This Island Earth
This Island Earth
This Island Earth
This Island Earth
Scénář:
Franklin CoenKamera:
Clifford StineHrají:
Jeff Morrow, Faith Domergue, Rex Reason, Lance Fuller, Russell Johnson, Douglas Spencer, Coleman Francis, Richard Deacon, Robert B. Williams, Edward Hearn (více)Obsahy(1)
Renomovaný jaderný vědec Dr. Cal Meacham přežije bezmála vlastní smrt, když se jeho stíhačka stane za letu neovladatelnou. Neznámá síla však převezme řízení a bezpečně dopraví stroj na zem. V jeho laboratoři se objeví podivné součástky, které nikdo neobjednal. Vědec s pomocí svého asistenta sestaví revoluční komunikátor, z jehož obrazovky k němu následně promluví neznámý muž, vystupující pod jménem Exeter. Meacham je jím vyzván k zapojení se do tajného projektu. Přes prapodivné okolnosti tohoto setkání zvědavost mladého vědce dovede až na palubu nabídnutého bezpilotního letadla. Po několika hodinách letu se muž ocitá v Exeterově sídle, kde se setkává s dalšími vědci. Nevídaná koncentrace světových vědeckých špiček a podivné hostitelovo chování však nevěstí nic dobrého. (dopitak)
(více)Recenze (32)
IT'S ONLY NEUTRON. WE CALL HIM THAT BECAUSE HE'S SO POSITIVE!! Jaderný fyzik, doktor Cal Meacham byl totálně nejvíc sympaťák a nevynikal jen ve svém oboru, ale také v astronomii, protože ihned poznal, že planeta Metaluna není v naší sluneční soustavě. Ruth z něj byla celá nesvá. To poznám, protože když byla zavřená v přeměňovacím tubusu, tak se na něj tak laškoidně usmála, zatím co se jí plíce plnily neidifikovatelným plynem. Pan Exeter s vysokým čelem, milovník své domovské planety Metaluna, byl xenofób a tvory s mnohem vyvinutějším mozkovým centrem, nechal vykonávat podřadné práce a častoval je jmény jako mutanti nebo hmyz. Nedivím se, že se je jeden z nich snažil zabít. Ruth mu to tedy sice dost usnadňovala, když se víc válela po zemi místo toho, aby prchala. Těžko této podivné planetě věřit. Vždyť nás chtěli infiltrovat bez našeho souhlasu. Možná je dobře, že Zagoni zvítězily! Long live to Zagon people! Long live to Zagon empire! OUR TRUE SIZE IS THE SIZE OF OUR GOD! Tak pravil Cal. ()
První půlhodinu jsem věřil, že se dívám na inteligentní sci-fi s přesahem. Druhá půlhodina tím přesvědčením otřásla, a ta třetí ho spláchla do záchodu. Dokud se konverzovalo a film budoval atmosféru podezíravosti, tak jsem byl úplně spokojený. Jenže postupně se v ději začaly hromadit béčkové momenty, atmosféra rozbředla a přesah se rozplynul. Po příletu na Metalunu příběh naservíroval pár klišé a neslavně skončil. Brakovou sci-fi padesátých let dokážu ocenit, ale tady byl potenciál výš. ()
Krása ... ()
Na jedné straně povedené triky a na druhé straně jednoduchý děj, který hlavně v první polovině nemá čím zaujmout. ()
(284. shlédnutý z 298) Dlouho jsem film nemohl sehnat v koukatelné kvalitě, až dnes. A mohu říct, že jsem zklamaný nebyl. Na svou dobu poměrně slušné triky, kterých je film plný hlavně v poslední třetině. Pravda, některé prvky jej dost schazují (zmíněný mutant, který je všude na fotkách, toho si mohli tvůrci odpustit), ale i přes svoji "ukecanost" je film svižný a zábavný. Někdy samozřejmě nechtěně :-) ()
Padesatkove becko jak se patri, s hlavnim bondovskym hrdinou-vedcem a s puvabnou Faith...druha pule akcnejsi nez prvni. 3+ ()
Výborný film hlavně po trikové stránce. Samotný příběh je ze začátku děsně zdlouhavý, 50 minut se nic neděje a ve finále pro změnu strašně utnutý a nedomyšlený. Chtěl jsem vědět něco více o válce, co se děje, místo toho nás čeká přílet, rozhlédnutí na cizí planetě a urychlený odlet. Nicméně efekty a zábavnost v poslední třetině jsou stoprocentní. Let mimozemskou lodí, záběry z vesmíru, ničení meteoritů lasery, krásná polokreslená planeta ničená bombardováním meteority, mutanti - na to všechno je radost pohledět a přitpomíná to Star Trek z 60. let. Být to s nějakým aspoň trochu promyšleným příběhem, mohlo jít o klasiku. I tak sci-fi roku 1955. ()
Medzi 50-tkovými scifárčinami plnými dementných monštier je to jedno z tých chytrejších, aj keď dnes už tiež beznádejne naivne úsmevné/úsmevne naivné. Fešácky vedec z tajomných súčiastok zmontuje plazmový televízor a skontaktuje sa tak s indivíduom s prekliate vysokým čelom menom Exeter, ktorý mu ponúkne istý tajný projekt. Emzáci z planéty Metaluna sú pekne nadutý panáci, ale potrebujú nové zdroje jadrovej energie a s tým im môžu helfnúť iba chudáci pozemšťania. Oni sú síce blbý, ale charakterovo nejednoznačný, čo ich z filmového hľadiska trochu vyzdvihuje. Veľký problém z dnešného pohľadu je celková statická rozťahanosť a ukecanosť, kde trvá hodinu než sa dostaneme tam kam chceme, na všetko je hafo času a potom to zrazu naberie bleskový spád, zdevastovaná Metaluna je bombardovaná šnúrkovo navádzanými meteoritmi od záporáckych Zagonov a zmutovaný hmyzácky otroci začnú v túto najnevhodnejšiu dobu rebelovať. Onen ikonický mutant z plagátov tomu ale paradoxne moc nepomáha, lebo pôsobí v zápletke ako veľmi lacná vložka. Inak efekty poväčšinou slabšie než som čakal, s výnimkou záberov na rozpálený lietajúci tanier v atmosfére ( hlavne ten finálny prelet nad oceánom ) a zaujímavé kulisy Metalunie. Srandovná vložka bola hrdinka utekajúca pred mutantom takým spôsobom že nedokázala prekonať ani meter bez toho aby zakopla o vlastné nohy. Musím povedať že som sa na ten film dosť tešil, ale bolo to skôr sklamanie. ()
Už dlouho jsem neviděl, že by nějaký film takhle zestárnul a to nejen vizuálně, ale i dějově. V konkurenci sci-fi té doby neobstojí. ()
Barevná sci-fi klasika vyniká až s přílišnou naivitou, ale že prý se věrně drží konceptů ze stejnojmenného románu Raymonda Fishera Jonese, tak dejme tomu. Děj je prostý. Nějací mimozemšťané využijí vědeckou kapacitu s úmyslem vyhrát válku proti nějakým Zagonům. No, nic proti ničemu. Je to prostě jen sci-fi. Zajímavé je, že muž jmenující se Exeter, který pozemské vědce angažuje, nemálo připomíná kapitána Nema, pro změnu pocházejícího z pera Julese Vernea. Když porovnáme jejich charaktery a technické vymoženosti, společného mají více, než by si kdo myslel. Jak už je výše zmíněno, snímek je barevný a skutečně se jedná o pastvu pro oči. Škála barev je využita impozantně. To se dá říci i o vizuálních efektech, které, stejně jako ve snímcích českého režiséra Karla Zemana, i dnes na svou dobu dokáží překvapit. Snímek je tak podmanivý a v rámci žánru snad i přitažlivý. Hapruje to jen ve scénáři. Dějové nelogičnosti v pomalém tempu dosti vyčnívají a spíše budí divácký úsměv. Motiv studené války samozřejmě nechybí, jen je koncipován poněkud jinak. Skrytě tady pozemský vědec, jak jinak než pracující na jaderném výzkumu, dostává příležitost přímo se podílet na světovém míru před hrozící válkou. Maska nějakého mutanta na konci snímku budí úsměv nejvíce, ale přece jenom, padesátá léta byly v tomto prostě jen padesátá léta. Snímek má tedy mnoho kladů i záporů, ale shlédnutelný je. Nabízí hrstku honosných a hektických scén v dokonalých barvách plných fantasie a přirozené představivosti. Není co dodat víc. ()
Nadprůměrné sci-fi se zajímavým příběhem (mimozemšťané unášejí vědce ze Země, protože potřebují pomoct se svými problémy) a se skvělými efekty - automobilová honička s létajícím talířem, scény z vesmíru, útok Zagonů, město na Metaluně, a mnoho dalšího. Lepší 4*. ()
Dalo se na to dívat, mimo úvodních padesáti minut. Pak teprve začalo to pravé sci-fi se vším všudy a jak to má podle mne být. Efekty není třeba kritizovat, na svou dobu byly dobré až moc. Mi se samozřejmě nejvíce líbil „klepeťák“. Bohužel za ten nudný úvod musím dost procent strhnout, takže za mne jen třicet. ()