Obsahy(1)
Tři epizody ze světoznámého humoristického románu Jaroslava Haška v proslulém loutkovém filmu Jiřího Trnky. Názvy jednotlivých epizod: Z Hatvanu do Haliče, Švejkovy nehody ve vlaku a Švejkova budějovická anabase. Vypráví: Jan Werich. (woody)
Recenze (66)
Švejk jest mojí srdcovou záležitostí, nepřekonaný loutkově-animovaný um Jiřího Trnky též. Mno a pan Werich, byl prostě Pan Werich. Moc nerozumím zdejšímu srovnávání se Švejky od Steklého, vždyť je to něco docela jiného, neporovnatelného. Od loutkového k hranému filmu je téměř tak daleko jako od knihy k adaptaci. A co se mě týče, uvítám jakoukoli adaptaci Švejka pokud bude zábavná. Dokonce se mi líbí i nové ilustrace od Urbana. ()
"Das bin ich amen." Trnkove celovečerné diela sa mi v podstate všetky páčia (vrátane tohto), ale žiadnym z nich nie som nejako zvlášť uchvátený a nad tými mimoriadne štedrými hodnoteniami iba neveriacky krútim hlavou. Ja sa totiž vždy snažím hľadieť na dielo dnešnými očami a vonkoncom nemám dojem, že by Trnkove filmy obstáli v skúške časom. Nemám pritom na mysli technickú stránku, nad tou i dnes uznanlivo pokyvkávam hlavou, skôr sa mi jedná o umelecké pojatie a celkovú pútavosť. Napríklad sa mi až tak nepáči, ako sú stvárnené niektoré postavy, predovšetkým samotný Švejk mi až príliš pripomína plastovú hračku. Na druhej strane sa mi veľmi páči využívanie rozmanitých výtvarných štýlov pri Švejkovom rozprávaní, čo prináša vítané oživenie k tým strnulým bábkam. Po dejovej stránke sa mi asi najviac páči posledná scéna, v ktorej má Švejk za úlohu zaobstarať fľašku, naopak dosť otravná mi pripadá tá tiahla chľastacia časť pri ceste do Písku. Výraznou devízou tohto filmu je hlas Jana Wericha. "Poslušně hlásim, pane obrlajtnant, že za pět, nanejdýl za deset minút budu úplně vožralej..." ()
Zásluhou génia českého loutkového filmu Jiřího Trnky vznikla v polovině padesátých let adaptace legendárního Haškova románu, která je v hierarchii švejkovských filmů ceněna nejvýše. A nic na tom nemění skutečnost, že Trnka pracoval s loutkami a že z obsáhlého Haškova díla vlastně vybral pouze tři epizody. Opodstatňujícím kritériem úspěchu je zejména výtvarná podoba, záměrně podřízená klasickým ladovským ilustracím i fakt, že Trnka téměř nezasahoval do původního textu a tak vlastně obrazová část ilustruje spisovatelovo vyprávění, které pak znamenitě tlumočil Jan Werich. Tato verze osudů dobrého vojáka Švejka zároveň naznačuje, že nejschůdnějším a nejvěrnějším zachycením klasických děl evropského písemnictví je právě loutkové provedení, jak to široce dokládají i další Trnkovy filmy Staré pověsti české a Sen noci svatojánské. ()
Švejk jako postava mi nikdy příliš k srdci nepřirostl a ani Trnkova verze není kdovíjaký skvost, i když je ze všech filmů asi nejzajímavější, pravděpodobně zpracováním jako takovým. Navíc bylo fajn slyšet Jana Wericha, jehož dabérské schopnosti jsou nepřekonatelné. Že by to ale muselo mít 85%... 75% ()
Jedno z nejlepších zpracovánéí osudů dobrého vojáka Švejka. Tři úryvky z příběhů, hromada figurek vycházející z kreseb Josefa Lady, které ožívají hlasem Jana Wericha, který tomuto filmu dodává geniální satiru. Osudy více rozpracoval o několik desetiletí později žák Jiřího Trnky a výborný animátor Látal a zakompooval ony tři výjevy z knihy Jaroslava Haška do kouzelného devítidílného seriálu. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (2)
- Postavy ve filmech Jiřího Trnky jsou převážně němé, před mluveným slovem dával přednost hudbě. Výjimkou byla slavná loutková adaptace Švejka, kterou vytvořil na popud Jana Wericha, přítele a souseda z pražské Kampy. Werich Švejka namluvil a Trnka na oplátku ilustroval Werichovu knihu pohádek „Fimfárum“. Filmu o Švejkovi si kritika cení, podle Trnkovy dcery Heleny ho ale otec rád neměl a dělal ho jen kvůli Werichovi. (Innuendo1987)
- Všechny 3 epizody jsou součástí pozdější 9dílné verze Osudy dobrého vojáka Švejka (1986). (Horryx)
Reklama