Fantom opery

Mistr převleků, pán masek a muž tisíce tváří Lon Chaney ve své nejslavnější roli Fantoma pařížské opery. Viděl jsem 106 minutovou verzi. Bohatě by mi stačila o patnáct minut míň. Hlavně zezačátku bych výrazně ubral. Ty scény bez Chaneyho (podobně jako v pozdějším mluveném Drákulovi scény bez Lugosiho) jsou docela nudné. Oceňuju skvělé kulisy pařížské opery, tajemné kanály pod operou a skvělý make-up, který "zdobil" Chaneyho tvář. Na make-upy a masky byl Lon zkrátka frajer. (13.08.2009)

Fantom opery se snaží kondenzovat šokující hrůzu a rozpadá se mu přitom celek, skýtající v obtížně přístupných zákrutách svého labyrintu mnohé temné otázky, jež by mohly anatomizovat tu kalnou interiérovou, podzemní existenci, která se skví (či spíše ztrácí) v centru jeho (ne)pozornosti, a dosáhnout tak sugesce hrůzy opravdové. Nadto je tento raný pokus ještě vychýlen z vypravěčské osy zacílené k marné pointě, statickými jevištními mezihrami, které by přeci bývaly mohly být dokonalými tapetami smutku osamělého vyděděnce, kolorujícími jeho věčnou nespavost. Ptal jsem se, co je to za život v propasti, jaké jsou city neživené sluncem, ale plynovými lampami, leč dozvěděl jsem se, že pod maskou není víc než přespříliš snadno uvěřitelná legenda. (14.07.2011)

Viděl jsem jakousi 75min. verzi která ale dle vnitrosítě očividně neexistuje, ale díky té délce to vůbec nenudilo. A tak mi ani nepřišlo vzhledem k ději, že tam chybí 15-30 min. Na rozdíl od té barevné ze 43, kterou si již moc nepamatuji, ale vím že jsem se u ní 3 roky po 1. čtení předlohy v 1991 nudil k smrti a jelikož jsem při revizi zjistil, že ji zde nemám ohodnocenou, tak si počkám až na shlédnutí v souč. době, které bude nezatížené přihlouplým mládím a navíc ovlivněné mou láskou k dokonalému technicoloru, byť jako mnozí jiní říkám, že Phantóm Opery vynikne nejlépe monochromatický. Když vezmu v potaz, že jde o jednu z mých oblíbeností, přečtených/zakoupených před 15.rokem věku, tak se dá říci, že ze všech verzí (ne, neviděl jsem všech 32, nejsem blázen, včetně 8 tv v. z nichž některé pocházejí z Argentiny nebo Číny, což je bez komentáře) které jsem dosud viděl a z nichž (až na tuto vyjímku) mě žádná neuspokojila, spíše nudila, jsem považoval tento ultraclassický román z r.1909-10 (knižně 1911) za prokletý či nesfilmovatelný. Buď se z toho stala přemrštěně opuletní kostýmněvýpravná podívaná, nemaje ovšem s atmosphérou a předlohou jako takovou skoro nic společného, nebo se z toho stal přiblblý muzikál a nebo ještě lépe... italský krvák. Píši to proto, že mě mělo už dávno napadnouti, že ta nej verze bude s velkou pravděpodobností ta 1. či v tomto př. hnedle 2., pocházející ještě z pradávných časů, kdy filmy byly mladé a nezkažené.;-) Pokud by to např. točil Whale v těch zvukových 30.letech se stejným obsazením, jsem si jist, že by to byl stejný flák, jako Neviditelný. Pochváliti musím hudbu, která mi přišla na němý film dosti moderní a co je hl. nerušila (jak se to občas stává) děj, alébrž ho dokonale doplňovala. U mě překonává Metropolis a staví se po boku démonických varhan z Murnauova klenotu jm. Nosferatu. Legendární Lon Chaney (kterého znám již spíše poněkud oteklého z let 60tých) se svým vzhledem, se neztratí ani dnes v době digipříšer apod. Co mě ale hodně přequapillo, tak Mary Philbinová, neb její výkon byl jako hudba dosti napřed a až na pár theatrálních vyjímek, které jsou prostě copyright této éry obecně, mě po velmi dlouhé době, nějaká herečka zaujala v němém filmu. A oněch nepřiznaných 8 scénáristů si očividně knihu přečetlo a bez větší devalvace (jasně, že i zde jsou změny, ale dle mého nikterak velké či zásadní) ji přenesli (aniž by se z toho stal nekoukatelný přeplácáný a dnes jako bonus navíc, hyperkorektně obsazený guláš, který sice ještě nevznikl...asi, ale jistě to časem někoho napadne) na nejprve filmový 16mm pás a posléze na plátna světových kin. Teď si ještě vybrati mezi ´´colorovanou´´ verzí (ta mě moc neláká) a plnou 107min. verzí. Eriku...raď. Má se otočit štír? Má se otočit kobylka? (10.08.2022)

Protože mám s čím srovnávat (verze 1962 od Hammerů), musím napsat, že i v žánru němého filmu je tohle slabota. Hlavně dramatická část jim tehdy ještě asi moc nešla. Že horroru z počátků filmografie by se dnešní dítě jen smálo, je pochopitelné, oceňuju masku, kterou si Lon Chaney prý sám vyrobil, ale všechno to máchání rukama je tak akorát pro kočku, pokud u toho neusne. Možná za to mohla i ta živá hudba, sice kvalitní, ale přeci jen na drama měkká. Viděno na projekci ve vile Tugendhat. (31.07.2013)

Nejspíš nejlepší Fantom opery jaký kdy byl natočen. Lon Chaney podává excelentní výkon, jeho herectví je skvělé + výborná práce maskérů. Ostatní herci průměrní. Film je hodně věrný knižní předloze, postavy jsou výborně propracované, na rozdíl od muzikálu je zde sympatický Raoul a nechybí ani jeho bratr hrabě Philip de Chagny nebo Peršan alias Ledoux. Přesto největší sympatie budí samotný znetvořený Erik. Závěrečná část filmu v podzemí opery je natočena skvěle a s citem, věrná knižní předloze a zároveň není nudná. Závěrečných pár minut se sice od knižní verze značně odlišuje, ale o to působivěji jsou natočené. Kamera povedená, hudební doprovod je slušný (verze z roku 1929 - cca 93 minut). Obarvená scéna maškarního bálu dobrá. Kulisy jsou monumentální. Konec bez happyendu filmu jedině přidává. Celkově silných 5*. Komentář napsán 23.11. ve 21:48 (2008). (03.08.2008)