Reklama

Reklama

Nejhorší zvuk, který můžete uslyšet v ráji, je zaklepání na dveře. Jennifer Lawrence a Javier Bardem hrají v thrilleru matka! manželský pár, jehož idylické soužití v nádherném domě v lůně přírody naruší nezvaní hosté, kterých neustále přibývá. (CinemArt)

Videa (11)

Trailer 3

Recenze (824)

Matty 

všechny recenze uživatele

Proklatě černá komedie mravů, která se zvrhne v surreálný apokalyptický horor. Aronofského film zprvu jen v náznacích, posléze stále explicitněji dává najevo, že nesledujeme realistický příběh. Hypotéza, že půjde o variaci na Hnus (1965) nebo Rosemary má děťátko (1968), čili o domácí horor o paranoidní hrdince, je udržitelná zhruba první hodinu. Poté film morální, logické i jakékoliv jiné normy platné v našem aktuálním světě definitivně opouští. Jednání postav již nelze vysvětlit podle žádného psychologického parametru, mezi událostmi neexistují racionálně zdůvodnitelné vztahy, zákony fyziky přestávají platit. Z podtextu se stává hlavní text a jiná než alegorická interpretace na rozdíl od výše zmíněných filmů Romana Polanského, u nichž jsme až do konce drženi v nejistotě, zda nesledujeme jen zosobněné fragmenty hrdinčiny narušené mysli, není možná. Při snaze o čtení více ukotvené v realitě by se struktura filmu zhroutila.Matka! ovšem své vyprávění nezakládá na neurčitosti a nezodpovězených otázkách. Diváky se nesnaží podněcovat k domýšlení toho, co zůstalo nevyřčeno. Aronofsky nám naopak, jak má ve zvyku, své „velké“ myšlenky bez uzardění vmete do tváře. Sledování filmu není nekomfortní, protože bychom tápali, jaké sdělení nese, ale protože víme (a vidíme) víc, než chceme. Někdy je potřeba atakovat všechny smysly. Díky našemu fyzickému přimknutí k hlavní hrdince (kamera prakticky neopouští její hledisko) s ní soucítíme, prožíváme její fyzické utrpení a chápeme jak její rostoucí frustraci, tak závěrečný akt vzdoru. S podobně agresivním vizuálním stylem, pro který bývá řazen mezi největší pozéry současné americké kinematografie, pracuje Aronofsky ve většině svých filmů, ale v matce! pro jeho uplatnění našel zřejmě poprvé adekvátní materiál. Volbu „příběhu všech příběhů“ jako podkladu pro vyprávění můžeme vnímat jako projev nedostatku soudnosti, ale též coby zdvižený prostředníček směrem ke kritikům, kteří Aronofskému dříve vyčítali snahu vlastní mnohým midcultovým umělcům – pojednat v banální zkratce o problémech celého univerza. Matka! se vrací rovnou k počátku života na zemi a zároveň svou banalitu dává ostentativně na odiv. Nehraje si na vznešené umění, nad nímž bychom měli dlouze kontemplovat. Jde o nepokrytou snahu jakýmikoliv dostupnými vyjadřovacími prostředky, trochu v duchu "divadla krutosti", upozornit na krizi, ve které se lidstvo vinou nespravedlivých společenských poměrů i vlastního sobectví, nezájmu, pokrytectví, přezíravosti a samolibosti octlo. Je to zoufalý, ale ve své bezelstnosti zároveň neobyčejně autentický výkřik, ne vlídná prosba. Možná vás pohorší, možná se mu vysmějete, možná vám z něj bude špatně, ale pokud vás nenechá lhostejnými, splnil svůj účel. 90% Zajímavé komentáře: Arbiter, ScarPoul, JitkaCardova, salalala Triple H, Avathar, hlošík, Cyberboy ()

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Uf! Psycho, atmosféra ke krájení, ale dál? Nepochopila jsem, oč tvůrcům šlo a narozdíl od jiných filmů nemám pocit, že druhé shlédnutí by tomu pomohlo (kdybych na něj měla nervy). Ani vysvětlení celé alegorie, které jsem si po shlédnutí dohledala, nezměnilo můj pocit, že jde o naprosto šílené dílo dohnané do extrému. Chápu díky tomu lépe tvůrčí záměr, ale nedělá to z Matky pro mě lepší film. Kdyby to byl "jen" horor, asi by z toho u mě vyšlo celé dílo o kousek lépe. Jedna hvězda za tu atmosféru, napětí a naprosté vcítění se do hlavní hrdinky, druhá za herecké výkony. A ještě jedna věc se nedá dílu upřít - ať už jste jste nadšeni nebo znechuceni, jen tak na tenhle snímek nezapomenete... ()

Reklama

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Výtečně rozjetý absurdní thriller, který funguje zároveň jako portrét nezdravého vztahu dvou osob, ale i třeba jako podobenství vztahu lidstva a matky / planety Země, se v druhé polovině utopí v doslovně vyřvaných biblických alegoriích, aby to pochopil i úplný retard. Čímž bohužel dost zásadně upadla myšlenková podnětnost snímku. Jasně, bůh je samolibej šmejd, Písmo je dezinterpetovávaný blábol, životodárná matka Země chudák a lidi jsou idioti ... ale co dál? V detailech i v závěru působivé, ale dojem chytrého snímku, který má co říct, vyprchal. Nicméně záměr chvályhodný, to jo. 7/10 ()

POMO 

všechny recenze uživatele

Obdivuhodný tvorcovský zámer vysloviť silnú myšlienku, prevedený príliš abstraktným spôsobom. Ale prečo nie? Sústredenosť na pocity hlavnej postavy v prvej polovici filmu je natoľko formálne precízna a psychologicky vťahujúca, ako ju dokáže máloktorý žijúci režisér. Aronofsky to vie a preto má odvahu v druhej polovici až tak uletieť. Ako maliar, ktorý spontánne potiahne štetcom, a jeho na prvý pohľad rušivá lajna sa nakoniec stane unikátnou hodnotou diela ako celku. Akceptujem, uznávam a finálnym dojmom z filmu sa slastne opájam. ()

verbal 

všechny recenze uživatele

Sláva, nazdar! Právě jsem se vrátil z výletu. Do chlebníku jsem si přibalil spousty inspirativních rostlinných stimulantů, pár plechovek organických rozpouštědel, lepidlo na kola a několik střešních tašek z perníkové chaloupky. Někde zhruba ve čtvrtině cesty na Zen jsem utrpěl prudké náboženské prozření, doprovázené křečovitým záchvatem existenciální filozofie pro samouky s akutní psychotropní dysbalancí. Výsledkem tohoto vytržení je 1666 stran krutě sofistikovaného textu, který kdybyste si přečetli celý, proniknete do podstaty subatomární kompozice Boha a do konce života vás nepřestanou svrbět genitálie! Přináším vám proto raději jen krátký úryvek z kapitoly 42, pracovně nazvané „šroubek!“. : „Je to jednoznačně kognitivní defenestrace a bez grafitové elektrody více nezmůžu.“ pronesl s vážnou tváří ambulantní psychiatr, přičemž si krajní pravicí unaveně promnul želatinu. V ten okamžik, jako by úpěnlivě zatoužil záměrně prolomit vysokofrekvenční ticho, v dáli třikrát zakukal pelikán. „Ne, to prostě nemůže být nedostatkem Valia,“ zaječela hystericky do třetího kuku menstruační skvrna, „karmické kladivo přece nikdy neudeří do stejného prstu dvakrát!!!“ „Udeří, neudeří,“ poškrábal se rozpačitě mezi tykadly výstavní exemplář nasyceného uhlovodíku, „vždycky bylo jen otázkou času, než vyjede zdivočelý vlak z karpálního tunelu a pohledem zafixuje geotermální aktivitu.“ Mezitím dav v pozadí dokončoval již druhou mexickou vlnu a dojnice měsíce se unaveně posadila na rozvrzaný katetr. “Jsem těhotná! Análně!“ špitla nesměle a se zasněným výrazem se zahleděla rozbitým oknem na první paprsky právě vycházejícího Sborníku pomatených metafor. „To nic, má drahá,“ pousmál se osudově básník a bezděčně ji pohladil po umaštěné hlavě motoru, „když budeš hezky urputně tlačit, nakonec to neposkvrněně nastartujeme.“ „Ehm, ehm,“ zdvořile si odkašlala do probíhající konzervace lehká mozková dysfunkce, „velice nerada ruším, ale považuji za nezbytné vás upozornit, že Metanfetamin před chvíli posral vanu v prvním patře a jsem si více než jistá, že moc dobře víte, co tento jinotaj z filozoficko – psychiatrického hlediska znamená, není-liž pravda?“ „Cože???!!!“ zaznělo sborově. Ambulantní psychiatr udiveně pustil penis z ruky, básník si zklamaně zapnul poklopec, menstruační skvrna se strachy ještě více vpila do neohoblovaného prkna a dojnice nervózně nakrčila krepový papír. V nenadálé situaci zachoval chladnou zmrzlinu pouze uhlovodík, pohrdavě mávnul směrem k dysfunkci kovalentní vazbou a s alkanovým klidem suše procedil mezi hydrogenii: „Nechci být příliš transcendentní, ale myslím, že právě akorát tak nastal čas sežrat Ježíše. Je to rozhodně lepší, než mít žlučníkový kámen z broušeného křišťálu a v suterénu Mogadišo.“ … Taxi Darren vytetoval další Fontánu, zaplýtval skvělými herci a Lorenckou se stále strnule zpruzeným xichtem, které do úplného položení se do role už chyběl jen luk a šípy. Místy solidní dramatizace, inovativní kamerové vyfikundace a působivé kompozice však opět vyústily do hajzlu na hromadu narkomanských zvratků a žluklých religiózně houbičkových metaspor, přičemž zbyla jen peklotyčná psychodeliktická „sračka!“. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (33)

  • Prvá verzia scenára bola napísaná za 5 dní a hotový film Aronofsky označil ako "horúčkovitý sen" či "nočnú moru". (stankolord)
  • „Zdráhám se pojmenovat mother! jako nejhorší film roku,“ řekl kritik Rex Reed. „Myslím, že nejhorší film století je mnohem vhodnější termín.“ Na druhé straně, kritik Peter Travers napsal, že jde „vizionářské dílo“. [Zdroj: refresher.cz]
    (pornogrind)
  • Počas celej minutáže sa nespomenie jediné meno postavy. (dwdb)

Reklama

Reklama