Blikající světla

Černá komedie, která působí místama velmi bizarně a úsměvně. Není to pro každého, ale troufnu si říct, že milovník severské kinematografie si přijde na své...hlavní postavy si člověk musí okamžitě zamilovat. Hlavně Madse Mikkelsena, který opět perlí:) pro mě film u kterého si odpočinu a zasměju se. Jak proběhlo na konci, "i když to bylo nejhorší jídlo jaké jsem kdy jedla, musím dát 4 hvězdy - jednu pro Stefana, jednu pro Petera, jednu pro Arna a jednu pro Torkilda. No a já přidávám tu pátou za sebe! (20.08.2013)

Blikající světla v sobě prazvláštně mísí žánry komedie, krimi, trošku akce a hodně absurdity. Toho posledního jmenovaného především ;-). Ze začátku jsem nad tím trošku vrtěla hlavou, ale pak jsem si to začala vychutnávat, oni totiž ti čtyři kamarádi jsou takoví lůzři a průšviháři, že jim nakonec musíte fandit, i kdybyste nechtěli... Postupně poznáme jejich neradostné dětství, nehostinné domovy a tím pádem i důvod, proč je každý z nich takový, jaký je, blikající světlo ve tmě. A nyní jsou na cestě s kufrem plným peněz, rozhodnutí konečně si užívat života. Kvůli zranění jednoho z nich se však musí na dva týdny ukrýt v polorozpadlé zavřené hospodě v lesích a tam... tak nějak symbolicky nachází každý sám sebe. Teď jen zbývá otázka, jak se to bude zamlouvat Faeřanovi, který si je na loupež toho kufříku najal... Přísahám, že jsem do úvodu nevěděla, že tam hraje i Mads, ale role praštěného zlodějíčka se zálibou ve zbraních mu sedla jak ušitá. Pro mě čistý průstřel.. chci říct, zásah. (05.09.2013)

Nádhera! Krehkosť Blikajúcich svetielok ma zakaždým zahreje pri srdci, scéna s vyfukovaním vajíčok spoľahlivo rozosmeje. Zásluha mikroskopicky presnej réžie, ktorá vedie diváka presne tam, kam potrebuje, bez toho, aby mal pocit, že je s ním manipulované. No a nápad s výletmi do dospievania hlavných hrdinov hraničí s genialitou. (15.07.2005)

Porce černého do absurdity vyhnaného humoru, která prostě nemá chybu. Rozhodně bych nečekal, že útěk party zlodějíčků z dánské Kodaně do Barcelony může nabýt takových rozměrů. Pokřivené charaktery jednotlivých postav bloumající ve svém vlastním světě se uchylují ke zcela neočekávaným rozhodnutím a činům a nikdo si nemůže byt jistý co přijde v dalším okamžiku. Nevím, jestli bych někomu jinému sežral takovou porci „vysoce sofistikovaného infantilního humoru s nádechem výrazně projevované latentní agrese“ °*° Anders Thomas Jensen je borec, vtipnej borec. (06.03.2009)

Pokud tohle byla komedie, tak pěkně černá, teda pokud vám připadají k smíchu rozstřílené veverky, krávy, lesní zvířátka a lidi. Jinak to byla ovšem parádní exkurze do dánsko-švédské kinematografie, s níž se běžně moc nesetkávám. Pohled na čtveřici zpočátku nesympatických ňoumů, kteří zvořou na co sáhnou, se poté, co nahlédneme do jejich neutěšeného dětství, postupně mění, a v závěru jsou z nich celkem milí chlapíci, od nichž bych si nechala uvařit i oběd. (26.01.2011)