Egon Schiele

Ten portrét není sám o sobě nijak převratný, není to nějaký nový životopisný film, který by byl úplně inovativní. Je to prostě portrét zajímavého, bohémského, problematického, ale neskutečně nadaného umělce, který neměl dost času, aby nakreslil ještě více věcí. Ale zanechal toho po sobě dost. A za ten Krumlov prostě musím dát body navíc. (20.07.2017)

Čistě realitistické, bez jakýkoliv příkras, ukázání života umělce, který se snaží přežít měsíc od měsíce. Dvojice Saavedra a Riegner mi k sobě krásně ladila a jeji vztah byl neobvyklý jako samotné umělcovi malby. Bylo to kruté, realitistické a tímto způsobem života bych nemohl "přežívat". Nejvíc se mi na filmu líbilo, že si nic nepřikresloval a byl to takový ten film do Filmového klubu a proto ho plno lidí třeba nerozdýchá. Ale jen tak někde tohle zase nějakou dobu neuvidím. (01.10.2017)

Schématický ako sviňa. Bez pridanej hodnoty, bez výraznejšej dramatizácie. Potenciál pekných obrazov a jázd je narušený zbytočne popisnými detailami a strihom, ktorý narúša atmosférickosť a umeleckosť diela. Čo na tom, že herci sú fajn. Prečo by nás mal zaujímať životopis o maliarovi, ktorého osud je tak podobný tisíckam iných životopisov? Najhoršie na filme považujem fakt, že je tam toľko nahoty, až sa táto explicitnosť stáva nudnou a nezaujímavou. Prostredie/kostýmy a iné formálne zložky sú v pohode. Ale po filme zostal neuspokojivý pocit. Hlavný hrdina je totiž značne otravný vo svojich umeleckých kreáciach. (15.03.2017)

S kritikami filmu se neztotožňuji, i když by se při troše snahy nějaká ta chybka i nesrovnalost s realitou našla. Napíšu to jednoduše: stokrát raději půjdu na klidně i zpackaný životopisný film o jakémkoli malíři, jako prostá žena si ráda připomenu že existoval kdosi jako Egon Schiele, kouknu na to jak maloval, do jakého období patřil a dohledám si o něm zbytek v knihách či na internetu. Pořád lepší než Harry Potter, nemyslíte? Aby nám z těch kin potom masově nevymizely všechny dramata i náznaku dramatu či nějaké myšlenky, protože "divák to stejně neocení", protože "běžného diváka to stejně nezajímá", protože bla bla bla. Zaplaťpánbu, že se toto dostalo do běžné distribuce! Tečka. (16.11.2016)

Velcí umělci nepotřebují dlouhý život - po vytvoření svého klíčového díla odcházejí. Nejinak tomu je u rakouského umělce Egona Schile. Jeho úžasné akty balancující na hraně erotiky a pornografie fascinují dodnes a staly se po právu jedněmi z nejdražších obrazů a kreseb aukčních síní. Živočišnost a přitom křehkost se svorně snoubí v díle, jež kdysi pobuřovalo a dnes okouzluje. Jako šťastné se ukázalo zvolit dopisy a vzpomínky a poskládat z nich mozaiku malířova života. Znalci jeho díla nebudou jistě překvapeni hojnou nahotou, která zde mohla být klidně prezentována i více a explicitněji. Vždyť byla součástí jeho života i díla. Kamera občas vykouzlí krásné obrazy (stavení na samotě, pózování modelek, sloupce namodralého světla deroucí se skrze okna do místnosti či noční sněžení), ale uměl bych si představit více poetiky. Nemuseli by to být zrovna P. Greenavay nebo Ken Russell, stačil by K. Kachyňa. Přesto jsem byl nakonec spokojen. (20.06.2020)