39 stupňov
The 39 Steps
Režie:
Alfred HitchcockScénář:
Charles BennettHrají:
Robert Donat, Madeleine Carroll, Lucie Mannheim, Godfrey Tearle, Peggy Ashcroft, John Laurie, Helen Haye, Frederick Piper, Alfred Hitchcock, Miles Malleson (více)Obsahy(1)
Kanadský turista (Robert Donat) je v Londýne krivo obvinený z vraždy a tak musí prchať pred FBI a zároveň pracovať na dokázaní svojej neviny. Na úteku stretáva krásnu blondýnku (Madeleine Carroll)... Mysteriózny thriller s odleskom komédie a romance. (POMO)
Recenze (98)
Ako uz pisali viacery bolo to nieco na styl North by Northwest, ale bohuzial omnoho slabsie 6/10 ()
What causes pip in poultry? Hitchcockovo britské období jsem prakticky neznal a teď je mi jasné, že se od hollywoodského liší v zásadě jen technickými možnostmi. Propriety filmového pravěku paranoidním storkám Mistra hrůzy celkem sluší. Falešně obviněný brunet s groteskně / groteskově líčenou tváří Roberta Donata potkává blond femme fatale a pokouší se hrdinně a zároveň elegantně očistit své jméno. Vousatý syžet obohacuje Hitchcock veselými, napínavými a sexy epizodami, jejichž příbuzné známe my všichni kinem povinní z pozdního období - dva muži řeší ve vlakovém kupé typy podprsenek, pár na útěku se schovává pod vodopádem, akční scény v divadle... Dávkování napětí, humoru, romantiky a akce - představte si farmaceutické váhy. Přestože retrospektivně hodnoceno nejde o nic nového, k ocenění možno vzít v úvahu, na co z tuzemské tvorby jsme v roce 1935 chodili do kina my. [Při pohledu na podezřelou podprsenku:] My wife, brrr! ()
Tento film určitě nedosahuje výšin pozdějších Hitchcockových filmů. I přesto se však ukazuje, jak skvělým vypravěčem a filmařem opravdu je. Film je dokonale srozumitelný díky pečlivému dávkování informací a vodítkek. Ve své podstatě tu nic nepřebývá. A je to trošku škoda, protože slibná dějová linka je tak mnohem zkratkovitější, než by bylo dle mého názoru záhodno. Spoustu věcí a omáčky kolem se divák ani nedozví, protože se zde nepovažuje za nutné další dějové linky a drobnosti zmiňovat. Ve výsledku tedy skvělá kriminálka, u které bych se nezlobil, kdyby byla kapku delší… ()
2,5 Toto je prvý Hitchcock z anglického obdobia, ktorého som videl a som prekvapený, aký je iný. Zápletka je síce pre neho typická, lenže je spracovaná ľahším, humornejším spôsobom. Také typické napätie, ktoré dokázal Hitchcock vytvoriť v jeho neskorších filmoch, som tu skoro vôbec nezachytil. To by ešte nevadilo, ale navyše som mal silný pocit, že herci sú akýsi strojení a miestami to pripomínalo grotesku. Čudujem sa, že medzi žánrami filmu nie je aj komédia (žiaľ, nie veľmi vtipná). ()
Raný Hitchcock, kde už je znát jeho rukopis a humor, nicméně to celé působí jako taková beta verze North by Northwest. ()
Schéma, ktorú Hitchcock využil vo filme "39 stupňov" sa objavila vo viacerých jeho filmoch (napr. Man who knew too much, North by northwest) a vždy s úspechom. Hlavná postava, zvyčajne muž, je v nesprávnom čase na nesprávnom mieste (chudák jeden) a je obvinený zo spáchania zločinu. Aby očistil svoje meno (a nešiel do basy), sám pátra po skutočných zločincoch. Ešte šťastie, že na ceste za spravodlivosťou stretáva krásnu ženu (blondýnu)... Je úžasné, že tento už takmer 70-ročný film patrí k najlepším kúskom nielen v rámci svojho žánru, ale k najlepším filmom kinematografie ako celku. ()
Celé to bylo takové hloupoučké, ale to je asi tím kdy film vznikl, pár nejasností se v příběhu určitě najde. Hlavně ale tak hloupý konec jsem od Hitche nečekal, řekne mi někdo proč odpovídal na tu otázku, když nemusel? ()
Jako jsou tu nelogičnosti, ale příběh dokáže upoutat a krátká stopáž je také plus. Já se bavil od začátku do konce. Samozřejmě "Na sever Severozápadní linkou" je o třídu výš, tohle ta taková demo verze, ale slušný. ()
Hitchcock krásně ve svých rozhovorech s Truffautem vysvětluje, proč není důležité, aby byla zápletka "ťip-ťop" logická a realistická. Díky tomu jsem mu odpustila závěr i další detaily, které tentokrát drhly trochu více, než jsem z pozdnějšího Hitche zvyklá (to ale nepřičítám tomu, že by byly o nic více patrnější jako spíš tomu, že mě snímek nedokázal tolik strhnout). Přesto jsem se královsky bavila a děj byl napínavý až do konce, ne že ne. Místy mě dost překvapoval střih nebo některá dekorace, díky tomu jsem se ale bavila o to více. Double plus za "exotickou" atmosféru venkovského Skotska!! ()
Když se na tento film podívám z pohledu někoho kdo už pár filmů viděl, pak se jedná o silně neoriginální příběh s nulovou atmosférou a postavami, které se chovají (v rámci dnešní doby) velmi nelogicky a směšně (vím, že ve své době byl originální). Možná, kdybych viděl tento film v šesti letech, tak mi přijde úžasný a napínavý, ale já ho bohužel viděl o pár let později. Pokud porovnám s dnešními filmy s podobnou tématikou, pak nevidím jediný důvod proč koukat na tento film (koukněte třeba na trilogii o Jasonu Bourneovi). Je to takový ten film pouze pro filmové archeology. PS: Nejsem odpůrce starých filmů. Zastávám názor, že některé staré filmy nestárnou (většinou komedie), ale tento film je dnes zbytečné vidět. A poznámka k obsahu filmu zde na csfd. FBI v Británii? To mě pobavilo :-) ()
Film natočený v roku 1935, ale po takmer 90 rokoch je stále moderný. Podobne ako je po 400 rokoch moderný Shakespeare. Áno, ide tu o čistý schématizmus, čo sa týka zápletky, kamery, deja, pointy, ale treba vzápätí povedať, že to tak vnímame iba preto, lebo ide o schématizmus tisíckrát použitý vo filmoch, ktoré prišli po 39 steps a ktoré ho napodobňovali, lebo toto je originál. Hitchcock je originál, podobne ako aj Shakespeare je originál. Obidvoch mnohí ďalší po nich už len napodobňujú a k ich úrovni sa ani nepriblížia. ()
Na tehdejsi dobu zajimavy namet, ale nektere naivni momenty to trochu kazi, ale je poplatne dobe, kdy film vznikal. ()
Motto: "Svět, kde národy nebrojí proti sobě, kde sousedé nebrojí proti sobě, kde není místo pro perzekuci nebo štvanici, kde se každému dostane rovného jednání i rovné šance. A kde lidé obdrží pomoc a nebudou na obtíž. Svět, v němž podezíravost a krutost i strach jsou navždy vymýceny. Takový svět si přeju! Přejete si takový svět?" Další Hitchovo pronásledování "nepravého muže" (Wrong Man) čili "nevinného" (Innocent), který je zdánlivě bez pomoci a s celým světem proti sobě (srov. s filmy Příšerný host, Mladý a nezkušený, Sabotér či Zběsilost, ale i Vražda na objednávku nebo Mrtvá a živá). Všimni si však, že onen režisérův "strach z policie" má kladné dopady. Vždycky dostaneme dobrý film (téma udržuje správné emoce), někdy dokonce road-movie (jako tentokrát), přitom vždy najdeme pomocnou ruku a dopadneme viníka. Hitch přitom činí ještě více. Poprvé nastiňuje obraz, který jej bude provázet v dalších filmech tohoto období: mladý pár je sblížen v důsledku vnějších okolností, je vytvořen takříkajíc "zvenčí", nedobrovolně (proto je Hitchova myšlenka s pouty nejgeniálnějším momentem filmu), chybí zde láska, jenomže v tomto životě přicházejí další nenadálé události, které je možné přetrpět pouze opravdovou (více dobrovolnou?) "láskou", skutečným znovusjednocením a chycením se za ruce. Ze slavných Rozhovorů je cítit velký obdiv Francoisa Truffauta právě k 39 stupňům, jež "vysoce uspokojí diváky a přesto často dráždí kritiky". Když však Britský filmový institut v roce 1999 vyhlašoval žebříček 100 nejlepších britských filmů, udělil 39 stupňům "bramborovou" medaili. Vyhrál mimochodem Třetí muž od Carola Reeda a dalším Hitchcockovým filmem bylo už jen Zmizení staré dámy na 35.místě (což je v podstatě jen propracovanější kopie 39 stupňů; oba filmy si jsou velmi podobné, mají v sobě něco stylizovaného, až parodického). Kromě pout zůstává ve 39 stupních nezapomenutelnou scénka s chybějícím prstem. Samotný smysl cesty do Skotska a závěrečná pointa nemá rovněž chybu. ()
Parádní špionská brakovka, která se díky stopáži ani na chvíli nezastaví - tak zběsilé tempo by od filmu z roku 1935 čekal jen málokdo. Hitchcock navíc velmi mistrně namíchal ty správné ingredience: thrillerové napětí s občasnými vtipnými odbočkami a solidní akci (super naháněčka po skotské Vysočině). A nezapomněl ani na dochucení v podobě nedobrovolné parťačky M. Caroll, která tomu všemu dodá pořádnou jiskru. S nadsázkou lze prohlásit, že The 39 Steps je pradědeček všech moderních špiónských naháněček a pronásledovaček. ()
„Vím, co to je cítit se osamělé a bezmocně a mít proti sobě celý svět.“ Polovina třicátých let, Alfred Hitchcock a jeho jedno nejen z prvotních, ale hlavně prvotřídních mistrovských děl, námětově z oblasti špionáže. Snímek, který se stal svého času nejúspěšnějším a nejuznávanějším z britské kinematografie, je postaven na základě stejnojmenného románu literárního autora Johna Buchana. Hitchcock si z předlohy vzal jen to nejnutnější a pro něj nejzajímavější a natočil film, který kupodivu uznal i samotný Buchan. Po zhlédnutí filmu se nechal slyšet, že jeho rozhodně nezfilmovaný román byl filmově přepracován v něco mnohem lepšího. Hitchcock měl důvod být hrdý. Námět z pohledu dnešní doby již není ničím výjimečný, neboť příběh o útěku nevinného muže už známe v mnoha nejrůznějších filmových adaptacích. Tohle je ale klasika a ta se cení nejvíce. Obzvlášť, když je od Hitchcocka. Nutno dodat, Hitchcock se takového námětu taktéž držel ve svých pozdějších dílech. Snímek je v jádru věci napínavý, ale jak už to většinou bývá, v určitých detailech některých scén zůstávají otázky bez odpovědí. Film se však řadí mezi skvělou špionážní zábavu, která se svým způsobem stala inspirací pro mnohé tvůrce, takže podle toho je to potřeba brát. V některých scénách zaujme i technická filmařská práce. Například pohled do jedoucího auta z boku v rámci sledování rozhovoru, aby náhle obraz zůstal stát a už jen sledoval odjíždějící auto v zajímavé scenérii. Zkrátka, Hitchcock se tímto svým počinem vytáhl a svým způsobem nastínil další svou tvorbu. A jak už dnes víme, rozhodně nezklamal. ()
Hitch tentokrát balancuje na hranici mezi thrillerem a dobrodružným příběhem s komediálními prvky... a daří se mu to bravurně. Hlavnímu hrdinovi budete závidět jeho schopnost improvizace při neuvěřitelných situacích a omylech. Neprávem opomíjený Hitch. ()
Starší Hitchcock, klasický motiv muže, který ke krásné ženě a útěku před zákonem jako slepý k houslím přijde. Měl jsem to štěstí a viděl jsem i jako divadelní hru na Broadwayi, kde bylo 39 kroků hráno jako komedie, úžasný zážitek. ()
Ranný Alfred Hitchcock. Tahle jeho špionážní hříčka sic nedosahuje kvalit jeho pozdějších pecek z padesátých let, přesto už tady je to tradiční hitchcockovská noblesní zábava. V ústředí, jak jinak než neprávem obviněný muž, který musí za očištěním svého jména procestovat valnou část Britských ostrovů a v patách mu kromě policie slídí znepřátelení agenti a zabijáci. Trošku to připomíná pozdější Na sever severozápadní linkou, ale to je spíš tím námětem a jen na začátku. V hlavní roli Robert Donat, hraje s lehkostí a elegancí britského gentlemana. Jeho postava je sympaťák až do morku kostí, takže mu fandíte od první minuty. Atmosféra je drásavá, kulisy mysteriózní a tentokrát nechybí ani odlehčenější humorný podtón a milostná linka. Jednoduše směs na výborný film a pro fanouška Alfreda Hitchcocka, za kterého se rád považuji, je to skvěle strávená hodinka a půl… ()
Záver filmu je veľmi dobrý a celkovo zápletka je veľmi dobre vymyslená. Snímke škodí akurát veľa úletov. Už napríklad úvod, pri ktorom z nepochopiteľných dôvodov špióni neodstavia hlavného hrdinu. Taktiež sa vo filme presvedčíme, že Forrest Gump mal už v tridsiatych rokoch svojho predchodcu, ktorý dokázal celkom slušne zabehnúť niekoľko desiatok míľ s políciou v pätách. Aj tak však dávam tri *, lebo baví to pozerať aj kvôli pointe, vďaka ktorej pochopíte čudný úvod s pánom Memory. ()
Podle mě jeden z těch lepších filmů, které Hitchcock natočil. Špionážní thriller se zlou ženskou, která se nakonec přidá na stranu hlavního hrdiny. V Londýně v jednom hudebním sále probíhá vystoupení, kde jistý "Mr.Memory" předvádí svou perfektní paměť a znalost faktů - denně se jich prý naučí 50, což obdivuji. Dokonce zná přesnou vzdálenost mezi dvěma kanadskými městy, která jsem zapomněl :D. Vystoupení sleduje jistý Richard Hanney, když se najednou ozvou výstřely. Následuje panika a Hannay se dostane do kontaktu se zdánlivě vyděšenou ženou, která ho přesvědčí, aby ji odvezl do svého bytu. Zde mu řekne, že se jmenuje Annabella Smithová, že je špionka a že střílela, aby vytvořila rozruch a unikla svým vrahům. Tvrdí, že odhalila spiknutí s cílem ukrást důležité britské vojenské informace. Tohle spiknutí vede muž, kterému chybí horní článek jednoho prstu. Zmiňuje také "39 kroků", ale více k tomu neřekne. V noci vtrne Smithová do Hanneyovy ložnice a varuje ho, aby utekl, než se skácí k zemi s nožem v zádech. Hannay najde v její ruce mapu Skotské vysočiny, která ukazuje oblast kolem Killin, s budovou nazvanou "Alt-na-Schellach". Zvoní mu telefon a v telefonní budce stojí dva chlápci, a tak se na chodbě převlékne za mlíkaře a uteče. Na nádraží Waverley v Edinburghu slyší hlášení o tom, že začalo celostátní pátrání po vrahovi Smithové. A tím začíná jeho útěk před všudypřítomnou policií a skrývání se před lidmi, kteří ho poznávají. Policie začne prohledávat vlak, a tak vleze do jednoho kupé a začne líbat jistou ženu jménem Pamela, aby se vyhnul zatčení. Ženská ho však podrazí a nahlásí ho policii, a tak mu nezbývá nic jiného, než utéct z vlaku oknem. Cestou na sever přespí Hannay u rolníka a jeho mnohem mladší ženy Margaret, která k němu má jistou náklonnost. Druhý den časně ráno Margaret zahlédne blížící se policajty a varuje Hannaye, který se snaží uplatit starého burana, aby ho nenapráskal. To se ale úplně nepodaří, a tak dá Margaret Hannayovi kabát svého starého a nechá ho utéct. Také za to pak dostane pořádný výprask. Nakonec se Hannay dostane do Alt-na-Shellach, do domu profesora Jordana, kde se zrovna koná večírek. Jordan si vyslechne jeho příběh a skrývá ho před policií. Hannay řekne, že veliteli špionážní akce chybí horní článek malíčku levé ruky. Jordan ukáže svou pravou ruku, na které chybí horní článek malíčku. Pak nabídne Hannayovi možnost spáchat sebevraždu, ale nakonec ho zastřelí a vypadá to, že je konec. Omyl, kabát od starého vidláka mu zachránil život! Hannay se vydává za šerifem a ten mu nevěří, protože Jordan je jeho nejlepší přítel, a tak Hannay zase utíká oknem. Dostane se na politickou schůzi a je zde mylně považován za řečníka. Pronese velmi improvizovanou řeč, ale zase je zde ta mrcha Pamela a ta ho vydá policii. Je tedy odveden, ale Pamela se odvedení také nevyhne, k vlastní nespokojenosti. Policejní vůz projede kolem místní policejní stanice a policajti říkají, že jedou do Inverary, 40 mil daleko. Je jasné, že to nejsou skuteční policisté, ale agenti spiknutí! Ovce blokují cestu a spiklenci vystoupí ven, aby je rozehnali, a také k sobě připoutají Pamelu a Hannaye. Hannay se rozhodne utéct do mlhavé noci a táhne Pamelu s sebou. Tito dva spoutaní jedinci se dostanou do jedné vesnice a přenocují v hostinci. Hostinský je nechá na jednom pokoji, protože mu nakecají, že jsou svoji. Hannay spí, a Pamele se povede vyklouznout z pout, ale na chodbě slyší, jak falešný policajt telefonuje a mluví o tom, že Jordan si bude něco vyzvedávat v Londýnském Paladiu. Chlápci začnou vyslýchat hostinského, ale jeho paní je elegantně vypoklonkuje ven. Další den o tom Pamela řekne Hannayovi a ten ji pošle do Londýna, aby alarmovala policii, ale ta ji nevěří, protože se žádné tajné dokumenty neztratily. Místo toho ji chtějí využít k tomu, aby je zavedla k Hannayovi. Následuje závěrečná scéna, během kterém v Londýnském Paladiu vystupuje Mr. Memory, a zde konečně dojde k rozlousknutí celého příběhu. Napínavý špionážní thriller o chlápkovi, kterému nikdo nevěřil, ale on to nevzdal ani přes nepřízeň osudu a to se mu vyplatilo. () (méně) (více)