Démoni

Argentem sice produkovaný, ale režijně bohužel zcela tuctový horor ze začátku hodně baví díky nápadu umístit rejdiště démonů do kina. Od poloviny bohužel sledujete jen skupinky lidí pobíhající sem tam a nechávající se masakrovat. Hrozící nudu naštěstí zahánějí scény typu "hlavní hrdina vezme motorku, projíždí se po kinosále a kosí příšery", bohužel jich není dost. (02.03.2008)

Tak tohle byla hooodně sympatická béčková šílenost! Italský splatter Démoni v režii Lamberto Bavy a scénaristické výpomoci od velikána Dario Aargenta a Dardano Sacchettiho mi maličko příběhem přípomněl španělský velmi originální horor Angustia. A to už jsem se začínal bát, že Démoni toto nevšední pojetí předběhli, protože vznikli dva roky před oním španělským bonbónkem. Tak dobře, uvěznění v kině a propojený průběh s příběhem na plátně tu je, ale Démoni jdou na to jinou cestou. Někdo tu dokonce zmínil žánrovou podobu s Jacksonovou gore lahůdkou Braindead - Živí mrtví, ale Démoni bych řekl, že nesrší takovým vtipem a nedisponují takovým množstvím krve. Ale i tak, se jedná o povedenou survival jízdu, kde si přijdou na své fandové legračních old school splatter hororů. Děj sice v pozdější fázi trochu ztrácí na atraktivnosti, ale rozhodně je na co koukat. Nejvíc mě dostával do kolen ten Negr, co se tam v kině ujal vedení smečky a házel tam svůj nekompromisní diktát v rámci přežití celku. Sice to daleko nedotáhne a bude nadále buzerovat jako jeden z démonů (pardon za spoiler), ale rozhodně se jedná o skvělý béčkový charakter. Do toho ještě banda punkáčů projíždějících náhodně kolem a fetující o sto šest, která trousí jednu dementní hlášku za druhou. Nečekal jsem celkově takovou srandu, takže jednoznačně příjemné překvapení. (06.01.2016)

Toto je jeden z tých filmov, vďaka ktorým som prepadol kúzlu horrorového žánru. Desiví "Démoni" vyčíňajúci v priestoroch kina. Dario Argento napísal skvelý, jednoduchý scenár, ktorý bol pod vedením talianskeho režiséra Lamberto Bava výborne spracovaný. Hustá atmosféra, podarené ľakačky, hrozne hnusné masky, nechutné gore, komponovaná hudba Claudio Simonettiho a energický rockový soundtrack. Nikdy nezabudnem ako mi z toho behali zimomriavky po chrbáte. Výborný horror. ***** (05.01.2012)

Dokonalý príklad kladov i záporov talianskych hororov zlatého obdobia 70tych a 80tych rokov: na jednej strane precízny vizuál s dôrazom na masky a gore, podmanivá hudba (metal sa tu výnimočne hodil) a atmosféra, na strane druhej hrozní herci s ešte horšími postsynchronami a neskutočne otrasný scenár plný debilných expozičných dialógov a s naivným príbehom. Bohužiaľ v Demoni prevažuje to druhé. Najlepšia scéna je aj tak nádherne dekadentná scéna, kedy pankáč zbiera pankáčke žiletkou kokaín z prsu, čo ju strašne rajcuje. Rocknroll! (11.06.2015)

Film, který stojí na straně příznivců hororového žánru, nikoliv přihlouplých filmových hrdinů, což dává najevo neustálým pomrkáváním a náznaky, pro ty, kdo již nějaký ten horor viděli. Vtipně byly vybrány oběti (arogantní černoch, rozhádaný pár, nevidomý muž), z nichž větší část sleduje horor bez patřičné úcty a následně jen s krajní neochotou přijímá roli aktivního účastníka absurdně ultra-drastického dění. Nedokázali si vychutnat film, tak si film vychutná je. K definitivnímu průniku zla do dosud normálního světa dochází symbolicky po protrhnutí promítacího plátna. Krom zapojení do cinefilních her s dvojí realitou se nabízí také ošemetnější výklad anti-náboženský (promítací kabina jako „místo“, kde lidé v nouzi hledají spásu – marně) anebo si zkrátka můžete užít výborné (ve smyslu nechutné) masky, punkový soundtrack a těžce brakový závěr. Hezky z pohodlí a bezpečí domova. Dokud se vám něco nezakousne do krku. 65% Zajímavé komentáře: Mr.Apache, kitano (27.04.2011)