Jesus Christ Superstar

Bezpochyby originální ztvárnění novozákonního příběhu (originální samozřejmě jen co do formy, obsahové novoty lze hledat např. zde). Muzikály nejsou mým šálkem kávy, ale docela jsem se těšil na rockové pecky. Bohužel jsem byl celkem zklamán, protože hudba mi přišla povětšinou stejná, jakoby bez nápadu a občas s ne příliš dobře sednoucím libretem (s tím mám ale obecně u muzikálů většinou problém). Zaznamenal jsem pouze tak 3-4 zajímavější songy (nejvíc mě pobavil Herodův "cirkusácký" výstup). Tomu odpovídá i mé hodnocení - za tři. (16.01.2012)

Tak tohle je pro mě nejlepší muzikál ever made. A není to jen tím příběhem, ačkoliv je sám o sobě nesmírně jímavý a významný, podobně jako třeba Johanka z Arku. Jde i o zpracování, které musí s příběhem krásně ladit - volba melodií, textů, choreografie - byla zde zpracována naprosto výborně. Tohle jsou prostě nesmrtelné příběhy, které v člověku zanechají hluboký dojem pokaždé, když je zhlédne. Něco nadčasového s určitým skrytým poselstvím.Ačkoliv se považuji za ateistu, uchvátil mě ten rozměr víry a hlavně její síla. Paradoxně ačkoliv nechápu, na čem je vlastně založená, dokážu se do pocitů takového člověka lehce vcítit, což dělá film o to realističtějším. Trochu jinak pojaté zpracování mi vůbec nevadilo, naopak působí svěžím dojmem. Muzikál jsem nejprve viděla v češtině, takže pokud mám srovnávat, přijde mi to česky i z hlediska slovních obratů poněkud bohatší, ale zase určité úpravy jsou nutné z hlediska zachování rytmiky a hlavně bez originálu bysme neměli ani to, takže nemám vůbec co vytknout, naopak, jsem okouzlena. (27.06.2011)

Ok, jestli je nějaký žánr, který rozhodně nevyhledávám, je to muzikál (a čistý muzikál jako tohle už vůbec ne) a čím víc bizarní je, tím hůř se mi hodnotí. Jesus Christ Superstar je jeden z těch příkladů, protože už jenom nápad zpracovat pašije jako rockovou operu je hodně šílený nápad. A k tomu připočtěme černošského Jidáše (a vůbec je zde nějak hodně černochů, na to, že se to má odehrávat v Jeruzalému roku 33), stráže s růžovými tílky, stíhačky, tanky a hromad dalších bizarností, co tenhle muzikál nabízí. Asi prvních 5 minut jsem si myslel, že se dívám na něco typu Jablka, protože scéna příjezdu herců v autobuse (který na sobě bůhvíproč měl vlajku Íránu), jejich následné vystoupení a zpívání, při kterém jednoho z herců oblíkli jako Ježíše, mi připadala dost WTF. Každopádně pak už jsem si na to nějak zvykl, i když účel výše uvedených bizarností jsem nepobral a některým se i zasmál (no jo, doba hippies, co se vlastně divím). Písně ale nejsou špatné, některé si určitě budu pamatovat, některé se mi líbily, jiné míň, ale za špatnou nebo spíš otravnou bych neoznačil žádnou. Po filmařské stránce nemám co vyčítat, kamera je naprosto mistrná, vedené je to taky dost dobře, po herecké stránce, no... dejme tomu, zpívat uměli všichni, ale co je ze všeho nejzvláštnější, ten film mě ani minutu nenudil. I přes to, že jsem v druhé polovině cítil, že by se to rozhodně dalo zkrátit, stejně jsem se nenudil. To je stejně takový zvláštní prvek, měl jsem ho u všech tří dost bizarních muzikálů, co jsem zatím viděl (ty dva další jsou Rocky Horror Picture Show a samozřejmě již zmíněné Jablko), ani jeden mě nenudil. U Jablka to bylo způsobené tím, že je to smršť bizardity, která překračuje diváckou trpělivost a snesou ji jen magoři jako já, co z toho budou mít permanentní výtlem, nebo se aspoň budou dobře bavit. U Rocky Horror Picture Show to bylo zase způsobené tím, že... vlastně nevím, prostě to bylo dobře natočené. Co se nějakého hodnocení týče, řídil bych se takhle - Rocky Horror Picture Show ode mě dostalo 3*, protože mě to sice nenudilo, ale nic víc mi to nedalo, písně si z něj si už skoro nepamatuji a děj to nemělo. Jesus Christ Superstar mě taky nenudilo, jenže mělo děj a některé písně si budu pamatovat určitě, takže dám 4*.Tak jako tak stejně nechápu (stejně jako u Rocky Horror Picture Show), jak z tohohle muzikálu mohl vzniknou kult a proč je i dodnes tak strašně oblíbený, když prostě vypadá tak, jak vypadá. Strašně by mě zajímalo, jak na něj reaguje nějaký fanatický katolík, protože ten to buď musí milovat nebo to nedokáže překousnout a všechny existující zmínky a záznamy o tomhle muzikálu by vymazal ze světa. Ale jinak jo, líbilo se mi to. 4* (12.07.2020)

Někde jsem se dočetla, že Andrew Lloyd Webber se distancuje od tohoto zpracování jeho Broadwayského muzikálu a že ho považuje za jednu z nejhorších adaptací vůbec. Já s tím ale nemůžu souhlasit. Hudbě samozřejmě není co vytknout, interpreti jsou opravdu dobří. Nápady na zpracování z trochu jiného úhlu pohledu mi zde opravdu skvěle sedí - co asi můžu říct na tanky a letadla ve starověku, kněze na lešení a s "kalkulačkou" na prsou, černého Jidáše ... To se buď může přímo hnusit, a nebo z toho můžete být nadšení a brát to s nadhledem (což bylo zřejmě zamýšleno). Já ale patřím k té druhé skupině. (28.04.2003)

Jesus Christ, čo je na tomto filme také kontroverzné? Hnutie hippies predvádza pašije formou rockovej šou. No a čo. Ted Neeley vôbec nevyzerá ako žid, naopak, je to vyslovene árijský typ, či presnejšie - americký anglosaský typ (akoby vypadnuvší z euro-amerického vizuálneho náboženského folklóru konca 19. storočia). No a čo. Morálne "nevyladené" postavy Judáša a Márie Magdalény sú rasovo odlíšené. No a čo. Podľa môjho skromného názoru je všetko tak, ako má byť, aby vzniklo čosi, čo presahuje katolícky gýč (áno, pán Gibson, aj pašije ako slasher horor sú gýč, pretože to bol slasher horor i v skutočnosti) a oslovilo to i ateistu. Rockovej hudbe zodpovedá rockujúci obraz, nádherné rytmické kompozície, miestami pripomínajúce ozajstnú notovú osnovu, zábery plné metaforickej sily (mračná v podobe písmena omega napríklad). V skutočnom umeleckom diele emocionálne exponovaný príbeh i jeho postavy musia byť emocionálne strhujúcimi. Toto stopercentne platí i o castingovej perle Tedovi Neeleym (ten chlap snáď počal z Ducha svätého). (13.02.2005)