Lepší je být bohatý a zdravý než chudý a nemocný

Kdyby to nebyl Jakubisko, tak bych se nad tím pravděpodobně vůbec neměl tendenci zamýšlet a asi bych to totálně zatratil. On to ale Jakubisko je. A já si proto pokládám různý otázky a snažím se to pochopit. A vychází mi z toho, že ústřední trojice nemá nárok na sympatie a tím pádem na ně nemá nárok ani film jako takový. Jakubisko si bezcharakterní lidi nevycucal z prstu- jsme to opravdu my. Máme nad tím ale jásat? Má se nám to líbit, že se v zájmu záchrany holé existence uchýlíme kde k čemu, že ve vztahu přistoupíme na nemyslitelné kompromisy, jen aby mělo “dítě otce”..? Ten film je to pověstný zrcadlo, který nám někdo nastavil. Je to ale zrcadlo ze zrcadlového bludiště- činí nás výhradně ošklivými, není šance, aby nás zobrazilo v dobrém světle. (14.09.2019)

Není to zdaleka tak špatný film, jak by se podle některých recenzí mohlo zdát. Docela musím souhlasit s tvůrci pořadu Rozmarná léta č.filmu, ten film tak nějak pěkně shrnuje ty bláznivé roky, kdy nikdo nevěděl, do čeho se vrhnout. Některé zápletky se zdají být příliš vykonstruované a nereálné, avšak není tomu tak. Já znám třeba docela dost lidí, kteří "výhodně" koupili foťák od nějakého pána s autem. Nechybí tu typické postavy a režisérova specifická poetika. Jeptiška je naprosto skvělá. (19.03.2011)

Já mám Jakubiskovy filmy rád. Jsou to takové blázniviny, jakoby mu v mládí dali mozek do mixéru, a on se s tím na plátně vyrovnává. Je to sice docela chaos, ale nějak mi to nakonec vždycky zapadne do sebe a dá smysl. Tohohle filmu jsem se obával, jelikož kdysi na premiéře mne docela dost nebavil. Jenže ono to dozrálo jako víno. Dobrodružství dvou žen v průběhu sametové revoluce a těsně po ní. Oběma se lepí smůla na paty, to proto, že jsou prostě blbé. Nic víc, nic míň. Porevoluční kvas svobody, podnikání a touhy zbohatnout, nechtěné těhotenství, návrat emigantů do vlasti, podvodníci, Vietnamci a šarlatáni, prostě ideální půda pro Jakubiskovu "Lidskou komedii". Dnes je ten film překvapivým svědectvím tehdejších časů v docela drsné nahotě. Styl vyprávění mi vyhovuje, včetně celkové filozofie "všechno co učiníš, bude ti vráceno". 80% (20.02.2015)

Lepšie byť bohatý a zdravý ako chudobný a chorý uzavírá volnou trilogii „osudu a šťastia“ (ještě s filmy Vtáčkovia, siroty a blázni a Sedím na konári a je mi dobre). Jakubisko tu již v roce 1992 velmi dobře a aktuálně vystihl problémy, které postihly nově vznikající demokratickou společnost v Československu. Přelom, kdy se mění hodnoty, staré a neměnné struktury se rozpadly a nové se dávají do pohybu, není bezbolestný. V době, kdy už svoboda není tou nejvzácnější hodnotou, ale běžným zbožím, tápou hlavní postavy Ester, Nona a Robert v divokém a dravém svobodném kapitalistickém světě. Michalovič a Zuska výstižně charakterizují podle Bachtina („Groteskní obraz zachycuje určitý jev ve stavu proměny, ještě nedovršené metamorfózy, v stadiu smrti i zrození, růstu i zanikání.“) v tomto filmu Jakubiskův styl, který přizpůsobil danému tématu, jako groteskní realismus. „Hlavní zvláštností groteskního realismu je snižování, tj. převádění všeho vysokého, duchovního, ideálního, abstraktního, do materiálně tělesné roviny…“ (Bachtin) Magický svět tu pak promlouvá postavou jeptišky Margity. V závěru filmu se setkáme se vznikajícím českým i slovenským nacionalismem a právě následné euforické rozdělení Československa zřejmě ubralo filmu na slávě. V roce 2002 měl film obnovenou premiéru v kinech v nově sestříhané director’s cut verzi, zřejmě se záměrem posílit příběh a snížit přesycenost dobovými symboly a oslabit tak zdání autenticity nebo dokumentárnosti a zpřístupnit tak film dnešním divákům. (30.01.2008)

Dve prvé dámy Havlová a Jakubisková sa vrhajú do mierne pochybného podnikania, trochu štetkovského, trochu veksláckeho a to v bizarnom Jakubiskovom podaní. Ako básnická hyperbola divokých časov 90-tych rokov môže byť, ale ako seriózny film ťažko. Prvá polovica má aj zaujímavé myšlienky a svetlé momenty a nielen kvôli vyzlečenej pani prezidentovej. V druhej časti a hlavne poslednej tretine sa príbeh zauzľuje až do absurdity a nemá pre mňa skoro žiadnu výpovednú hodnotu. -- KONTROLÁÁÁ. (03.05.2013)