Mrtvý muž

"Stupid fucking white man." ________ Černobílý vizuál, Johnny Depp, indiánský mysticismus, básničky, gore, lekce lakotštiny, postmodernismus, propagace žvýkacího tabáku, a grunge – yop, tahle bizarní vykrádačka avantgardního anti-westernu 'El Topo' od Alejandra Jodorowskyho má doslova všechno. Jim Jarmusch ví jak mít za málo peněz hodně undergroundový muziky. (06.02.2022)

Výjimečný až unikátní film Jima Jarmusche. Zejména je potřeba vyzdvihnout jeho novátorství, vizuální uhrančivost, stylovou čistotu a myšlenkovou hloubku. Jarmusch tímhle filmem vlastně vytvořil zcela nový žánr - mýtický (i mystický) western s psychologickým přesahem. V něm vyniká zejména magický realismus narativního světa postavy indiána Nobodyho, který jakoby vypadl z knih Marquézových či některých jiných latinskoamerických spisovatelů. Přičteme-li k tomu geniální hudbu Neila Younga, jehož úsporný minimalistický kytarový rif přesně sedí k existenciálnímu zmítání hlavních hrdinů a samotná hudba dost dobře obstojí i bez spojení s obrazem filmového plátna, v kombinaci s ním však vytváří zcela novou kognitivní kvalitu, skrze ní totiž může vnímavý divák dojít směrem k smyslu samého filmu; plus dokonalá kamera - černobílý, jakoby statický, tolik typický obraz pro filmy Jima Jarmusche, kde film vzniká sledem, řetězením téměř statických ,,živých obrazů", s velmi pozvolnou dynamikou (i když vůči předchozím Jarmuschovým filmům s ,,výrazným" nárůstem střihu), v níž je čas na mnohé odkazy k éře klasického filmu (zatmívačky, roztmívačky ...) a na sémantické významy filmu samotného... Western o předem mrtvém hrdinovi jako nadčasová metafora o smrtelnosti každého z nás, o smrti zakódované v samotném prazákladu bytí, western o fatálním míjení agresivního evolujícího hmotného světa naší nejen moderní doby s duchovním světem lidí s tak návodným ,,intelektuálním" jménem jako je William Blake, western o mýtickém obraze naší do sebe uzavřené, neempatické, zaslepené a přesto misionářské západní kultury, western o předem mrtvém indiánském lidu jakož o lidstvu samotném, v jehož genomu je zakódována rovněž jeho omezenost, konečnost a ohraničenost jeho existence... western o nás... Naprostý film... (23.11.2006)

Film, ve kterém se skoro nic neděje. Western o jednom nudném úředníkovi, který přijel zemřít na Divoký západ. Báseň, která dělá čest velikému Williamu Blakeovi. Černobílý obraz, který na skolnku dvacátého století působí nepatřičně. Hudba krásně melancholického Neila Younga. Jarmush svěží jako vítr na severoamerických planinách. Johnny Depp, jak jste ho ještě neviděli. Nikdo. A spoustu dalších veselých zabijáků. Nepopsatelný zážitek. Jděte a užijte si ho! 100% P.S.: Znáte text písně End of the night od Doors? (22.10.2006)

(1001) Už se těším, až mi do hlavy voperují Newtonův mozek. Protože potom bude všechno vypadat takhle a ještě si v takovém světe budu moct dělat co chci, třeba šplhat po stromech nebo skákat do kaluží. Záporáci mě nebavili. Před druhou projekcí jsem si poslechla dlouhou promluvu pana Dufka, který tento film ctí, a hned se zážitek úplně proměnil. Někdy je to o tom zasvěceném úvodu pravda. -"Do you know my poetry?" (15.04.2010)

Možno to trošku preženiem, no tento kvázi-western by z môjho pohľadu kľudne strčil do vrecka všetky leonovky. To, akým pokojným, lahučkým štýlom Jarmusch spracoval danú tému je naozaj majstrovská robota. Asi najserióznejší a najuveriteľnejší pohľad na prechod od zakoplexovaného loosera k chladnokrvnému zabijakovi. Skvelo zvolený čierno-biely filter a mrazivá hudba len podtrhujú pocity z filmu. Čo tam po pár nedotiahnutých a hluchých miestach. 90%. (04.07.2007)