Recenze (17)
Oscar 1 nominace: Hudba ()
Noir beze slov, se špionážní cold-war tématikou a úzkostlivou atmosférou vnitřního napětí, výčitek svědomí a strachu, že mě někdo sleduje a co když se provalí, že leakuju tajná atomová tajemství... Ano, teatrální předávky jsou úsměvný a preferoval bych to s dialogy a dozvědět se víc, ale Milland je dobrý, drama zabírá, finální třetina pak potěší po stránce newyorských lokací, Empire State je luxusní. [spoiler] Nápad na lepší konec: s velikou úlevou dorazí do Káhiry, kde hned chytne kulku někde v přístavní uličce :) ()
Paráda! Útěk na vrchol Empire State Building evokuje finále Dassinova Obnaženého města, v němž Ted de Corsia prchá na Williamsburg Bridge. Milland tradičně skvělý. Velké doporučení všem. ()
Pro mě velké překvapení, protože absence dialogů funguje a hodí se ke zpracovávanému tématu. Více tady: http://filmnoirblog.blogspot.com/2011/04/thief-1952.html ()
To co mohlo byt uzasne stylisticke cvicenie je nakoniec iba velmi dobrym experimentom. Rozpravat podobnu temu v tomto zanri bez dialogov poskytovalo omnoho vacsie moznosti. Uplne zbytocne sa to tvari realisticky, ked si to mohlo uletiet na vsetkych moznych vyrazovych prostriedkoch a neobmedzenym moznostiach filmovej reci. Pri snovej scene, nahanacke na Empire state building alebo prechodom cez nocne mesto tomu tak je a funguje to naramne. Ale inak som velmi rad, ze som to videl a Ray Milland je opat super. 7/10 ()
Tohleto byl konečně film toto! :) Překvapuje mě, že The Thief není encyklopedickým snímkem, který by se vyskytoval v žebříčcích různých nej filmů či knihách se seznamem toho, co všechno musíte vidět, než umřete, protože v rámci žánru mi to přijde jako naprostý unikát. Také žasnu, že něco podobného, blížící se svým pojetím k ryze autorskému filmu, dalo příležitosti vzniknout v těsně poválečném Hollywoodu, kdy producenti dokázali zkazit nejeden kvalitní film žadoněním o vykonstruovaný happyend (mj. Ztracený víkend). Odvážný experiment natočit v 50. letech „němý film“ padl na úrodnou půdu, scénář bez jediného řečeného slova krásně zafungoval společně s charakteristickou hlavní postavy i špionážním tématem a umožnil jedinečný náhled do práce i duše opuštěného špiona v poválečných Státech. Akční vygradování na závěr, které mi způsobilo v jedné chvíli i menší fyzickou závrať, bylo teprve lahůdkou, stejně jako sekvence s noční můrou antihrdiny. Russell Rouse coby režisér a scenárista projevil obrovskou invenci při stylizaci jednotlivých záběrů, vizuální možnosti filmu noir jsou využity na maximum a navíc celé dění působí nesmírně realisiticky! Z krásně nasvícených temných scén sálá tíseň, expresivně patetická hudba naštěstí mnohdy stichne, Rouse nechává zesílit pocity napětí pomocí spousty hlasitých zvuků (např. zvonění telefonu) a v tichu pak ještě více vyzní vnitřní pocity nepokoje antihrdiny. Ray Milland předvedl fascinující minimalistický výkon, sehraný do detailů, výtečný během akce i psychologicky ponurých momentů, celkově radost sledovat! Jo, jo, většina současných tvůrců by si nezasloužila Rouseovi s Millandem ani čistit boty... Nepochopitelně zapomenutá filmařská nádhera. 90% ()
Byť súčasne „zlodejom” i špiónom, to sa niekedy nemusí až tak extra vyplatiť, o čom by v podstate mohol priamo rozprávať → predovšetkým sám doktor Allan Fields, mimochodom "jadrový fyzik" , ktorého sa zrovna táto problematika výsostne dotýka, ale ako sa už zvyčajne hovorieva: „Dotiaľ sa chodí s džbánom po vodu, pokiaľ sa nerozbije” , len tentokrát s tým podivuhodným paradoxom, že ho nerozbil náš (anti)hrdina osobne, ktorý si síce opäť splnil svoju ďalšiu, špiónsku povinnosť, keď povedzme z kancelárie Dr. Linstruma zase pokračoval v kopírovaní »tajných dokumentov« skrz miniatúrny fotoaparát, aby ich následne teraz posunul ďalším komplicom, že trebárs jeden z nich môže kľudne urobiť jednu zásadnú chybu, ktorá potom ohrozí najmä nášho "mlčanlivého" špeciálneho špicľa, ktorého možno začne neskoršie trochu viacej hrýzť svedomie, a to obzvlášť na jednej z výškových budov v New Yorku, kde sa ináč aj poriadne zadýchal, keďže ani doteraz nepraktizoval → zdravý životný štýl, tak sa tomu ani nie je vôbec čo čudovať... Do „betónovej džungle” sa musel na čas premiestniť z hlavného mesta Washingtonu, v ktorom to už skrátka pre neho nebolo príliš bezpečné. "Federal Bureau of Investigation" je mu už v pätách, a tak sa bude musieť každú chvíľu za rameno obzerať, či ho ktosi náhodou nesleduje... ? A či nakoniec vyviazne z tejto zamotanej šlamastiky živý, o tom som sa musel presvedčiť, pokým som na to konečne neprišiel. / Pri sledovaní tohto zaujímavého snímku, sa zrejme nezbavíte toho zvláštneho pocitu, kedy si normálne myslíte, ako by bol nakrútený v dobe "Tichého filmu" , napríklad v roku 1922, a pritom má hneď o tridsať rokov viac, a to iba kvôli tomu, že sa ho rozhodol Russell Rouse presne takto poňať. Čiže ani nehľadajte, skôr lepšie povedané, sa ani nedočkáte žiadneho hovoreného dialógu, musíte si vystačiť len s neverbálnou komunikáciou v podaní Raya Millanda a vedľajších hercov, i keď predsa v tej scéne s tou dlhonohou čiernovláskou, sa (zo)pár slov priam žiadalo prehodiť ! Hudba a zvuky (napr. zvonenie telefónu), sú absolútne kľúčovými zložkami, pretože dopomáhajú k navodeniu pozoruhodnej a tiesnivej atmosféry, bez ktorej by sa "recenzovaný počin" asi sotva zaobišiel, a to ani nehovoriac o tom, že je spracovaný v dosť atypickom štýle, čo si samo o sebe zaslúži veľkú pochvaľu, len to chce zároveň i trpezlivého diváka. Povedal by som, že sa režisérovi podaril vytvoriť → akýsi nadčasový príspevok do kriminálneho žánru. ()
Snímok, v ktorom nepadne jediné slovo (!) a aj tak je neuveriteľne zrozumiteľný a napínavý. Film sleduje atómového vedca, ktorý kradne materiály a posúva ich ďalej je komorným príbehom muža, ktorý už nechce kolaborovať, ale nevie ako z kola von. Pútavé, svižné, zaujímavé. Ray Milland je vynikajúci. 4+ ()
Ideologickou stránku nechám bez komentáře. Jinak velice zajímavý noir bez dialogů. Určitě by stál za to na plátně během některého z dalších ročníků Noir Film Festivalu. Po Ztraceném víkendu další silný zážitek s Millandem. ()
Dlouho jsem tento film odkládal, protože jsem se bál nudy, ale absence dialogů vůbec nevadí, protože herci jako Milland si hravě poradí bez nich a nuda se nekoná, příběh mě po chvilce vtáhl a já sledoval vyšperkované špionážní hry - tyhle strašně nenápadný předávky tajných materiálů mě ve filmech vyloženě baví :-D ()
Vcelku nezáživný příběh fyzika, který fotí tajné dokumenty a snímky jsou následně pašovány do jiné země. Hrdina má ze svého počínání deprese a trpí výčitkami svědomí. Po všech stránkách průměrný film, na kterém je zajímavá jen jediná věc, a to, že je celý kompletně beze slov. ()
ocenenia : MFF Benátky 1952 - súťažný výber ()
Ta atmosféra na mě ne vždy fungovala a možná i ten příběh šlo na tu stopáž o něco málo ještě obohatit, ale jinak jsem spokojený. Ten "experiment" funguje dost dobře, protože to celý příběh vypráví pouze skrze obraz, bez dialogů nebo nějakých mezititulků a vypráví ho to dost zručně, včetně skvělé práce s kamerou, detaily a dokonce i nějaké psychologie hlavní postavy. Navíc to má nejednu povedenou a napínavou scénu a především se mi líbily ty scény, ve kterých si mezi sebou předávali to pouzdro, protože mi to trochu připomínalo Hranici ovládání, kde se zase podobně tajemným způsobem předávala krabička sirek, ve které byly navíc papírky s šifrovanými vzkazy. A takové šifrované vzkazy jsou v tomhle filmu vlastně taky, takže těch podobností s tím Jarmuschovým filmem to vidím překvapivě víc. O to víc by mě zajímalo, jestli Jarmusch tenhle film náhodou někdy neviděl... Za mě tedy spokojenost. 4* ()
Noir bez dialógov. Na tú dobu de facto experiment. Je to síce kapánek chladné a realistické, ale stále sa nájde dostatok noirovo štylizovaných momentov: expresívne nasvietené a kamerovo stiesňujúce scény v malom byte, zvádzanie atraktívnej susedy, prehliadka neónovej nočnej NY ulice či hrdinova nočná mora. Ja som spokojný, rád si to čoskoro zopakujem! PS: absencia hovoreného slova má zmysel a korešponduje so samotou postavy, špionážnou témou i zápletkou predávania tajných materiálov. *4,5 ()
10. Zlatý Glóbus za rok 1952 - nominace (5) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herec (drama) - Ray Milland, Nejlepší scénář - Clarence Greene, Russell Rouse, Nejlepší černobílá kamera - Sam Leavitt, Objev roku (herečka) - Rita Gam ()
Filmarskym postupem rozhodne zajimavy a herecky velmi presvedcivy spionazni film s velmi stisnujici atmosferou bez jedineho sluvka, ale s o to vyraznejsi hudbou. ()
Napínavý špionážní noir beze slov, jen s dramatickou hudbou. Působivý film s výborným Milandem. ()