Obsahy(1)
Tři epizody ze světoznámého humoristického románu Jaroslava Haška v proslulém loutkovém filmu Jiřího Trnky. Názvy jednotlivých epizod: Z Hatvanu do Haliče, Švejkovy nehody ve vlaku a Švejkova budějovická anabase. Vypráví: Jan Werich. (woody)
Recenze (66)
Trnkův film je pro mě nejlepší filmovou verzí Švejka. Jedním z důvodů je, že hraný film si musel odpustit vypravěče děje a tím tak trochu zmizel v příběhu vždy přítomný Hašek, který dodával knize onen typický pitoreskní pohled na světodějné události. - Dalším důvodem jsou Trnkovy loutky, které vycházejí z Ladových malůvek a představují Švejka i všechny ostaní postavičky v podobě mnohem bližší té, kterou znám z knihy. Výrazová neurčitost loutek jen přesně koresponduje s nejednoznačností jejich jednání v knize. Psychologické pozadí jejich promluv i činností nám Hašek nikdy neodhalí. Z těchto důvodů se mi loutkový Švejk zdá být jeho nejadekvátnějším filmovým převodem. - Navíc však vnesl Trnka do děje svůj typický poetický ráz, který jeho loutkám nikdy nechybí. Stejně tak zajímavě doplňuje příběh Werichův trochu zamyšlený a trochu ironický tón vyprávění. ()
Švejk jest mojí srdcovou záležitostí, nepřekonaný loutkově-animovaný um Jiřího Trnky též. Mno a pan Werich, byl prostě Pan Werich. Moc nerozumím zdejšímu srovnávání se Švejky od Steklého, vždyť je to něco docela jiného, neporovnatelného. Od loutkového k hranému filmu je téměř tak daleko jako od knihy k adaptaci. A co se mě týče, uvítám jakoukoli adaptaci Švejka pokud bude zábavná. Dokonce se mi líbí i nové ilustrace od Urbana. ()
3 snad nejlepší epizody z úžasné knihy alkoholika Jaroslava Haška s úžasným komentářem rovněž alkoholika, ale už ne tak velkého, Jana Wericha. Úplně jsem si neslintal nad loutkovým ztvárněním, které mi navíc docela vadilo. Mnohem lepší byly kreslené scénky a uvítal bych spíše tohle provedení. Nicméně, komentář Jana Wericha tento nedostatek do určité míry kompenzoval. K tomuto dílu ani k tomu od Steklého s Hrušínským nemám větších výhrad a jistě by neměl ani Jarda Hašek. Navíc se jedná o kratičkou záležitost, takže nedostanete šanci se začít nudit. Slabší 4*. ()
O kvalitě Trnkova přetlumočení-přepodstatnění švejkovské látky nemůže být sporu. Souhlasím s názorem literárního historika Radko Pytlíka, že jde o dosud nejlepší zfilmování Haškova románu. V té souvislosti nejde nepřipomenout Werichovo namluvení, které je pro Švejka stejně nezastupitelné jako Ladovy ilustrace. Ke škodě věci není animovaný film více využíván pro realizace tzv. vážných témat; možnosti, které nabízí, do značné míry hraný film postrádá. Ale ani kvality Steklého zpracování a podle pověsti i prvorepublikové adaptace nejsou - nebo nemají být - špatné. ()
Spolupráce Trnka/Werich je jednoduše radostná, všechny tři kapitoly jsou tím pravým, co si tělo žádá. Konečně epizoda s kontuzsovkou je toho pravidelným důkazem. Z Hatvanu do Haliče, Švejkovy nehody ve vlaku a Švejkova budějovická anabase je tím, co na čem se Trnka i Werich shodli, 4. díl měl už vypracovaný scénář, ale Trnka byl již Haška syt. Nicméně kdo požaduje kvantitu a nedbá na kvalitu, vždycky si může pustit Látalův seriál na objednávku z 80. let. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (2)
- Všechny 3 epizody jsou součástí pozdější 9dílné verze Osudy dobrého vojáka Švejka (1986). (Horryx)
- Postavy ve filmech Jiřího Trnky jsou převážně němé, před mluveným slovem dával přednost hudbě. Výjimkou byla slavná loutková adaptace Švejka, kterou vytvořil na popud Jana Wericha, přítele a souseda z pražské Kampy. Werich Švejka namluvil a Trnka na oplátku ilustroval Werichovu knihu pohádek „Fimfárum“. Filmu o Švejkovi si kritika cení, podle Trnkovy dcery Heleny ho ale otec rád neměl a dělal ho jen kvůli Werichovi. (Innuendo1987)
Reklama