Tři billboardy kousek za Ebbingem

Martin McDonagh zase dokázal napsat i natočit něco skvělého. A tím by vlastně mohl můj komentář skončit, protože čím méně o filmu divák ví, tím více si ho užije. Mám rád tyhle krásně nečitelné příběhy, ve kterých se každou chvíli může stát něco naprosto nečekaného, a byl jsem u vytržení, když jsem mohl sledovat úžasnou Frances McDormand a jako vždy vynikajícího a opět úplně jiného Sama Rockwella. A tím už opravdu končím. (18.01.2018)

Necekejte nahlaskovanou akci jako V Bruggach, tohle ma sice par usmevnejch momentu, ale jinak je to depresivni a drsny drama, ktery nejen obsazenim hlavni role, ale i celkovym lookem pripomina to nejlepsi od Coenu. Ve filmu se toho vlastne zas tak moc nedeje a celej pribeh je vlastne desne jednoduchej, ale tady de hlavne o do naprosty dokonalosti vybrouseny dialogy a herecky vykony. Skutecne snad co rozhovor, to zazitek. Navic McDormand a Rockwell hrajou fakt genialne. Woody jim zdatne sekunduje, ale bohuzel nedostane tolik prostoru. Nakonec ale bohuzel musim dat jen 4*, protoze poslednich 20 minut uz trochu dochazi filmu dech a samotnej zaver me spis nasral, ne ze by to nebylo stylovy, ale precejen aspon nejaky drobny zakonceni by si hrdinove zaslouzili. Ale i tak spokojenost. (28.01.2019)

Štyri a pol. Málo chýbalo k dokonalosti. Hlavne záver, ktorý by uspokojivejšie zužitkoval brilantne vybrúsený konflikt dramatických motívov / ľudských osudov. Ale chápeme sa, s takýmto záverom to pôsobí “artovejšie”, nikoliv odfláknutejšie. A s tak originálnymi a intenzívnymi situáciami, do ktorých sa postavy vzájomne zavádzajú, v podaní tak parádnych hereckých výkonov, je to stále najlepší z nominovaných filmov za rok 2017 na hlavného Oscara. (27.02.2018)

Velmi zajímavý režisér a držitel Oscara za kraťas Šestiraňák Martin McDonagh opět diváka několikrát přidusí smíchy, i když znovu servíruje smrtelně vážná témata. Sedm psychopatů mě v jeho podání překvapivě minulo, V Bruggách ale roky opěvuju. Tentokrát je zřejmě nejvážnější, ovšem znovu dokazuje, že umí napsat peprné dialogy a vše pozvednout uvěřitelnými zvraty. V zapadákově zvaném Ebbing totiž jedna matka zoufale čeká na alespoň nějaké zprávy o vyšetřování vraždy dcery, která zemřela v bolestech a liknavost kanceláře šerifa ji měsíce solidně štve. Vyřeší to svérázným způsobem, který rozvíří pestré události následujících dní. Je to vyzrálé, trefné, výtečně zahrané a vypointované s řadou lahůdkových scén. Neustále jsem čekal, co a kdy mě zklame, naštěstí se nestalo, i když je to mnohdy záměrně přitažené za vlasy. Pět hvězd nakonec (po dlouhé době) dávám nejen za výborný casting, ale především za to, že dneska někdo stále ještě umí napsat originální příběh. Oscara za scénář musí McDonagh dostat, jinak je něco špatně. Frances McDormand, Woody Harrelson, Sam Rockwell a John Hawkes válí, první jmenovaná si nějakou prestižní filmovou cenu za svou svéráznou bojovnici zaslouží podstatně víc než v případě Farga. 90% (06.01.2018)

(1001) Olala, don't funk with my billboardy. Musím o tom ještě přemýšlet a čekala jsem něco trochu jiného, což není chyba samotného filmu. Možná se mi časem rozloží, o čem to bylo. Vývoj postav nepochopitelný v daném časovém rámci. S některou doprovodnou hudbou jsem měla mírné problémy, zejména s těmi písničkami, kousky napsané Carterem Burwellem jsou the top. A ještě mi tam neseděla spousta podivných detailů, jakože třeba v rámci poslední scény v autě je z jednoho úhlu vidět ve tváři Frances spoustu nervozity, pohybuje pusou a sahá si rukou na tvář a hned v dalším navazujícím záběru z jiného úhlu je její obličej kamenný, nehybný, ruku má někde jinde... Nevím, no. Ve filmu o niterním prožitku mi takovéhle věci přijdou přinejmenším velmi rušivé. Nebo třeba celá ta scéna, kde všichni jako jedna šťastná klaka vylepují na shořelé billboardy duplikáty plakátů je náladou a vším úplně mimo kontext všeho, co se zatím stalo, a ze zpětného pohledu i co se ještě stane. Takové skoky a výkyvy mi dost maří snahu se na film napojit, respektive celý projekt ve mně vytváří velmi nedefinovatelný dojem. Ještě před měsícem bych nemyslela, že něco takového řeknu, ale já teď držím pěsti tomu Dunkerku, ať vyhraje, co se dá. (Lucas Hedges zase skvělý, ten mi udělal velkou radost.) (05.03.2018)