(6.3.2013)

  • DwayneJohnson
    ****

    Příběh sám o sobě nějak dvakrát nenadchne, není tu žádný překvapivý zvrat nebo nějaký silnější moment, který by byl k zapamatování. Tohle vše ale rozhodně přebije hudební stránka a nakonec posledních zhruba 10 minut, které jsou rozhodně zdařilým vyvrcholením tohohle nenápadného filmu, na který už pomalu, ale jistě začíná padat prach.(20.11.2014)

  • - Ve scéně souboje kyteristů nahrál Steve Vai oba party, jak jeho tak Eugenův (Ralph Macchio). Řekl, že bylo těžší sledovat se jak "nemůže" danou část zahrát, než ji ve skutečnosti zahrát. (Miro_CZ)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace