Milenci v roce jedna

Možná i trochu autobiografický počin páně Balíka z dob těsně po osvobození překvapí hned dvěma zvláštnostmi. Normalizace v sedmdesátých letech běžela na plné obrátky, ale stoupenec režimu točí spíš intimní snímek, který pouze rámují historky o sociální nespravedlnosti za buržoustů. zajímavé a vlastně z dnešního pohledu i milé. Na stranu druhou má snímek obroušené hrany i stran vyrovnávání se s dobou okupace, a to je docela myslím i škoda, tady naopak mohl režisér i přitlačit na pilu. Průměrný zážitek šperkuje jen krása  Marty Vančurové, což vystačí ale jen na silnější trojku. (28.06.2024)

Navzdory námětu unyle nijaké. Můj problém s tímto filmem jsou herci. Marta Vančurová se mi nikdy nelíbila a herectví pro mě asexuálního Viktora Preisse jsem si začal cenit až v jeho zralém věku. Přidáme-li angažovaného nevýrazného režiséra Jaroslava Balíka, je nabíledni, proč snímek nezařadím do své topky. (28.04.2017)

Křehká přesto tak okouzlující Marta Vančurová a "šestákový optimista" Viktor Preiss tvoří velmi nesourodou mileneckou dvojici, která spolu prožívá "rok jedna" svého vztahu i "nového" života v poválečném Československu. Velmi mě zaujala romanticky laděná klavírní či cembalová hudba Karla Mareše, o dost méně pak jakási politická agitka odehrávající se v čase tehdy ještě skutečně demokratických voleb v Československu v roce 1946. Nebylo to sice nějak moc násilné, ale stejně mi to přišlo (oproti zbytku filmu) jakoby z jiného světa. Hezkou tečku v samotném závěru dodal kouzelně jemný úsměv Martičky Vančurové. (05.09.2018)

Oceňujem, že ČT zaradila do vysielania tento film, už dávnejšie som ho chcela vidieť kvôli jeho nominácii na Oscara, viacerým festivalovým oceneniam a v neposlednej miere aj kvôli hereckému obsadeniu. Film pôsobí príjemne poeticky, so smutnou afmosférou doznievajúcich vojnových zážitkov, ale nádej, ktorá sa nenásilne a bez zbytočnej eufórie opatrne prediera na povrch je prísľubom nového života a je veľmi príjemná - ako postupný úsmev hlavnej hrdinky. Preiss a Vančurová podali výborné herecké výkony, zvlášť Vančurová zvládla traumou poznačenú Helenu veľmi presvedčivo. K maximálnemu hodnoteniu mi chýbal kvalitnejší scenár a zásadnejší postoj k morálnej dileme, ktorú museli hlavní hrdinovia riešiť v závere filmu. (12.05.2011)

Film vystihuje část atmosféry ve společnosti v době, kdy byl natáčený. Zážitky v války na jedné straně a potřeba se s nimi vyrovnat (M. Vančurová), touhy a cíle pozemské na druhé straně, kolem kterého jen válka, a její traumata šla (mladý režisér V. Preiss).***Rozhodně nejde o film, který by byl špatný, ale po změně režimu je třeba najít ty osoby, co za špatnost minulého režimu mohli, zde režisér Jaroslav Balík, ale skoro vždy to dělají lidé, kteří jsou pasivní v každé době, ale s velkou potřebou někoho lynčovat, ačkoli jim podstata života a mechanismus společnosti neustále unikají. Chyby vidí u druhých, sebe z nich vyjímají. Tak to bylo a i bude.***A ještě je třeba dodat, že film byl nominován na Oskara, což je nepochybně velký úspěch. (18.09.2011)