The Misfits
Mustangy
Režie:
John HustonScénář:
Arthur MillerKamera:
Russell MettyHudba:
Alex NorthHrají:
Clark Gable, Marilyn Monroe, Montgomery Clift, Thelma Ritter, Eli Wallach, James Barton, Kevin McCarthy, Estelle Winwood, John Huston, Rex Bell (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Ve snaze zachránit své manželství s Marilyn Monroe napsal dramatik Arthur Miller scénář filmu Mustangové, jehož realizaci nabídl Johnu Hustonovi. Před pětačtyřiceti lety z něj vzniklo poutavé drama o jedné ženě, třech mužích, divokých mustanzích a hledání štěstí, ve kterém se po boku křehké plavovlasé divy objevili Clark Gable, Eli Wallach a Montgomery Clift. Milostný příběh stárnoucího kovboje Gaye a bývalé striptérky Roslyn, kteří se s přáteli vydávají po stopách divokých koní, odkazuje k typicky millerovským situacím, představujícím všednodenní hrdiny, kteří se navzdory prožitým trápením snaží zachovat si aspoň zbytky iluzí. Navzdory vynikajícím hereckým výkonům, fascinující kameře Russella Mettyho (Dotek zla, Spartakus) a sugestivnímu hudebnímu doprovodu se Mustangové v době vzniku nestali diváckým hitem; snad i proto, že na upřímné pokusy bořit mýty amerického západu prostřednictvím poněkud ponurého příběhu a rozporuplných postav se fronty nestojí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (115)
Beze sporu jedna z nejlepších kovbojek, které kdy vznikly,pravděpodobně nám starším se líbí hlavně proto, že není tak "akční", kdežto mladší generace ji může vytknout dlouhé dialogy, které jsou však ve skutečnosti svojí filozofií ozdobou filmu. Marilyn byla dva roky před smrtí skutečně okouzlující ženskou, ale na rozdíl od spousty současných Starrs skutečnou výbornou herečkou s výborným pohybovým vybavením, dikcí i mimikou. Řekl bych, že zde byla mnohem výraznější než jako klasická Sugar z Někdo to rád horké. Mám ten film rád. ()
90 %. ()
Zaujímavý príbeh, zaujímavé charaktery postáv. Neuverím, že MM bola hlupaňa. Hlupane nemajú depresie (netrápia sa, nemajú čím :-) ) a hlupane by nehrali s takou roztopašou naivky. Mám hold to dievča rada. ()
Americké snímky o upadajícím západu mají k mému vkusu mnohem blíž než samotné marlborovské westerny, pročež moje divácké srdce plesalo. Nikoli díky božské Marilyn, určitě však zásluhou výborné Millerovy předlohy, Mettyho kameře a mistru Hustonovi (duel svobodného mustanga a svobodomyslného Gaye, vývoj Wallachovy postavy a mnoho dalších scén....). Herecky mě taky víc přesvědčili spíš všichni mužští představitelé s Clarkem Gablem v čele, nemohu se tak zbavit dojmu (a teď se na mě pane Millere fakt nezlobte), že Marilyn, byť přirozeně okouzlující, ony emocionálně vyhrocené scény tak trochu nezvládla. Nebo alespoň já jsem jí je moc nevěřila.... ()
Tragické herecké výkony Monroe a Clifta značně snižují koukatelnost tohoto snímku. ()
Očarujúca herecká legenda Marylin Monroe si opäť získala publikum. V úlohe bývalej striptérky a citlivej ochranárky zvierat, ktorá nemôže zniesť pohľad na to ako sa niekto v jej blízkosti trápi. Okolo nej traja muži, ktorým úspešne motala hlavy a jej fóbia začať milovať zo strachu, že láska k nej raz vyprchá a zostane sama. Starší kovboj Gay, ktorý sa do nej zblázni a ona postupne mení jeho hodnoty. Na konci filmu pochopí, že aj v dokonalom vzťahu sú rozdiely, ktoré sa dajú z lásky k druhému prekonať a začne veriť! ()
Film je na 3 hvězdy, na 4 to vytály scény s koňmi, mustangové jsou úžasní a režisér se rehabilitoval. ()
Marilyn trochu oteklá ani v pětatřiceti mě zase nijak neoslnila. Tady hraje tupou bloncku motající se kolem chlápka o 25 let staršího. ()
Skvělý scénář, výborný režisér a báječní herci. Film, který se dere hluboko pod kůži. ()
Pacilo sa mi filozofovanie o slobode a odmietanie prace za mzdu. Scena s mustangmi mi lamala srdce. Celkovo smutny film. ()
Film o štyroch stratených dušiach v divočine Nevadskej púšte.Mustangy boli posledným filmom pre Clarka Gable a Marilyn Monroe.Gable zomrel len niekolko týždnov po natočení filmu a Monroe 18 mesiacov po premiere.Dalši herec Clift zomrel v roku 1966.Postavy vo filme sú stratené duše ktorú svoju bolesť zapíjaju alkoholom.Mustangy su filmový klenot.Poetický,drsný a chladný ako hviezdy na obzore ku ktorým sa Gable a Monroe ženú na konci filmu.Smutný film o miznúcom Západe. ()
Nejdřív jsem si myslel, že český název tohoto filmu na rozdíl od toho anglického žalostně nevystihuje jeho pointu. Při zpětném pohledu si tím nejsem zas tak jistý jednak kvůli tomu, že anglický výraz „misfits“ nemá v češtině dostatečně přesný jednoslovný ekvivalent, a jednak kvůli onomu obraznému „rovnítku“, které scénárista Miller postavil mezi všechny 4 hlavní „misfits“ postavy a divoké koně (mustangy) v závěru filmu.___ Pokud bych hodnotil film samotný, jednalo by se z mého pohledu o čistý průměr někde mezi 60 a 70%. Nemůžu si pomoct, ale tak nepřesvědčivý herecký výkon, jaký předvedla Merilyn Monroe, jsem už dlouho neviděl (a to i s ohledem na to, že divácké požadavky na herecký projev se v 60. letech asi výrazně lišily od těch současných). Gable i Clift sice předvedli hereckou extra třídu, oba jako by však patřili do jiné doby (v případě Gablea) nebo do jiného filmu (v případě Clifta). A to všechno ještě korunované režisérským „nezájmem“ Johna Hustona. POZOR SPOILER!!! Když ale film dospěl do své poslední půlhodinky, jakoby se režisér Huston konečně probral z úvodního, nezáživného seznamování se s postavami, při němž nechal hlavní protagonisty, ať si před kamerou dělají, co chtějí, a začal do filmu vpravovat jeho pointu. Skoro se zdá, že Huston ten film točil jenom kvůli závěrečné konfrontaci člověka a zdivočelého koně, coby stvoření, pro které společnost ztratila využití a jehož maso se za pár šupů prodává jako žrádlo pro kočky.___ Pokud bych však hodnotil film i v kontextu toho, za jakých podmínek vznikal a co znamenal pro ty, kteří se na něm podíleli, šlo by moje hodnocení o 20% nahoru. Připadá mi, že „rovnítko“ mezi mustangy a hlavními postavami by šlo přidat i před jména jejich představitelů.___ Oprávněný filmový kult. /70 % ()
Váhám, jak film zhodnotit. Tvořily ho samé legendy, jejichž to nebude nejlepší počin, ale učinily ho tak proslulým, že už je jen tím důležitý. Začala bych Arthurem Millerem, který snad tímhle scénářem měl zachraňovat svůj vztah k Marilyn, ale víme, že neúspěšně. Jeho hrdinové by se lépe vyjímali v románě než ve filmu. Začátek je dost nudný a zbytečný. Mám pocit, že sám autor vše směřoval k závěru, o nějž šlo především. Ten by vystačil na celé dílo. Neuvěřitelnou a těžko zapomenutelnou práci zde vykonali patrně skutečně autentičtí kovbojové. Scény odchytu koní a jejich souboj o život působí i po těch letech naprosto fantasticky a dneska už by nikdo něco takového nenatočil, hlavně z etických důvodů (přišlo mi to jako týrání zvířat). Ale právě o to nejspíš Millerovi šlo - ukázat meze svobody - že je ubohost, když smrtí či zotročením slabšího vykupuje silnější svůj pocit volnosti a práva. Že je to krátkozrakost. Miller sice postavám vložil do úst to, co by je mělo vystihovat, ale nějak necítím přirozenou přitažlivost mezi Clarkem Gablem a Marilyn či ostatními. To, co by mělo pulzovat životem, je strohé a nezáživné. Oni prostě jen hrají své role. Přesto závěr na mě zapůsobil, nebo právě v kontrastu k jisté plochosti, jsem měla chuť s tou hysterickou blondýnou řvát a rvát si vlasy, jak si někdo může vůbec dovolit honit si vlastní triko na něčí úkor a ještě alibisticky tvrdit, že on přece není ten špatný, když se to tak dělo vždycky. Příliš mnoho mi to připomíná a stále to dost bolí. ()
Emočně podložený hymnus o upadající víře v život. Zároveň skutečný obraz nejenom tehdejší, ale taktéž i současné rozpadající se chaotické společnosti, která upadá do roztříštěné svobody aktuálního moderního světa tápajícího po pocitu svobody. Pocitově izolovaní hlavní protagonisté příběhu hledají v sobě navzájem silné spojující emoční pouto, které je na jeden okamžik všechny dohromady spojuje, ale zároveň odkrývá síla života jednotlivce, který pochopitelně nabízí své opodstatněné výhody. Každá postava má své charakteristické chování a svůj hluboce zakořeněný psychologický rozbor. Ať už se jedná o všudy přítomnou velkou úctu a smysl ve vlastní život, samotářský životní postoj, zcela razantní odmítnutí zaběhnutého společenského systému, vyhýbání se lidským konfliktům a střetům s realitou, a v neposlední řadě uvědomění si, že život se blíží ke konci a je potřeba se postavit čelem moderní době. Spojení filmu se slovem osudový zde dostává zcela jiný rozměr. Jelikož pro nádhernou Marilyn Monroe, překvapivě nehrající naivní blondýnu, ale psychologicky uvěřitelnou ženu novodobého světa, při jejíž dialozích máte skutečný pocit, že je říká sama od sebe, čemuž i nahrává scénář jejího tehdejšího manžela, se jedná o její poslední dokončený film, kterým se nadobro rozloučila se světem jakožto největší ikona ženské krásy. Současně poslední film Clarka Gabla, jenž několik dní po dotočení filmu prodělal infarkt, na jehož následky následně zemřel. O neutuchajících problémech během natáčení a otřesných podmínkách ani nemluvě. Vrcholné filmové dílo, které s odstupem času postupně získává status mistrovského díla a jednoho z nejlepších filmů 60. let. "Honey, we all got to go sometime, reason or no reason. Dyin's as natural as livin'. The man who's too afraid to die is too afraid to live." ()
Millerovi tenhle film manželství nezachránil a Gablea podle všeho přímo - nebo nepřímo - zabil, takže jediným výhercem je divák, kterému se dostane silného, krutého a mrazivého, a přece tak nadějeplného a křehkého snímku. 9/10 ()
Já musím dát plný počet ... U máločeho mi ukápne slza a jsem sentimentální ..u tohohle filmu jsem od té doby, co partička odjela na mustangy měla husinu až do konce .. Krásná hudba, krásná (ač ji nemám ráda) Marilyn, až neskutečně charizmatický Gable .. Jak líto mi bylo těch koní, když je svazovali .. brrr !!! Krásný film ... ()
Takýto typ westernov nemusím, na druhej strane je sa nad čím kochať pri tomto snímku. Príbeh je vyrozprávaný slušne, ale má hluché pasáže... ()
Film bol v podstate jedna velka nuda, ale za zaverecnu scenu "chytania mustangov" si zaluzi hoooodne nadhodnotit!!! ()
Je to sice už chvilka (25 let), co jsem tenhle film viděl, ale mám pořád pocit, že pan Arthur Miller jím chtěl vyjádřit jen jednu jedinou větu: "Heč, to mám ale krásnou ženu!". Cokoliv navíc jsem v tom tak nějak marně hledal. ()
Rozporuplný film. Na jednej strane príbeh 3 nadržaných chlapíkov, ktorí sa snažia dostať Roslyn pod sukňu. Pričom Roslyn v podaní Marilyn je afektovaná naivka, ktorá akoby nevidela o čo ide a stále bola pripitá. Čudná je aj rola jej priateľky Iz, ktorá hoci by mohla byť Roslyn matkou, správa sa ako jej sestra, ktorá fičí na rovnakej vlne a sem tam utrúsi nejakú životnú múdrosť či upozornenie na účet kovbojov. Mužské roly sú ešte ako tak uveriteľné. Druhá strana príbehu sa skrýva v životných osudoch hrdinov a dialógoch riešiacich slobodu a nezávislosť na pozadí strhujúceho lovu mustangov. Záver tvorí pozliepaný happyend. ()