When a Stranger Calls

Naprosto famozní horor. Začátek je neuvěřitelně atmosférický a hudba tomu jen dopomáhá. Zbylých 50 minut je sice slabších ale i tak jsem si film dokonale užil. Ale proboha ten začátek, trval 30 minut a mě připadal jen jako 3 minuty. Opravdu skvěle dusně natočený. (Remake je natočen jen prakticky začátek prodloužený na 80 minut NUDA). Když vrah uteče tak ani tam to není tak hrozné, herec kterýho hrál to zahrál dokonale, a dokonce mi ho bylo chvíli i líto. Ale když šel do akce tak to byl slizkej hajzl bez soucitu. Vyšetřování jak jsem řekl je slabšího rázu, ale díky napětí v tom "co ten vrah asi ted udělá" vás prostě film nenechá vydechnout. A ten naprosto skvělí konec mě taky překvapil, (fakt jsem čekal že bude tam, kde si hlavní hrdinka myslela že bude). Původně jsem jako první viděl remake a tak jsem myslel že mě tenhle originál bude nudit, díky bohu se nestalo. Filmu bych dal i 5* ale díky tomu slabšímu prostředku dávám 4*. (22.09.2010)

Chorá mysl vyšinutce je strašidelná sama o sobě, natožpak je-li umocněna napínavým vyprávěním a výtečnou hudební podestýlkou. Během prvních dvaceti minut jsem se opakovaně dostávala do úzkostných stavů a jen se mi podařilo vydechnout a uklidnit se, přišlo finále, prstíčky, nožičky kroutící a dech úžící. Curt Duncan. Nikdo mě nevidí. Nikdo mě neslyší. Neexistuju. Nenarodil jsem se. (20.05.2016)

Povedený atmosférický horor, který šlape naplno na začátku a na konci, v prostřední části naopak trochu poleví. Nikdy však nesklouzne do nudných vod. Oceňuju výtečné herce, vrah sice není zas až tak bláznivý jako třeba v Black Christmas, ale o to víc dokáže postrašit. V závěru jsem si přál, aby film trval o trochu déle, ale to by asi nešlo bez zabřednutí do žánrových klišé. 75% (11.08.2008)

Celkom sklamanie. Začiatok filmu sa vydaril parádne (atmosféra na jedničku), už som začínal krochkať blahom, že aký super hororový thriller to práve pozerám, no potom sa zrazu otvorili dvere a tam.... tam stál pupkatý pán policajt, ktorý tak práve začal svoje nudné vyšetrovanie a márne naháňanie psychopatického vraha. Ku všeobecnej nude sa ešte sem-tam pridal smiech a nadvihnuté obočie. To hlavne vtedy, keď sa policajt bez kondičky a so stokilovou nadváhou pokúšal dobehnúť toho nesympaťáka. Celkom ma aj štvalo, ako z každej situácie poľahky utiekol, skrátka casting tu tiež stál za figu borovú. Záver bol predvídateľný a tak trochu na hlavu postavený, ale bavil ma viac ako stredná časť snímku. So zaťatými päsťami ledva priemer. 50/100 (27.01.2017)

Kto si ako prvý pozrie remake z roku 2006 a až potom originál z roku 1979, bude asi značne prekvapený, nakoľko scenáre sú veľmi odlišné. Kým originál (ktorý sa mi nepáčil) je o pátraní po šialenom vrahovi a úvodnému home invasion teroru patrí len prológ, remake (ktorý sa mi páčil) túto skvelú pasáž natiahol na celovečernú minutáž – a urobil dobre. Teror babysitterky šialeným anonymom je určite stokrát pôsobivejší, mrazivejší a šťavnatejší, než nudné pátranie po vrahovi na úteku. Remake sa ďalej mohol pochváliť parádnou atmosférou, sympatickou hrdinkou, solídnym magorom, viacerými pekne hnusne napínavými momentami a v neposlednom rade úžasným domom a jeho okolím. Originál nič z tohto nemá (až na odporný moment, v ktorom policajt babysitterke prezradí, že anonym telefonuje priamo z domu). Horko-ťažko 40%. (16.06.2019)