When a Stranger Calls

Čekal jsem nějakou průměrnou kriminálku, ale to jsem se zase jednou šeredně mýlil. Jak píše můj oblíbený uživatel zelenáč, When a Stranger Calls, je dílem svébytným, pro mě však skoro dokonalým. Až na mě dýchla jakási nostalgie, kterou, aby jeden dnes v podobých filmech hledal, jako jehlu v kupce sena. Když k tomu připočtu hlavní, hereckou trojici, je vymalováno. Na první pohled, nesourodí, ne nějak extra pohlední lidé, ale spolu s jednoduchým příběhem a hlavně strhujícím koncem, je to přesně ten zobáček, na mém dnešním hodnocení. Zlatý sedmdesátky, to já říkám furt. (20.11.2015)

John Clifford pracoval 33 rokov na polícii. Momentálne sa živý ako súkromný detektív. Jedného večera ujde z nemocnice pre duševne chorých násilnícky vrah Curt Duncan. Ten pred 7 rokmi v dome rodiny Mandrakisových, v spánku, brutálnym spôsobom, holými rukami, zavraždil dve malé deti. Jedinou osobou, ktorá vtedajší útok prežila, bola stredoškoláčka Jill, ktorá si privyrábala ako opatrovateľka. Podarí sa Johnovi šialeného vraha vypátrať a zastaviť tak jeho nezmyselné krviprelievanie, alebo...? Pred pár týždňami som vzhliadol remake tohto filmu ( 2006 ). Podotýkam, že nie som fanúšik starších snímkov, ale toto bol NESKUTOČNÝ rozdiel. O horor síce veľmi nejde, no atmosférou, hereckými výkonmi, samotným príbehom a jeho rozuzlením, absolútne N E P O R O V N A T E Ľ N Ý. Je zbytočné o tom vôbec polemizovať - 80%. (04.01.2014)

Povedený atmosférický horor, který šlape naplno na začátku a na konci, v prostřední části naopak trochu poleví. Nikdy však nesklouzne do nudných vod. Oceňuju výtečné herce, vrah sice není zas až tak bláznivý jako třeba v Black Christmas, ale o to víc dokáže postrašit. V závěru jsem si přál, aby film trval o trochu déle, ale to by asi nešlo bez zabřednutí do žánrových klišé. 75% (11.08.2008)

Film se rozpadá na tři části a každá je jiná. Žel. Prvních dvacet minut by se napětí v prázdném domě dalo krájet a každé zazvonění telefonu donutí i diváka trochu nadskočit úlekem. (Pravda, zpětně to nebude trochu dávat smysl v některých drobnostech, ale who cares?). Druhá část je ve stylu „město honí vraha“, resp. zde břichatý detektiv, a je otázkou, proč uprchlý psychopat vlastně čeká tak dlouho na posledních dvacet minut, které jsou alespoň pro mne opět zdařile rozehrané, ale v jisté chvíli ztratí napětí, nevím proč, přišlo mi to spíše už takové parodické. Ale celkově to není špatný film - noční prostředí města, jednoho baru, bezdomovců, to vše vytváří zvláštní atmosféru, škoda jen, že ten příběh není moc propracovaný a nenabídne nosnější zápletku. Tahle by vystačila na středometrážní televizní díl nějakého seriálu. Jinak psychopat mi hodně připomíná typově českého herce Svatopluka Matyáše. (16.12.2019)

No páni. I když asi ne jeden z těch úplně nejlepších, tak určitě jeden z nejpozoruhodnějších krimithrillerů, který jsem kdy viděl. Originální a osobitá režie, pomalé tempo, alternativní stavba příběhu, psychologicky zajímavý pohled na pachatele, nadprůměrná porce napětí, tedy z mého pohledu samá pozitiva. Nečekaně příjemné překvapení a důkaz toho, že v sedmdesátkách se netočily dobré a hodnotné filmy jen v matičce Evropě. A mimochodem - nejděsivější ve filmu nebyl vrah, ale ta postarší barová bludička, krásná i hrůzná zároveň. Dlouho jsem si u ní nebyl jistý, nejedná-li se o chlapa. Když při křečovitém a nevěrohodném smíchu otevřela svou velkou pusu s obrovskými čelistmi a vycenila svoje dlouhé zuby, běhal mi slastně mráz po zádech, neboť jak známo "krása a hrůza jsou sestry..." (Ladislav Klíma). (11.06.2016)