Wind River

„Wolves don´t kill unlucky deer. They kill the weak ones.“ Poslední část American Frontier Trilogy svého na expozici alergického autora nezapře. Nehostinné prostředí formující charaktery, zaměření na jejich vykreslení na úkor složitější zápletky, víra v inteligenci publika, podvratné pohrávání si se strukturou vyprávění. Neowestern o místě, které neodpouští slabost a původ, humánní příběh o vzájemném propojení bolesti ze ztráty a síly jít dál. Jsou tam slabší místa, ty ale navždy překryje sníh a ticho.. (14.11.2017)

Sheridan se dle očekávání prezentuje jako výrazně lepší scenárista než režisér. I tak není ve své nové roli pro smích, nesporně nic nekazí (dokonce tomu i mnohé dává), ale paradoxně nedokáže naplno využít možností, které mu jeho vlastní látka poskytuje. A na ničem to není lépe vidět než na práci s prostředím. Tam kde Villeneuve/Mackenzie (a vsadil bych se že i Sollima) pracují s jím načrtnutým prostředím vyprahlých vylidněných plání jako nedílnou součástí a odrazem duše, div ne hlavním hrdinou, tak zde veškeré to skučení mrazivého větru, křupání sněhu pod sněžnicemi a nekonečné mrazivé dálavy tuto roli neplní v takové míře jak by se slušelo. V úvodu ano (a jak podmanivě!), ovšem pak jako by si řekl, že tomu věnoval již příliš prostoru a v druhé polovině bere nelítostnou krajinu a její úlohu za samozřejmost. A to je u podobného typu filmu neospravedlnitelná chyba. Jinak není co vytýkat; je to přesně ten hutný minimalistický málomluvný "mccarthyovský" nadžánrový drsný příspěvek ze staré školy s přesahem stavící na skvostně vyprofilovaných postavách, který by jeden od Sheridana čekal. (09.07.2017)

Takhle má vypadat dokonalá detektivka! Dvě roviny - kriminální a osobní, silné emoce, k tomu zimní reálie severoamerického státu Wyoming, takže výsledné vyznění se posouvá až kamsi k atmosféře skandinávského noiru, tedy realistický styl s ponuře moralisticky laděným chováním postav, k tomu sociální rozměr vytvořený usazením celého příběhu do indiánské komunity... Detektivka běžící přímo a bez metafor. Taylor Sheridan je opravdu skvostný scénárista a taky zručný režisér, jeho rukopis je dobře patrný... Hlavní hrdina Cory má v sobě velké životní trauma a rozpadlé manželství a život mu do cesty přinese něco, co mu jeho trauma bolestně připomene. Svět drsného severu je výhradním světem mužů, ženy jsou tu na ně plně odkázané, je to v kontrapunktu s většinou Ameriky i západní společnosti. Stopař Cory tak působí zprvu jako průvodce a posléze i ochránce agentky FBI Jane. Buďme upřímní, měla jsem štěstí. - Štěstí tady nenajdete. Štěstí je ve městě. Tady není. Jestli vás přejede autobus nebo ne, jestli vykradou banku nebo ne, jestli někdo telefonuje, když přechází silnici. Štěstí vyhrává nebo prohrává. Tady buď přežijete nebo to vzdáte. Tečka. Záleží na vaší vůli, vašem duchu. Vlci nezabíjí jelena, co nemá štěstí. Zabíjí slabé. Je to dost podobný svět, jako v jeho předchozích scenáristických pokusech - at už ve strhujícím Sicariovi, tak i v předchozím neméně dobrém snímku Za každou cenu - pokaždé Texas, který paradoxně představuje stejně drsné místo k životu, jako zasněžený Wyoming... Taylor Sheridan je opravdu výjimečný tvůrce! (12.10.2017)

| Rozpočet: 11 miliónov $ | Tržby: 40.4 miliónov $ | Ťažko opísať. Vôbec som v momentálnej tvorbe nikde naokolo neočakával taký staromódny, a pritom tak aktuálny počin zároveň. Vyznie to divne, ale presne takto to mám rád. Keď sa vedia znázorniť správne hodnoty voči tým najprimitývnejším, môže vzniknúť Wind River. Jeremy Renner pre mňa v životnej roli. (11.10.2017)

Těšil jsem se jako na málokterý letošní film a ve finále nemůžu říci, že bych byl přímo zklamán. Sheridan znovu potvrdil, že umí vytvářet depresivně izolované fikční světy, v nichž se morální hodnoty přetváří společně se zkušenostmi a přesvědčením postav, k nimž si divák buď rychle najde cestu, nebo se ve světě ztratí společně s nimi. V těchto psychologických měřítkách je scénář sebevědomý a inteligentní, opírající se o samotný akt vraždy jako o jednoduchou symboliku rasismu a nemožnosti vymanit se ze svízelné životní situace. S postavami převážně soucítíme a na jejich cestě jim držíme palce. Bohužel ale film trvá 100 minut, z čehož dobrá hodina je věnována poněkud tuctové výstavbě detektivního syžetu a opakovanému povzdechování nad tím, jak život není fér (což moc neposiluje ani minulost Rennerovy postavy, která zkrátka smrdí klišé na míle daleko), a ve zbytku film pravda přichází s nečekaným a scénáristicky vybroušeným obchvatem, který v podstatě odsunuje dosavadní detektivní linii na druhou kolej a zdůrazňuje ještě více psychologickou depresi, ale v závěru opět potichu vyšumí a trýznivou emocionální ránu nezanechá. Velký palec nahoru každopádně za herecké výkony, práci s chladným zasněženým prostředím, které tak miluji, a za celkový realismus, ústící do autentické přestřelky, která okamžitě aspiruje na pozici kultu. Sheridan musí jako režisér ještě lehce dozrát, a můžeme se těšit na velké věci.. (18.10.2017)