Reklama

Reklama

Když v roce 1967 propukly ve městě Detroit rasové nepokoje, nikdo netušil, kam až to celé zajde a čeho všeho jsou lidé schopní. Protestující mladíci se dostanou do neúprosného střetu s policií, který vyústí v boj na život a na smrt... V roce 1967 vyvrcholily ve městě Detroit rasové nepokoje a v určitých částech města začalo rabování, pouliční potyčky a rvačky mezi obyvateli města a policisty byly na denním pořádku. Do města byla dokonce povolána armáda, která měla pomoct s udržením pořádku v ulicích. Někteří policisté byli velmi brutální a mezi nimi byl i policista Krauss, který během výtržností zastřelil jednoho neozbrojeného muže, který raboval v obchodě. Policisté mají zakázáno střílet na rabující, ale Krauss je evidentně silný rasista. Jeho rasismus se nejvíc projevil u zásahu v motelu Algiers, ke kterému došlo 25. 7. 1967. Tehdy byly nedaleko motelu rozmístěny hlídky národní gardy, městských policistů a státních policistů. V motelu bylo ubytováno mnoho Afroameričanů, kteří tam měli jednu velkou párty. Spolu s nimi tam byly i dvě bělošky a tu noc se tam ubytovali i dva mladíci z místní kapely, jejichž koncert byl zrušen kvůli nepokojům ve městě. Ti dva mladíci a ty dvě dívky se velmi brzy poznali a dívky představily Larryho a jeho kamaráda svým dalším afroamerickým přátelům. Muži ale nové konkurenty moc neuvítali, takže zábava na večírku vázla. Jeden z mužů pak vytáhl zbraň, což všechny vyděsilo, ale nakonec vyšlo najevo, že je to jen startovací pistole. Larrymu, jeho kamarádovi a dívkám to ale moc vtipné nepřišlo, takže z pokoje odešli. Majitel zbraně pak několikrát z legrace vystřelil směrem k policistům, kteří uvěřili, že na ně někdo střílí, a začali se krýt. Jeden z policistů poznal, že výstřely šly od motelu Algiers, takže se tam všechny bezpečnostní složky přesunuly a podnikly v motelu razii. Krauss při zahájení razie jednoho hosta zastřelil, byl jím ten muž, který na policisty střílel ze startovací pistole. Krauss měl zakázáno po neozbrojených Afroameričanech střílet, takže dal k mrtvému muži nůž a tvrdil, že ho muž napadl. Všichni ostatní hosté pak byli odvlečeni dolů na chodbu, kde museli stát čelem ke zdi a museli odpovídat policistům na otázky. Policisté chtěli zbraň, ale nikdo o žádné zbrani nic nevěděl. Policisté byli brutální a později přistoupili k metodě, kdy vzali někoho ze skupiny stranou a sehráli divadlo, že toho odvlečeného zastřelili. Ani tak nikdo nepromluvil. Jeden z policistů navíc netušil, že je zastřelení jen fingované, a proto on svého svědka zastřelil doopravdy. V tu dobu už nebyly v motelu ty dvě dívky. Dívkám bylo ze strany policistů vyčítáno, že mají pohlavní styk s Afroameričany, a dívky dokonce dostaly několik ran. Když Krauss zjistil, že jeho kolega svého svědka skutečně zabil, propustil zbylé svědky, pokud mu slíbili, že žádná mrtvá těla neviděli a že o ničem z té noci nebudou mluvit. Poslední muž ale odmítl Kraussovi tyto věci slíbit, takže i on byl zastřelen... (TV Prima)

(více)

Videa (5)

Trailer 1

Recenze (172)

HAL 

všechny recenze uživatele

Paradoxně nejzajímavější je první třetina s "úvodem do děje", představením tehdejšího Detroitu, se širším záběrem na svět a pnutí ve společnosti. Pak se film zlomí do minimalistického vyprávění o jednom baráku a nepěkných věcech které si v něm dělá pár postav, jeho tempo umře, a jeho náhled začne být tak didaktický, až se jeho postavy začnou měnit na karikatury, čímž vlastně přestanou být jakkoli zajímavé - a ani následná soudní dohra to moc nezachraňuje. Teď se vyloženě nabízí srovnání s o pět let mladším Chicagským tribunálem, který podobné téma a koncepci zvládl nekonečně lépe. 7/10 ()

Yoshitsune 

všechny recenze uživatele

Víte co tohle je ? Tohle je historie, historii nemusíte mít rádi, ale nemůžete ji vymazat, nemůžete ji změnit, nemůžete ji popřít, můžete se s ní jenom smířit a postavit se jí čelem a čelit ji, né hrdě, ale s úctou a s respektem. I přestože někteří plantážníci, takovouhle historii neradi a nejraději by ji pozměnili, tak se zní člověk může poučit a být lepším. Smutné na tom je že do dneška se to nezměnilo, po světě a hlavně v USA sou tyhle problémy furt, stále tam přetrvávají, jen se mění lidé a zbraně, ale nemění se názory. Film je zpracován neutrálně a ani jedné straně nenadržuje, na jedné straně je police která zatýká a buzeruje černochy, kvůli každé prkotině, na straně druhé sou černoši kteří toho už mají dost a tak jednají pod vlivem emocí. Emočně výborně zahrané, naturalistické a nikterak nadsazené, Poulter se svoji partičkou je šílený a nevyzpytatelný, Boyega konečně projeví svůj herecký talent a Martin Luther King Jr. na obzoru. Mám sen........... ()

Reklama

Triple H 

všechny recenze uživatele

Výborne zvolený a zrealizovaný špinavší vizuál, presná dobovosť, výborní herci (Will Poulter bude hviezda, Boyega prekvapil), fungujúce napätie/emócie (pasáž v moteli je pomerne strhujúca) a IMHO aj rozumne zvolený rámec (vidíme predohru k udalostiam v moteli, aj dohru). Čisto ako film zrealizované v zásade bezchybne, alebo skoro bezchybne. Jedinou potenciálnou vadou na kráse tak môže byť fakt, že vychádzať sa má zo skutočných udalostí. Bez podvedomého "toto sa naozaj stalo" by pôsobivosť nebola asi ani polovičná a Bigelow si sama napílila konár pod zadkom, keď záverečný titulok divákovi po takmer dvojapolhodinovom citovom žmýkaní povie, že niektoré veci boli zdramatizované. Napriek tomu, že umeleckú licenciu chápem a nie som proti, pri látkach ktoré chcú divákovi zasadiť ranu na solar plexus tým, že sa tvária ako krutá výpoveď o neprávostiach nášho sveta, je podľa mňa dôraz na historickú presnosť nielen vhodný, ale dokonca nevyhnutný. Inak totiž môžeme veľmi ľahko skĺznuť k propagande a prekrucovaniu faktov na dosiahnutie silnejšej emocionálnej odozvy. Z toho čo som si o incidente načítal (na to o aký extrém sa jedná je toho relatívne málo) sa ona umelecká licencia použila presne na to čo píšem - dosiahnutie silnejšej emocionálnej odozvy. Nie nejako tragicky a film je vo veľa veciach presný a snaží sa byť v rámci možností objektívny, ale fabuluje sa bohužiaľ aj v úmrtiach obetí, resp. Bigelow sa tendenčne prikláňa k jednej z možných alternatív udalostí. Neexistuje evidentne presná verzia toho ako k úmrtiam došlo a to čo je prezentované vo filme je jedna z možných alternatív - logická a reálne možná, ale pochopiteľne drastickejšia a vrhajúca zúčastnených policajtov do horšieho svetla. Tým nechcem povedať, že tu nedošlo k (mierne povedané) nezvládnutiu situácie, zneužitiu pozície sily, šikane, demonštrácii rasizmu a pod. Ale pomeneného je toho pomerne dosť. Holt, prísna snaha o objektivitu vypáli menej pôsobivo než dramatizácia a bez priklonenia sa k jednej verzii by film ani nebol možný. Nemám každopádne pocit, že by ona umelecká licencia bola natoľko divoká a natoľko pritiahnutá za vlasy, aby z filmu robila len demagogický, hysterický, liberálny žblebt. Detroit je evidentný uchádzač o filmové ceny, Bigelow má smolu, že film išiel do kina z pomerne nepochopiteľných dôvodov v lete (koniec roka by bol vhodnejší) a zároveň že v posledných mesiacoch sa ručička pozornosti ľudu/médií posunula smerom od rasového napätia k sexuálnemu zneužívaniu žien. Ísť Detroit do kina koncom minulého roka, viem si predstaviť, že by zozbieral nejednu cenu. Budúci rok to vidím na úplné ostrúhanie a pozornosť bude venovaná zrejme čomukoľvek s feministickým odkazom. ()

Davies182 

všechny recenze uživatele

Až se za desítky let začnou vybraný filmy převádět do virtuální reality (nevěříte??), vzniknou hned z několika provařených fláků nefalšovaný hororový orgie a trenažéry strachu... Po celou dobu v motelu sem byl napnutej jako struna, nic takhle znepokojivýho jsem letos v rámci žánrů drama/thriller neviděl. Nad případnejma oscarovejma nominacema se rozhodně podivovat nebudu. ()

vurhor 

všechny recenze uživatele

Velmi příjemné překvapení. Čekal jsem jen nějakou táhlou míchanici různorodých pohledů na městské revolty, ale film chce očividně hlavně gradovat ke své nejdůležitější a nejdelší sekvenci někde uprostřed, ze které se člověku stáhnou obě půlky, přičemž se ani nemůže rozhodnout, jestli má otevřenou držku napětím, možné ještě okořeněné šokem, nebo zhnusením. Teprve až na konci filmu jsem se dozvěděl, že to točila Kathryn Bigelow, takže pak jsem se už vůbec nedivil, že to bylo tak dobrý. Ona pro to má prostě skvělej cit. Výborná práce s kamerou, autentické podání, plus je to holt talent na napětí. Člověku se až zvedne žaludek z toho, že ještě před padesáti lety se někteří poldové k černochům takhle chovali. (Holt asi mokrý sen většiny voličů SPD.) Škoda té zbytečně táhlé první třetiny. Jinak ale dost dobrá podívaná. Průměrné 4* ()

Galerie (23)

Zajímavosti (3)

  • Na konci července roku 2016 film zahájil natáčení v Bostonu. Dále se natáčelo u okresního soudu v Dedhamu, Dorchesteru a Brockton. V Detroitu se natáčelo v říjnu 2016. (griph)
  • Když policisté vyslýchají Greena (Anthony Mackie), vyjde najevo, že je válečným veteránem, který sloužil u parašutistů. Mackieho postava Falcon/Sam Wilson z MCU je bývalý parazáchranář. (kesinaa)

Související novinky

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

včera

Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (více)

Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix

Kathryn Bigelow chystá film pro Netflix

03.04.2022

Americká režisérka Kathryn Bigelow (30 minut po půlnoci, Smrt čeká všude) si již pět let dává od filmů pauzu - jejím posledním celovečerním dílem byl v roce 2017 snímek Černobílá spravedlnost a od té… (více)

Nový film Aarona Sorkina narazil

Nový film Aarona Sorkina narazil

15.12.2018

Práce na The Trial of Chicago 7, novém snímku Aarona Sorkina (Velká hra), byly dočasně ukončeny. Dlouho chystané politické drama o událostech v Chicagu z let 1968 a 1969 muselo být odloženo, kvůli… (více)

Reklama

Reklama