Hrůza na jevišti

Ten film skutečně není nijak grandiózně zrežírovaný. Chybí mu pořádný padouch a nemáme důvod některé z postav držet palce, navíc hned v úvodu ošklivě podráží nohy divákovi. Problém není v tom, že by nás ponoukal věřit lži, on nám lže! Hodně nefér přístup. V rámci objektivity nemohu napsat, že to byla hrůza, ač zažívaná nuda tomu odpovídala, proto bych zůstal u neutrálního „průměrný film“. (Hitche můžete vidět na ulici za – pro sebe si povídající – Jane Wymanovou). 60% Zajímavé komentáře: Tsunami_X, Mahalik (08.09.2007)

Neubráním se srovnání se snímkem Laura, který jsem viděl téměř ve stejnou dobu, a který má s tímto filmem mnoho společného. Tak jednak jako detektivka podle mě Stage Fright funguje lépe než výše zmíněný Premingerův počin, byl chytřejší (včetně té finty na diváka), napínavější a jeho velkou devízou byl velmi chytlavý humor, který mě opravdu bavil a také sympatický tandem dcera-otec (Alastairovi Simovi sedla jeho role dokonale). Vlastně jediným důvodem pro neudělení plného počtu (kromě trochu zbytečně riskující hlavní hrdinky) je v mém případě tendenční vykreslení vraha, které možná odpovídalo dobové představě, ale mně se příliš nelíbí. Jinak spokojenost a více než solidní 4*. (06.11.2012)

Tenhle film doslova udělaly dvě písně v interpretaci Marlene Dietrich The Laziest Gal in Town (slova Cole Poter) a La vie en rose (slova Édith Piaf), ať se vám to líbí anebo ne. Filmy Hitche nejsou zdaleka protkány jen jeho osobností. Nebo takovými těmi zlepšováky typu nespolehlivý vypravěč. Ale i ve své době se omylem doufalo, že se vedle Marleny dokáže prosadit Jane Wyman. Inu, naivní představa. It's not 'cause I wouldn't / It's not 'cause I shouldn't, honey / And, you know, that it's not 'cause I couldn't / It's simply because I'm the laziest gal in town... (13.02.2009)

,,VRAHOVIA SA VRACAJÚ NA MIESTO ČINU, NIE DO DIVADLA." __ Dej som si pôvodne predstavoval úplne inak, avšak zásluhou vybrúseného scenára som boj aj tak veľmi spokojný. Vo ,,Hrôze na javisku" sa stretávame s radom motívov, ktoré Hitchcock uplatnil vo svojich dielach už predtým a ešte dôraznejšie s nimi začal pracovať neskôr. Máme tu zámenu identít, ,,nepravého páchateľa" na úteku snažiaceho sa ,,očistiť svoje meno" a čo je absolútne skvelé - bez toho, aby som priveľmi prezradil - je tu uplatnená falošná retrospektíva, ktorá otočí záverečný zvrat hore nohami a dodá posledným piatim minútam neobyčajné napätie. Pripomienky k údajnému afektovanému herectvu Marlene Dietrich sa nemôžu brať natoľko vážne zvlášť, keď vezmeme do úvahy, že svoju kariéru začala ako veľká hviezda končiacej sa nemej éry a okrem toho tu ,,hrá herečku". Film občas pôsobí nadbytočne a možno miestami taký ozaj je, rovnako tiež fakt, že niečo obdobné sa v skutočnosti jednoducho nemôže stať, avšak tieto nedostatky sú však vykompenzované skvelým uštipačným humorom (napr. nutnosť dáždnikov počas záhradného predstavenia). Hitchcockov zásadný film. (932. hodnotenie, 81. komentár k filmu) (26.07.2020)

Škoda tej prestrelenej stopáže. Ak by mal Stage fright o dvadsať minút menej, bol by omnoho svižnejší a divák by nemal pocit, že niektoré pasáže sú tak trochu hluché. Potom by aj lepšie vynikla výborná ústredná myšlienka príbehu, v ktorom každý "hrá" niekoho iného, kým v skutočnosti je. Film je to stále inteligentný, občas vtipný, hlavná ženská postava veľmi príjemná a pointa vydarená, v tóne tej ústrednej myšlienky o ľudskom divadle plného pretvárky s názvom život. Bohužiaľ však nie je Stage fright strhujúci a mám pocit, že tento scenár tak do audiovizuálnej podoby pretransformovaný byť mohol. Po druhom pozretí zvyšujem hodnotenie na základe použitia jeho motívov. (15.11.2014)