Egon Schiele

Ačkoli mě životopisné filmy nudí a vyhýbám se jim, tento jsem nakonec zatoužil vidět, dílem kvůli svému zájmu o Schieleho jako takového, a dílem kvůli mé intuitivní předtuše, že by tento film mohl být vcelku dobrý. To se mi sice ne úplně potvrdilo, ale určitě nemohu napsat, že bych film sledoval s nezájmem - myslím, že už minimálně díky hereckému představiteli titulní role mě bavilo na to koukat (a to nejenom proto, že Noah Saavedra je zde Schielemu skutečně velmi podobný). Celkově mi však bohužel přišlo, že na to, jak je ten film dlouhý, se toho v něm stane pohříchu málo, děj není příliš dramatický a dosti vlažným tempem spěje ke svému předem známému závěru - mimochodem tento film mě - tak jako mnoho jiných životopisných snímků již dříve - přiměl k myšlence, zda byl Schieleho život skutečně tak zajímavý, aby bylo nutné jej zfilmovat - jako by prostě nestačilo, aby za autora mluvilo jen jeho dílo. Za mě tedy nakonec spíše zklamání. (07.06.2018)

Papír a tužky - muž žijící z tužek a papíru, ale musí to být ty správné tužky a správný papír. Pěkný živitopisný film, plný tajů a významů, o novém umění, novém Rembrandtovi. Živé obrazy jsou mrtvé, Schieleho mrtvé obrazy stále živé. Schiele nejen jako (vý)tvarník, ale také jako (ví)tvarník - nejen vytvářet tvary, ale také vědět proč. Eros a Thanatos, dva základní hybatelé lidskými osudy. Der Tod, zastupující muže, und das Mädchen. Sigmund-Freud-Stadt (jiné označení Vídně) plný válečných mrzáků a španělské chřipky, ale také nových nadějí. Pozn. 1: V současné době se mnozí filosofové, např. Badiou nebo Žižek, snaží vybudovat vzdušný most mezi Městem Sigmunda Freuda a Městem Karla Marxe. Pozn. 2: V CinemArt CZ se píše, "Egon Schiele byl jedním z nejprovokativnějších umělců...", tedy provokoval svými obrazy, kresbami a akvarely, ale koho měl tím provokovat, proč a k čemu? Pozn. 3: Podobný nesmysl je přiřazovat Schieleho k nějakému uměleckému směru, především k expresionismu. Neměl s nimi nic společného osobně ani umělecky (zdroje ani cíle). (23.03.2017)

Fajn, chcete moje dojmy z tohoto filmu v dlouhé nebo krátké verzi? V dlouhé bych je shrnul slovy – docela o hovně. V krátké – o hovně. A ne, není to proto, že svět malířů a maleb je situován zcela mimo můj záběr. Já umělce tiše obdivuju a trošku jim tu jejich lyrickou optiku vnímání světa závidím. Já když vidím zelenej a modrej flek, řeknu si „hele, vidím zelenej a modrej flek“. Když vidí zelenej a modrej flek umělec, řekne si „tohle propojení azurové a kapradinové stékající ve smyslný tyrkys je znázorněním konfliktu a současně kompromisu, duchovno jednotlivce nesmí být utlačováno na úkor společenských dogmat, musíme být pevní ve svých zásadách a zároveň svobodní ve svém myšlení“. Ano, i tolik se toho dá vyčíst ze špinavých vrat od stodoly na paintball. Ale aby se vaše čmáranice dostaly do podvědomí i kulturním diletantům jako jsem já, musíte mít to správné téma. Když budete malovat jablíčka a krajinky, vaše díla skončí maximálně v IKEA katalogu jako dekorace nad čalouněným dvoulůžkem, nikdo je nebude dražit za miliony ani o nich nenatočí film. Tím jediným správně ostentativním tématem je sexualita. Sexualita jako motiv dominuje napříč všemi spektry uměleckého vyjádření; pedofilní sochaři tesají do šutrů nahaté andělíčky s rozkošně malými penisy, impotentní Saudci zvěčňují otylé hospodyňky s vyvalenými pekáči přírodně vyšlechtěného ochlupení, literární universum zažívá comeback příchodem padesáti odstínů červenoknižního soft porna pro absolventky učebních oborů kadeřnice/cukrářka. Čím explicitnější sexualita, tím lépe. Malíři navíc dokážou detekovat krásu lidského těla i tam, kde by se standardní heterosexuálně smýšlející jedinec poblil. Pětipatrová ovarová pneumatika, stařecká bradavice na kundě, drátěný bobr v podpaží od jara – to vše se v očích malíře stává materiálem hodným několika temperek. Jenže jako bohémský bonviván se pak musíte zodpovídat z různých soudních dotazů, například zda jste tu základní školou povinnou modelku penetrovali, či jste její rozevřený penál pouze umělecky obdivovali. Jenže to je přesně ta kontroverze, kterou kolem svých amatérských omalovánek musíte způsobit, jinak zemřete jako osamocený neznámý úchyl a občas se vám přijde na hrob vysrat zatoulanej pes. Filmařsky unylá kýčovitá nuda bez jakékoliv scenáristické dramatizace, kterou docení maximálně skalní fandové tohoto incestně-pedofilního rakouského Adónise. (30.04.2017)

S kritikami filmu se neztotožňuji, i když by se při troše snahy nějaká ta chybka i nesrovnalost s realitou našla. Napíšu to jednoduše: stokrát raději půjdu na klidně i zpackaný životopisný film o jakémkoli malíři, jako prostá žena si ráda připomenu že existoval kdosi jako Egon Schiele, kouknu na to jak maloval, do jakého období patřil a dohledám si o něm zbytek v knihách či na internetu. Pořád lepší než Harry Potter, nemyslíte? Aby nám z těch kin potom masově nevymizely všechny dramata i náznaku dramatu či nějaké myšlenky, protože "divák to stejně neocení", protože "běžného diváka to stejně nezajímá", protože bla bla bla. Zaplaťpánbu, že se toto dostalo do běžné distribuce! Tečka. (16.11.2016)

Skvělý film. Podle mě jeden z nejsilnějších adeptů na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Jelikož jsem z Českého Krumlova, tak máme doma Egona Schieleho moc rádi a máme spoustu jeho obrazů. Samozřejmě neoriginály, ale originály bych moc chtěl:-). Egon Schiele chvíli žil u nás v Krumlově a namaloval tu spoustu krásných a legendárních obrazů. Například krásné výhledy na město. Teď už, ale k filmu. Rakušané nikdy neměly nějakou excelentní kinematografii, ale tento film můj názor jednoznačně změnil. Opět měním svojí tabulku na nejlepší filmy roku 2016. Momentálně byli na druhém místě Fantastická zvířata a kde je najít, ale teď jsou už na třetím:-). Naprosto úžasný Noah Saavedra jako Egon Schiele. Věřili byste, že tento herec má jenom tři role? Já tedy ne a jsem přesvědčen, že po tomto filmu se další nabídky jen pohrnou. Skvělá byla i Valerie Pachner jako Wally a Maresi Riegner jako Gerti Schieleová. Skvělý scénář, kamera a krásná hudba. Dieter Berner film skvěle režíroval. Byli vynikající i výprava a kostýmy. Hudbu složil André Dziezuk. Nenudilo mě to a byl jsem uchvácen. Naprostá spokojenost a doufám, že bude Oscar. Nejlepší obraz je podle mě Smrt a dívka. (23.11.2016)