Všichni dobří rodáci

Pri filme Odchádzanie v daždi Martina Hollého som čítal komentár, že s látkou kolektivizácie sa lepšie vysporiadal Jasný vo Všetkých dobrých rodákoch. Ja by som skôr povedal, že úplne inak a je na oboch filmoch jasne vidno rozdielnosť našich kinematografií v minulosti. Hollého postavy sú ambivalentnejšie, i keď jeho film kolektivizáciu skôr obhajuje, zatial čo Jasný ide ako súčasť novej vlny systému navzdory. Lenže tu máme postavy dobré a zlé a ani epilóg na tom veľa nezmenil. Tí dobrí odchádzajú a tie svine sa držia. Chvíľami som sa cítil ako v Troch orieškoch pre Popolušku, lenže to je bezpredmetné, keďže tá vznikla neskôr. Rodáci majú napriek vrodenej českej hřejivosti od nej však stále omnoho ďalej, ako sme zvyknutí. Rodáci sú klasika, Odchádzajúci v daždi nikto nepozná, aj na tom vidno, aký prístup majú diváci radšej. (16.12.2013)

Ze začátku děj běží celkem poklidně, vlastně poklidné tempo má film až do konce. Postupně ale začíná to co se odehrává na plátně gradovat. Zase jeden z filmů kdy nevím jestli se mám těšit z mimořádného diváckého zážitku nebo se stydět za to že jsem Čech. Mimořádný film plný mimořádných hereckých výkonů. (25.01.2007)

Kdybych chtěl napsat alespoň trochu výstižný komentář, složím místo něj báseň. Jasného film je nádherná a krutá báseň, balada. Jen s tím rozdílem, že v baladě je vina a trest, zde jsou trestáni nevinní. Nebo jinak, vinní, ale z pohledu moci, která vládne. Svobodní, nepřizpůsobiví, hrdí, čestní, nezlomní ( zpočátku). Ty je třeba ztrestat, zlomit, zformovat. Neskutečně krásné poetické obrazy české krajiny ( na výtvarné stránce filmu se podílela, jak jinak, Ester Krumbachová) se střídají s výjevy, které svou syrovostí mrazí. Nekonečné vlnící se lány, ptáci v křoviskách, sníh sfoukávaný ledovým větrem z oranice. Přírodní scenérie - jakási intermezza - jsou předzvěstí věcí, které mají přijít. Věcí děsivých a strašlivých. Krutost moci se nezastaví před ničím. Zlomí i nezlomitelné. Důsledná obžaloba poúnorového režimu. Zavřu oči a vidím krajinu plnou bohatství obhospodařovanou milující rukou člověka s půdou srostlého. Zavřu oči podruhé a vidím zničené hospodářství, kdysi prosperující statek v troskách a kopicích hnoje. Radoslav Brzobohatý vzpomíná na roli hlavního hrdiny jako na svoji životní. Mám obavy, že nejmladší generace nejspíše myšlenková hloubka filmu nedokáže plně oslovit. Kdo nezažil socialismus, asi hůře pochopí. Film skončil v trezoru a jako odporný plivanec režimu chápu seriál Rodáci, který natočil na sklonku 80.let prominentní režisér J.Adamec podle knih J.Matějky. Název jako by odkazoval k Jasného filmu, ovšem seriál je naprostým odpadem..... (16.08.2010)

Postavičky malého města na přelomu dějin naší krásné země. V situaci pro někoho lehké, pro někoho těžké. Mistrovská hra lidských charakterů. Zdržím se hodnocení ideologické stránky, nebyl bych objektivní. Nedivím se, že tohle dílo zajelo do trezoru a spatřilo světlo světa až v době svobodě více přející. (30.09.2006)

Genialni antisocialisticke dilo dokonalej duvod proc nevolit komunisty ani se nedivim ze to hned zakazali vetsi utok na rezim nez tohle sem zatim nevidel ale tak totalne to nezeru zda se mi to trochu rozvlekly Brzobohaty cni svym vykonem na vsechny a naprosto genialni je scena kdy komanci zabiraj vsechno pro druzstvo a rikaj ze vsem ukazou jaci jsou kabrnaci a pak si musej Radka zavolat aby je vytahl ze sracek ten pride a najde vsechnno v rozkladu celkem vymluvny svedectvi o tom ze planovani je jedna vec a realizace druha (01.11.2011)