The Breakfast Club
The Breakfast Club
The Breakfast Club
The Breakfast Club
Režie:
John HughesScénář:
John HughesKamera:
Thomas Del RuthHudba:
Gary ChangHrají:
Emilio Estevez, Paul Gleason, Anthony Michael Hall, Judd Nelson, Molly Ringwald, Ally Sheedy, John Hughes, John Kapelos, Ron Dean, Mike BurnhamVOD (3)
Obsahy(2)
Film Snídaňový klub režiséra a scénáristy Johna Hughese přináší symbolický obraz života na americké střední škole v 80. letech minulého století. Když se kvůli školním prohřeškům sejde na sobotním vyučování rebel, šprt, školní královna krásy, sportovec a podivínka, všichni jsou pouhými spolužáky. Odpoledne toho mají ale společného víc, než si kdy dokázali představit. V dobrosrdečné komedii o dospívání, která pomohla definovat celou generaci, se představuje hvězdná herecká sestava z 80. let.
(Bontonfilm)
Recenze (401)
Výnimočne pozerateľné a neustále zábavné... Má úprimnosť, ktorá je neočakávaná a osviežujúca v mori príliš často generických filmov s tínedžerskou tematikou. 8/10 ()
Je to fajn, úsměvný, ale přesně jak jsem myslel, vidím tam až moc velkej zub času. Vidět to před patnácti lety, dám slušný 4*, takhle je to za 3* a.k.a 58% ()
Opravdu jsem od toho nečekal tolik kolik jsem dostal. Čekal jsem nějakou zbrklotinu, ale opravdu posazení několika studentů na poškolu udělalo velmi hodně. Cejtil jsem tam docela i hloubku. Opravdu pěkně odvyprávěný příběh, který staví na odlišných charakterech. ()
O Johnu Hughesovi mluví Jay v Dogma. Dlouho jsem nevěděl co je to za režiséra a za filmy, co na ně Kevin Smith odkazuje. Teď už to vím a po zhlédnutí The Breakfast Club si myslím že i vím proč. Objevuje se tu Brat Pack téměř v kompletní sestavě jako nesourodá skupinka středoškoláků ("a brain, a princess, a athlet, a criminal, and a basketcase") trávící sobotu ve škole, tedy po škole. To co se z tohoto rozestavení rozvine je něco mezi velmi chytrou komedií coming-of-age a "studií" středoškolských stereotypů (a jejich destrukce) a rozhodně to stojí za to. "...we were brainwashed..." ()
Generační výpověd 80. let a nesmrtelný pomník Johna Hughese. "What can you do ? I can´t do anything. Everybody can do something." ()
Film úplně o hovně, přesto NĚČÍM upoutá pozornost a donutí dokoukat. Nejen to, ještě se na něj dobře vzpomíná. ()
Fajn téma, kdy se střetnou cesty několika poškoláků při sobotní "výuce". Každý z nich je naprosto odlišný od ostatních, a tak si rozhodně mají o čem povídat a nacházet paralely ve svých životech. Divák z toho sice není vyloženě na větvi, ale ani se nenudí a čas mu příjemně plyne. Třeba se nakonec i v jednom z hlavních hrdinů pozná. A i kdyby ne, bezmála 100 minut u Snídaňového klubu litovat nebude. 70 % Oblíbená část- vybalování svačin, specielně sportovce Andyho ()
Jo tak tenhle film je hodně zvláštní. Ta počáteční konverzačka by mohla leckoho odradit, navíc postavy nejsou ani moc sympatické. Ale to, že se sejde v sobotu za trest pět poškoláků- šprt, královna střední školy, největší průserář, idol sportovec a jedna šedá myš, to je fakt přísada do zajímavého koktejlu. Lidi, kteří se na škole jen míjejí a navzájem se skoro ani neznají. Mají jiné světy, idoly, sny, přesto je jejich příběh vlastně stejný. To nám taky k závěru pěkně vykrystalizuje. Jsou tam tak silné momenty, nvíc silné poselství mladých starým, že asi nelze hodnotit méně než 85%. ()
Sonda do hlubin osmdesátkových amerických středoškoláků. Kecám. Myslím, že středoškoláci řeší stejné problémy pořád, jen nemají tu možnost se sejít a dostat se na dřeň svých problémů...ostatně proč by to dělali? Princezny a kluci se zadkem ve zlatě, kde jim papínek k 18inám koupí auto se nikdy nebudou bavit s nerdama, sportovci budou vždycky šikanovat slabší, snad proto, že je rodiče šikanujou stejně. A podivíni budou vždycky podivíni. A rebelové? Taky si většinou jen kompenzují mindráky z rodičů, ale aspoň vidí svět z pro mě přijatelnější perspektivy. A co k filmu? Jediná, která mi nesedla byla Ally Sheedy...nesežral jsem ji jediný herecký pohyb. o to víc vyniknul Judd Nelson. A škoda, že ta princeznička nebyla skutečně tou namyšlenou mrchou, jako tyhle barbíny na středních školách bývají...mohla mít o do viditělnější přerod. ()
Dlouho jsem se rozmýšlela jak tento film ohodnotit, prvně je to spíše takové nudné ale od půlky filmu Vás strašně zajímá jak to všecko dopadne a proč tam teda vlastně jsou.Jinak bych tomu dala 3* , ale ten konec dopadl tak jak jsem to nečekala. Čekala jsem že to zkončí tím stylem, že si uvědomí kdo jsou a titulky, ono to tak vlastně bylo s jedním malým možná i velkým přídatkem, který mě potěšil.Dávám něco me 75-80% =)) ()
Solidní i po tolika letech. Podobné typy lidí se mezi mladými najdou v jistých obměnách i dnes. Charakter Ally Sheedy navíc nemá chybu... chybu vlastně nemá ani celý snímek. Co dodat. Takové teenage filmy se bohužel už netočí. ()
Americká klasika a jeden z nejcitovanějších filmů v hollywoodské historii. Moc příjemná podívaná o hledání sebe sama, samozřejmě podkreslená dnes už legendární hudbou. ()
Lehce hysterická skupinová terapie pěti typizovaných exemplářů živočicha zvaného puberťák. Hluboké debaty o zásadních věcech jsou stejně důležitá součást puberty jako radikální vidění světa a idealizace vlastního obrazu, v tom smyslu je Snídaňový klub vlastně realistický, tím oslovoval svoje publikum v osmdesátkách a oslovuje ho i dnes (viz pět hvězdiček od naší domácí sedmnáctky). Je mi na něm milé, že to dokáže bez podlézání typického pro běžné teenagerské komedie, jenom tím, že jeho postavy mluví tak, jak by reální teenageři chtěli mluvit, o tom, co reálné teenagery (aspoň ty hloubavější) reálně pálí, a neříkají úplné pitomosti, občas z nich dokonce vypadne i něco, co osloví i chlapíka o generaci staršího. ()
chaotická paralela demonstrativních životů zvlášť různorodé sorty ()
Pokud na tom filmu bylo v první polovině něco uvěřitelného a zábavného (ačkoliv s komedií to nemá společného nic), tak konec to definitivně pohřbil. ()
Na film jsem přišel při předávání cen MTV... Od té doby jsem ho chtěl shlédnout... Dostal jsem se k tomu až dnes a nelituji ani minuty u něj strávené... ()
Někdo považuje Snídaňový klub za přeceňovaný, mně se zaryl hluboko pod kůži. A je jen škoda, že u nás není tato skvělá osmdesátková klasika známější. Tak chytrá a nadčasová sonda do života pěti typově odlišných teenagerů, kteří zjišťují, že není lepší terapie než zůstat v sobotu po škole se totiž jen tak nevidí. Někdy se o sobě zkrátka dozvíte a to nejlepší zažijete na místech, kde to nejméně čekáte. Ale tenhle film je těžké a hlavně zbytečné popisovat slovy, ten se prostě musí vidět. I love the 80's! ()
No ještě že jsou ty osmdesátky už pryč. Tohle je jejich esence. Největší gól je na konci nalíčená bruneta - předtím vypadala mnohem (MNOHEM) líp. Poselství je sice nadčasové, ale ten obal ne. ()
Příjemný psychologický film, jehož realističnost však pohřbil zbytečně přeslazený happy-end. Po osmihodinové známosti líbačka před zraky rodičů, nevím nevím... ()
Nebudu kecat videl jsem až v roce 2022 v tom roce války. A nebyl jsem nadšen. Parta puberťáků co je po škole aha to je fakt děs. Ale poslední půlhodina mě úplně pohltila. Byl jsem jak v transu. Naprosto chápu, že to dostává takové hodnocení. Wau ()