poster

matka!

  • USA

    Mother!

  • USA

    Day 6

    (pracovní název)
  • Slovensko

    matka!

  • Nový Zéland

    Mother!

  • Austrálie

    Mother!

  • Velká Británie

    Mother!

Drama / Horor / Mysteriózní / Podobenství / Psychologický

USA, 2017, 121 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Malarkey
    **

    Abstraktní jako Fontána, ale zpracované daleko více minimalisticky. Hudba tu v podstatě vytváří "jen" napětí, které je, nutno dodat, hodně stísněné a řádně nechutné. Na druhou stranu tu, pro svojí abstraktnost a excentrický vzhled, vůbec nepochopíte jedinou postavu. Co naplat, že tu všichni hrají jak z partesu, když vlastně vůbec nevíte, jaký smysl jejich emoce na plátně mají. První půlka je hodně nelogická a druhá je zase dost brutální. Pokud si odmyslíte skutečnost, že jedinou živou bytostí je v tomto filmu opravdu Javier Bardem, tak v tu ránu film získá úplně jiný rozměr. Jenže Darren divákovi nic nedaruje a tak po shlédnutí filmu odcházíte spíš s pocity, že tenhle film je jedna velká šílenost, která nemá logiku, což potvrdí i závěrečné nechutné scény, které se mnou vůbec nic nedělaly.(27.12.2017)

  • JitkaCardova
    *****

    Co je pro některé těžká a nepředstavitelná fantasmagorie, je pro mne denním chlebem ve světě vezdejším. Je zcestné chápat matku! jako příběh nezdravého vztahu muže a ženy, je to mnohem obecnější metaforické předvedení vztahu bílé a černé, přejícné, pečující nezištnosti a zneužívajícího sobectví - z žité perspektivy bytosti světla, jejímž jediným úsilím je vše kolem sebe rozsvítit, rozežít, propojit vnímavě jednotlivosti do tepající, organické sítě a ze sebe se rozvíjející, rozezpívávající harmonie... z perspektivy bytostně laskavé, vědomé ryzí vůle a připravenosti k započetí, rozvinutí a završení pravého díla (postavit z popela znovu dům, zahojit rozklíženou židli, vystrojit hostinu, počít a něžně a dobře vychovat dítě, založit zahradu, laskavě vládnout zemi, být moudrou královnou své říše, vnímavá k jejímu rytmu, tvořit smysl z prostředků kolem sebe, naklonit si a získat důvěru hrubých, zaslepených, nerozumných sil, aby to jemné pletivo poslušně ochraňovaly, aby se naučily rozumět...) - nelze nemyslet na Tolkienovu vládkyni Galadriel a její osud, ostatně soudím, že ji měla hlavní představitelka připomínat i zjevem, ty popelavé vlasy, proměnlivé bohaté účesy, šaty, vzdálená něha v očích a nevýslovnost vědomí, že kdysi v dávné říši bylo možné prožívat blaženost - jež se ve zdejším světě setkává s lichostí, ješitností, sobectvím, přetvařujícím se a blahosklonným, na oko chápavým a nápomocným, ale nakonec vzdor všem jejím nadějím a snahám na zušlechtění kazisvětským, zmarňujícím a hubícím. Jedinou touhou bílé je vysvléct vše ze špíny, zlákat ke kráse, obrodit a naplnit láskou, pozorností a péčí, světlem - a příkladnou spoluúčastí s další milující bytostí pozorně vytvářet zázrak, oslavit život v jeho plné nádheře. Vdechnout duši a vydechovat pokoj a růst. I jediná nedbalá saze, první šmouha ohlašuje zkázu, tušení, že lhostejná nevnímavost a nenapojenost druhých vše rozežere a zničí, rozehraje neskonalou, propastnou bolest hrůzy a zmaru, neuchránění, znásilnění a zabití... Aronofski svou metaforu vygradoval neúnosně, ale jedině tak mohl dokázat něco, co jsem v životě nečekala a nedoufala, že bych na plátně mohla uvidět, prožít, tak dokonale odzrcadlenou vlastní zkušenost, již jsem považovala za druhým nepřenosnou, nevyjádřitelnou, nevýslovnou a nesdílitelnou, sama jediná se svým steskem po spolupodílu na pravosti, tolikrát mnou započaté a vylákávané spolupráci a tolikrát mi zmarňované a zmírající pod rukama, obnažené mezi všemi napospas: tu nepopsatelnou, nejzazší bolest, když se mateřská bytost (v nejobecnějším smyslu ochranitelky započatého díla svého života) celou svou duší snaží ochránit vše kolem sebe, ten dýchající, odvážně a křehce kvetoucí celek, a předejít, zabránit znásilnění a utýrání rajského díla, jež vytváří jako jedinečný dar světu už tím, že v ní nic nedovolí ničemu ublížit a ukřivdit, nic zanedbat, protože srdcem a celým nitrem vidí a cítí, jak by se cokoli, nač jí padne zrak, mohlo a mělo uzdravit, výsostně rozvinout a obdarovat sebou svět, aby dostálo zázraku a smyslu života.... A když se vší mocí a veškerou svou silou a tvořivým talentem snaží uchlácholit a obměkčit všechny zlé síly a vlivy, jež hrozí to s láskou k životu vyvolávané, to dobré a výsostné, svou necitlivostí a nepravostí poničit a zničit, místo aby je přijali, milovali a rozvíjeli, jak náleží... to zoufalství, když mateřská bytost prosí o smilování rozpoutané hrubé a nevlídné síly, jež nejsou s to rozlišit jemnost a pravost, jež převlečené samy před sebou, farizejské, aby si nemusely přiznat ošklivost a slabost svého jednání, vnucují ve jménu dobra a lásky ubližování a nenávratné ničení jakožto pomoc a lásku k bližnímu... Tu hrůzu ze samoty uprostřed všech těch drásavých útoků, z toho, jak se v každém zdánlivě nápomocném člověku nakonec znovu odhalí smrtící přetvářka a vědomí, že je na všechno sama a že to tak nemá být, že tak se to nemůže podařit - a niterný bezbřehý stesk po té kráse, kdyby to mohlo být správně... Tu hrůzu, když rozežité dílo znovu umírá a mateřská bytost to musí přijmout a prožít s láskou k těm, kdož si nejsou - nechtějí, nemohou - být vědomi, co činí, protože nemůže a neumí nic jiného než milovat - i všechny ty, kdo se stavěli být milujícími, a nebyli, zaslepení, ubližující, ješitní, kteří jí skrze nenaplnění a zmar díla znovu pomohli jedině ještě zřetelněji nahlédnout a prožít, jak hluboká a pravá její láska a síla je a jak žádná bolest na té úporné vůli k životu a ryzosti tvoření díla nic nezmění. Znovu a znovu se bude osvědčovat v dalších nenaplněních, třeba i navěky, pokud bude neměnně trvat ničivé, zaslepené sobectví, neboť bílá nemůže jinak než chlebem, nikdy kamenem. ********************************************************************************************************************************* Existence tohohle filmu pro mě znamená strašlivě moc - protože teď už bezpečně vím, že někdo další přesně zná, co denně prožívám, s jakým steskem a bolestí tady pečuji, vnímavě tvořím, zvědomuji zázrak, jenž přestavuje potenciál našeho života, jak denně obrozuji a rozvíjím propůjčené rezidence, vracím smysl věcem a pomáhám vyrůstat bytostem zvířat a rostlin, v nevidění, v oslyšení, v denně polykaném smutku z toho, jak mou práci drolí pod rukama hrubost a přetvářka panující ve zdejším světě, jak dílo, jež prací a intuicí vyzpívávám do světla dne a na něž denně navazuji, vidím též denně zraňované skomírat, ve zmarňovaném příslibu toužené a stýskané nádhery vnímavé harmonie. ****************************************************************************************************************************** A asi nejhorší byl ten pocit, když se v sále rozsvítilo, diváci si začali sdělovat názory a já se v šoku a slzách nemohla zbavit dojmu, že jsem se ocitla lapená ve smyčce děje na plátně. Kontinuum hrůzy hrubosti. Čím víc krásy vnímáš, tím bude hůř.*~(18.10.2017)

  • Marceloo
    ***

    V izolovanom dome uprotred prírody žije pár tvorený mladšou ženou a o poznanie starším mužom. Ich pokojný domov jedného dňa naruší nezvaný hosť, ktorého zo slušnosti prijmú. Počas nasledujúcich dní začína hostí pribúdať a ich zvyšujúci sa počet neveští nič dobré. - Vždy oceňujem, keď sa známy filmový tvorca pustí do hororu a trochu dostane tento žáner na verejnosť, ale mne horor Mother! štýlovo vôbec nesedel. Musím uznať, že hororové scény ma velmi bavili a ten brutálny chaos a depresívny stav hlavnej hrdinky vytvárali miestami výbornú atmosféru, ale prišlo mi to trochu nezvládnuté a tá viac ako hodinová expozícia bola podla mňa zbytočná, pretože nepomohla vybudovať napätie a obsahovo sa druhej polovici absolútne nedokáže vyrovnať. Nebudem v tom hladať žiadne hlboké významy, ale ak to dostane nejakú nomináciu na Oscara, ako sa na mnohých portáloch píše, budem velmi rád, že sa konečne tá banda tupcov prebudila a uvedomila si, ktorý žáner tu všetkému šéfuje. + herečka z House at the End of the Street + 2 herci z Warm Bodies + herec z Torment, Wolves a Pay the Ghost + herečka z iZombie + herečka z The Gracefield Incident(5.12.2017)

  • KarelR
    *****

    Řada lidí bude naštvaná, zhnusená a těžce iritovaná, ale za mě pecka. Aronofskyho matka! ukazuje svět z pohledu slušných dívek, s nimiž je zametáno na každém kroku, a kdyby se náhodou začaly bránit, měla by je společnost za necitlivé a sobecké pipiny. V rámci filmu je to samozřejmě celé přehrocené a Aronofsky ve finále otočí volume někam na 300%. Všechno, co se tu děje, je ale dokonale výstižné a rozhodně to patří na velké plátno. Pointa je v tom, že se matka! doslovně netýká každého – existují miliony vztahů, které prostě fungují úplně jinak. Jako niterný náhled do jedné dynamiky, jejíž existenci se svět pokouší ignorovat, je to ale fascinující a brilantně nepříjemný zážitek, jemuž bych zatraceně přál vyšší tržby a tudíž i hlasitější mediální debatu.(13.10.2017)

  • JohnnyD
    ***

    Najväčšou devízou je hutná atmosféra nočnej mory, kde je človek len bezmocným až kafkovským pozorovateľom a všetko sa na neho valí bez toho, aby s tým niečo mohol urobiť. Je to asi najvernejšie prenesený zlý sen, čo som videl na plátne. To a niekoľko skvelých scén (hlavne v tretej tretine, ktorá je už naplno utrhnutá z reťazí akože "reality") je fajn, zvyšok je priemerná až miestami iritujúca šeď. Tá "intímna" kamera lepiaca sa na krky postáv sa nehodí na veľké plátno, no najmä všetká tá alegória je úplne prvoplánová. Tak priemerný film, že si ani nezaslúži tú kontroverznosť, ktorej sa mu dostáva.(28.10.2017)

  • - Michelle Pfeiffer přiznala, že když poprvé četla scénář, nechápala ho a popisovala ho jako „esoterický“. Nicméně i přesto se herečka rozhodla připojit k projektu, jelikož se jí líbila postava, kterou nakonec hrála. (Struhy)

  • - Natočené na 16 mm film. (dwdb)

  • - Natáčelo se v Montrealu (Québec, Kanada) od června do srpna 2016. (Struhy)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace