Režie:
Julian JarroldKamera:
Felix WiedemannHudba:
Paul EnglishbyHrají:
Toby Jones, Andrea Riseborough, Billy Howle, Monica Dolan, Kim Cattrall, Dorian Lough, Paul Ready, David Haig, Robert East, Andrew Havill, Graham Parrington (více)Obsahy(1)
Londýn roku 1920. Brutální a krvežíznivá vražda potřísnila přepychové koberce hezkého londýnského domu. Obětí je okouzlující a bohatá Emily Frenchová. Všechny důkazy ukazují na mladého Leonarda Volea, bezohledného prospěcháře, jemuž mladá dědička odkázala své obrovské bohatství, a který jí nemilosrdně vzal život. Tak to alespoň líčí Emilyina oddaná hospodyně Janet McIntyreová před soudem. Leonard však zarputile trvá na tom, že jeho partnerka, tajemná sboristka Romaine, může dokázat jeho nevinu. Zastupováním Leonarda je pověřen jeho advokát John Mayhew a člen královské soudní rady Sir Charles Carter KC. Napínavé dvoudílné drama Svědek obhajoby je adaptací stejnojmenné povídky spisovatelky Agathy Christie. (HBO Europe)
(více)Recenze (49)
Jarroldova verze si o porovnání s Wilderovou verzí z roku 1957 přímo říká. A myslím si, že nemuselo dopadnout špatně. Nevadí, že sépiová barva atmosféru někdejších dob sotva připomene; nevadí, že se tolik nekonverzovalo (možná i k prospěchu věci), nevadí, že tam Marlene Ditrichová nevystavovala svoje nohy, nevadí, že..... ale vadí ten podivně zaranžovaný a protahovaný závěr, ve kterém (na rozdíl od Wildera) zemřou zrovna ti nepraví lidé. Zkrátka, Wilderům závěr a komentář hlavního obhájce: "... ona ho nezavraždila, ona ho popravila... a teď máme další práci ... obhajobu paní...", je zkrátka lepší, než obligátní odchod zneužitého obhájce do oceánu. ()
Krimi pointa podobná so staršou verziou, no predsa len ide o dva rozdielne filmy podľa rovnakej predlohy od A. Christie. Zaujímavé, akým rozdielnym spôsobom je možné poňať jeden príbeh. No staršia verzia sa mi predsa len páčila o trochu viac. Toby Jones bol výborný, no na Charlesa Laughtona sa predsa len nechytá. Na druhú stranu ma tu ale príjemne prekvapila atmosféra, ktorú pekne dotvárala výborná muzika. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Jak nemám psanou Agathu rád, tak ta filmová či seriálová mě naplňuje nadšením. Tohle je pro mě zatím možná nejlepší zpracování některého z jejích příběhů. 20. léta tu dýchají na každém kroku, takže prostředí nemá chybu a je jedno, jestli se děj odehrává v klubu, divadle, vězení či v bytě bohaté paničky. A dokonalého prostředí patří brilantní herecké výkony a o ty tady nebyla nouze. Andrea Riseborough a Toby Jones excelovali a ani ostatní se nenechali zahanbit. Malinkatý problém vidím v lehké předvídatelnosti, protože rozuzlení, na které je divák připravován, je přeci jenom příliš jednoduché. Ale i tak jsem byl na konci lehce překvapen. Jen tak dál. 90% ()
Wilderovu lehkost a švih z ´57 střídá ponurost, snaha o tíživou psychologii (obhájcův pocit viny) a neskutečně odporný brčálový filtr, u kterého jsem každou chvíli čekal, že se z mlhy vynoří král Mrtvých, aby splnil přísahu. Expanzi povídky A.Christie do nečekaných rozměrů autorům adaptace nezazlívám, ale kromě obřích zorniček madam Riseborough se nebylo čeho chytit.. P.S.: Toby Jones mi čím dál tím víc začíná připomínat menšího bráchu kopcoočka Michaela Berrymana.. ()
Sarah Phelps to (snad s výjimkou And Then There Were None) zcela zjevně seká podle jednoho mustru a BBC to taky zcela zjevně podle jednoho mustru točí. V The ABC Murders imigrantská tématika fungovala, protože prostupovala celým příběhem. Tohle se snaží být hrozně temné a vzrušující a hluboké, ale ve výsledku je to stejně samoúčelné a odpudivé jako brčálové filtry, ve kterých to Jarrold z nějakého důvodu utopil. Ale ani jendo není to nejhorší – nejhorší je, že je to nuda a působí to přesně jako to, čím to taky je: na dvě hodiny natažená povídka. ()
Galerie (49)
Photo © British Broadcasting Corporation (BBC)
Reklama