Kill Bill

Není to jen dokonale atraktivní vizuální kabátek, ale kompletní dokonalá estetika včetně animovaných sekvencí, krvavé nadsázky, odkazů na westernový žánr i samurajské filmy. Kill Bill předvádí perfektní stylovost a zároveň, když už ne úplně obsahovou, tak určitě emocionální hloubku. Pro mě naprosto prožitá výprava za pomstou, mocné povstání z popela, honba za mýtickou postavou Billa, jehož jméno se někteří bojí i jen vyslovit a přitom Nevěsta je "ještě víc". Spolu s O-Ren představují mé oblíbené ikony ženské síly napříč kinematografií. 10/10 (05.09.2009)

Kill Bill je určitě nejslabším filmem Quentina Tarantina. Bez diskuze zůstává, že je to bravurně natočená americká variace na kung-fu filmy, efekty a trikové scény jsou dotaženy do dokonalosti, ocenit se dá i dobře zvolená hudební složka filmu, ale pak už výčet kvalit tohoto díla končí. O kvalitách herectví se nedá příliš hovořit, když není co hrát a většina scén se soustředí jen na akci, nějaké hlubší myšlenky se nedočkáme, vždyť je to nepokrytě proklamovaný brak, umělecké ambice žádné, jen dobře zvládnutá filmařina... Ale stačí to? Zvláště když jsme u Tarantina zvyklí na novátorské postupy, vytváření či redefinování filmových žánrů, mistrnou práci s herci a scénáře, které posouvají měřítko z brakové četby na zfilmované dílo s uměleckou úrovní. Kde jsou ty skvělé filmové hlášky, které překročily hranice svého mateřského filmu a na celém světě vstoupily do řeči diváků jeho filmů? Ano, jsou tu jistě vizuálně nádherné obrazy, ale ty dnes umí (skoro) každý, (pseudo)symbolika asijských bojových umění a mystérium podivného východního příběhu o ženě (sic bělošce), již zaživa pohřbili a ona přeživšíc se začne mstít a sama samotinká v rámci krevní msty pobije armádu nepřátel. Jsou tu také výborné animované sekvence, které v duchu japonských filmů manga vyprávějí ty nejnaturalističtější sekvence filmu, které by natočeny klasickou kamerou zvedly hranici přístupnosti někam nad třicet let věku diváka:-) Pohříchu ale musím konstatovat, že tyhle kratičké mangy jsou mnohem lepší než hraný zbytek filmu. A to, i přes potoky až řeky krve, nudného a zbytečného filmu... PS: Jediná zajímavost je snad ta, že Tarantino téměř kompletně vykradl syžet francouzské filmové klasiky Nevěsta byla v černém... (22.01.2007)

Napadá mě několik důvodů, proč Quentin Taratnino točí tak skvělé filmy. Maminka mu v mládí brala hračky a nevařila teplé večeře, proto se dal na čtení komiksů a pojídal u toho hamburgry (Bůhví, co do toho vlastně dávají?! Z gutamátu sodného to asi nebude). Po kariéře úspěšného dítěte ho čekala ještě větší kariéra ve videopůjčovně, kde se chudák z nudy díval na všechny ty hodnotné hollywoodské (a bollywoodské) filmy. Protože mu došly videokazety a peníze na oblíbené hambáče, začal ze zoufalství sám točit filmy. Sice přesně vystihnul touhy a přání většinového diváka, umí je bezezbytku naplnit, předvádí dokonalé divadlo plné gegů, baví davy, ale já se s dovolením vrátím k evropské kinemtografii. (05.10.2015)

Záměrně jsem jedničku nehodnotil a čekal na dvojku. A když jsem ji teď konečně viděl, stavím se paradoxně k první části ještě mnohem kritičtěji než předtím. Nedostatky se nejen nevysvětlily, ale naopak mnohem více prohloubily a existence Volume 1 jen sráží geniální Volume 2. Postrádá funkční charaktery, opravdové postavy (a motivace) a jedinou scénu, která by nás donutila s Nevěstou opravdu citově sympatizovat (nejen proto, že dělá s mečem "cool věci"). Pořadí kapitol je přinejmenším pofidérní a většina scén jedničky z celkového pohledu nakonec opravdu zůstává jen obyčejnou manýrou (celá animovaná sekvence) a navíc často mizerně režírovanou a napsanou (úvodní sekvence u Vernity, úvodní část u Hattoriho Hanza). I krvavá sekvence s "Crazy 88" ve srovnání třeba se Zatoichim působí jako nedomrlý příbuzný... Volume 1 se musí přiznat, že má docela dost slušné tempo, díky kterému působí mnohem kratším dojmem (vlastně je to jeden z nejrychlejších filmů, co jsem kdy viděl) a ani na potřinácté mě nijak nenudilo a bavil jsem se dobře, nicméně kdyby se těch pár geniálních částí (probuzeni v nemocnici, Buck, a důležité Hanzovo předání meče) přestěhovalo do Volume 2, vůbec by jednička nemusela vzniknout._______________ No tak jsem se na film po půl roce opět podíval, tentokrát v japonské verzi bez otravné černobílé cenzury a s některými záběry navíc... Absence černobílé barvy tomu přece jen pomohla a závěr tak působí mnohem zajímavějším dojmem, ačkoli stavba filmu je pořád stejně problematická. Ale bavil jsem se přes všechny výtky slušné, takže nakonec ty 4* dávám... ale jen japonské verzi ;) (16.04.2004)

Včera jsem shlédl nejkrvavější film, co jsem kdy viděl: Kill Bill. Kill Bill má vše co od takového filmu očekávám a ukazuje ještě mnohem víc. Quentin Tarantino natočil film na který jsme od něj zvyklí. Úžasné. Tarantino natočil úžasnou poctu tradičním samurajským filmům s kombinací vynikající akce a perfektních dialogů. Soundtrack (věřím, že je původní) vyznívá jako ze 70. let s velmi chytlavými melodiemi, podobnými z filmů s Brucem Leem. Samozřejmě film není vůbec realistický, ale o to tady nešlo. Zaměření snímku už naznačuje samotný název. Vizuální efekty a použití nádherných lokací dělá z Tarantina ikonu akčního filmu nového tisíciletí. (26.06.2005)