Všichni dobří rodáci

Poetické, dramaticko komediální ohlédnutí za tím, jací jsme nejen byli, ale bohužel jací pořád jsme a zřejmě budeme i dál. Vojtěch Jasný se podle všeho rozhodl postavit proti sobě jednoduchou krásu přírody a složité vztahy mezi lidmi, kteří v té nádheře žijí a umírají. S pomocí herců, neherců, scénáře, který opravdu vypadá jako zadaptovaná obecní kronika, kamery a všestranné hudby jednoho z našich géniů Svatopluka Havelky se mu tak podařilo vytvořit film, který má i po více než padesáti letech velkou výpovědní hodnotu a na který se vždy rád podívám. (29.01.2012)

Je obdivuhodné, že něco takového vzniklo. Bezchybná a dost tíživá atmosféra a věčné poselství, které působí nad jakékoli politické myšlenky, mě opravdu dostaly. Stejně aktuální to bude za sto let. Jasných 5 hvězd. Pokud můžeme být komunistům za něco vděční, tak že podobné filmy "jen" schovali do trezorů a nezlikvidovali je, takže se jimi můžeme poučit alespoň dnes. (07.04.2010)

Protože se film točil téměř " u nás na dvoře" v Bystrém, odkud právě píšu tento komentář, je to pro mě jako pro "dobrého rodáka" povinná literatura. Ale až s postupem času člověk pochopí, o čem ten film je! Tvrdá kritika režimu a po mnoha stránkách geniálně natočený film! Spolu s Kladivem na čarodejnice, Spalovačem mrtvol a Údolím včel jedny z nejlepších českých filmů. Člověk už jen brečí nad tím, co Češi v posledních letech točí. Dodnes si nad sklenkou rezavého pěnícího moku zapěji: "Sóólo v sále když se hrálooo..." a zplna hrdla dodám: "Komunisti všech zemí, polibte si pr**l!" (25.04.2006)

Vojtěch Jasný vytvořil film, který je prostý, jak studánka v lesích a přitom je čirým a průzračným uměním a vrcholným dílem československé kinematografie. Voní jarními květy, lány obilí, podzimním listím i mrazivým větrem. Voní koncem války, úlevou, svobodou, zoranou hlínou a poctivou prací,... mrazí a dusí tísnivou atmosférou kolektivizace a důsledků únorového komunistického puče. Postavy, které lze najít v reálném životě v každé době skoro všude jsou živé, skutečné, z masa a kostí. Snad proto, že je jejich představitelé nehráli, ale opravdu jimi byli.. (09.03.2009)

V podstatě vrcholové filmové dílo V. Jasného. Precizní a dlouhé přípravy splnily svůj účel a režisér zde zanechal naprosto dokonalé vypovídající dílo o atmosféře poválečného období v ČSR. Role psané na tělo každému herci, jsou jasně znát, ovšem morální a lidská spravedlnost v postavě Františka, je vrcholem celého filmu, což byl také režisérův záměr. (05.02.2013)