Sabotér

Hlavná línia o úteku neprávom obvineného sabotéra, ktorý si buduje vzťah so ženou, ktorá ho chce udať. je skvelá. Rovnako Priscilla Lane je fantastická. Ale scenár patrí k tomu najhoršiemu, čo Hitchcock adaptoval. V podstate celý stojí na sérii náhod, kedy utečenec stretáva dobrákov, ktorí veria v jeho nevinu a naopak zloduchovia si stále nájdu výhovorku, prečo ho nezabiť. (05.01.2022)

Žiaľ som sa dočkal nepodarenej Hitchcockovky. Pre americkú propagandu, ktorá bije do očí, nie je ospravedlnenie, že Sabotér bol natočený počas druhej svetovej vojny, keďže v ostatných filmoch z tej doby som to tak nepociťoval. Zároveň je vtipné, že utečencovi v hlavnej úlohe takmer všetci cudzí ľudia pomáhajú, aj keď väčšinou nemajú odkiaľ vedieť, že je nevinný. S takou dávkou ľudskej prezieravosti by nemusela byť nielen vojna, ale ani vláda, čiže by tu nebolo čo propagovať. V opačnom prípade ešte horšie, pretože pomáhať utiecť vinnému, by bolo zlé alebo naivné. Teda nič viac ako šikovne natočená medvedia služba. (04.07.2017)

Nevinný muž prchá před zákonem a snaží se dopadnout pravého viníka. Pří úprku potkává až příliš inteligentní modelku (zajisté blondýnu) a mnoho komických figurek, aby nakonec stanul tváří tvář nebezpečným zločincům a po svém se s nimi vypořádal. Poněkud béčkový námět, pro Hitche nicméně dostačující k rozehrání jakž takž napínavé hry na kočku a na myš. Je to hra s jednoduchými pravidly, která vycházejí vstříc všem skupinám diváků. Jde především o efekt, který jednotlivé situace v divácích vyvolají, jak se do nich hrdinové dostanou již není tak podstatné a zastánci filmové logiky nebudou mít radost. Jenže který Hitchův film je založen na pravděpodobných situacích? V Sabotérovi mě potěšili nejvíce padouši, dobře napsaní i zahraní a mající cíle dostatečně neskromné na to, aby jim ti cyničtější jedinci drželi palce. Po pravdě, raději jim, než mdlému hlavnímu hrdinovi, který se občas také tváří jako padouch, což je dosti matoucí. Nechybí zde humor, suchý, lehce morbidní a asi nejpatrnější ve scéně s řidičem náklaďáku a v maringotce s cirkusáky. Sabotér má necelé dvě hodiny, jeho sledování mi připadalo jako celá věčnost. Navzdory „útěkařskému“ charakteru má (z dnešního pohledu) velice líné tempo, chybí mu strhující momenty (kdyby v závěrečné scéně nevisel na vlásku život padoucha, ale hrdiny…), nejvíce mě zamrzela absence hudby ve scénách majících jistě slušný potenciál (Barry a Pat „uvězněni“ na společenské akci, pěstní souboj v „odpalovací“ dodávce atd.). Kdyby byly všechny nápady obratněji vysoustruženy, kdyby nenadbývaly ty žvásty o občanské povinnosti a amerických zákonech (ač pronášeny skvělým Vaughanem Glaserem), kdyby, kdyby, kdyby… jenže tento film už jednou natočen byl a nezbývá nám než jej brát takový, jaký je. I když v tomto případě vlastně raději nebrat, snad jedině pokud Hitchcocka řadíte ke svým nej, nej režisérům. (Hitchcock se objeví asi po hodině filmu, u jednoho stánku v New Yorku, když auto sabotérů zastaví). 65% Zajímavé komentáře: Cival, AGO (14.04.2007)

Je v tom pár ne zrovna dobře napsaných dialogů, postavy se párkrát zachovají v danou situaci docela divně a Cummings místy hraje docela prkenně. Ačkoli to může působit, že Sabotérovi vytýkám dost, ve skutečnosti to tak není. Tyhle mínusy v tom jsou, ale všechny v malé míře a jinak tomu už snad nemám co vytýkat. Děj mě zaujal a napínal po celou dobu, má to slušnou atmosféru, sympatického hlavního hrdinu a celkově jsem si ten film dost užil a klidně bych si ho pustil někdy znova. Takže ani tady mě Hitchcock naštěstí nezklamal. 4* (01.09.2021)

Klasický Hitchcockův biják se sice po obsahové stránce nevyhne několika naivnějším prvkům pro éru klasického Hollywoodu typických, ale musím říct, že oproti pozdějšímu Na sever severozápadní linkou mi tentokrát směs thrilleru, akce a romantiky naplněná spoustou zvratů připadala v dobře namíchaném poměru, bez zbytečné překombinovanosti a já si Sabotéra skutečně užil jako starou dobrou klasiku. Robert Cumming v roli štvance, v zdejších komentářích poněkud rozporuplně přijímán, možná nepůsobí dojmem ryze sympatického hrdinu, ale postupně si mě dokázal získat a když si vzpomenu na dojmy z jiných Hitchckových hereckých hvězd, stále u mě dokáže vést nad Grantem a hlavně Stewartem. Atmosféra na pozadí války dosahuje chvílemi až paranoidních rozměrů, děj s precizně vybudovaným a naprosto pohlcujícím napětím plyne přímočáře, akční scény (obzvlášť honička v řece) mi připadaly ztvárněné nadčasovým způsobem a nedaly vydechnout. Závěrečná scéna z vrcholu Sochy svobody se neobejde bez dnes již úsměvných trikových záběrů během pádů jedné z postav, ale ani ty mi nenarušily celkově ohromující efekt. [75%] (29.08.2021)