Špína
-
Špina
-
Filthy
Drama
Slovensko / Česko, 2017, 87 min
Režie:
Tereza NvotováScénář:
Barbora NámerováKamera:
Marek DvořákHudba:
Jonatán PastirčákHrají:
Dominika Morávková-Zeleníková, Anna Rakovská, Anna Šišková, Róbert Jakab, Patrik Holubář, Juliana Oľhová, Monika Potokárová, Ela Lehotská, Luboš VeselýProducenti:
Peter Badač, Miloš Lochman, Karel Chvojka, Eva PavlovičováStřih:
Jiří Brožek, Michal Lánský, Jana VlčkováZvuk:
Jan Paul, Robert SlezákScénografie:
Andrijana TrpkovićMasky:
Vladimír Wittgruber, Zuzana PeschlováKostýmy:
Andrijana Trpković68%
Hodnocení uživatelů
Premiéry
Nevhodný mládeži do 15 let
V kinech
od:
|
20.04.2017 Falcon |
|---|---|
V kinech
od:
|
22.06.2017 Forum Film SK |
|
Na DVD
od:
|
06.12.2017 Bontonfilm |
silentname
"Špina" ma lákala od momentu čo som videl trailer. Ale nakoľko som v tom čase bol mimo, nestihol som film vidieť a dostal som sa k nemu až teraz. A môžem iba povedať, že mi je úprimne ľúto, že som sa k nemu nedostal skôr, lebo tento film by som na veľkom plátne maximálne ocenil. V prvom rade musím povedať, že práca s kamerou na tomto filme je absolútne vynikajúca. Často je pre nás silnejšie to čo nevidíme, než to čo reálne vidíme. A keď nám to potom film ukáže, zapracuje to ešte lepšie. Dialógy pôsobia veľmi autenticky a psychický boj, ktorým prechádza Lena je vynikajúco vykreslený. Je super, že film sa sústredí na ňu, jej boj a jej psychickú traumu. Dotvára to viac tú silu, ktorú tento film potrebuje. Okrem toho je pre mňa až desivé, že slovenské psychiatrické ústavy pôsobia ako miesta, kde je každému úplne jedno, ako sa osoby cítia, čo povedia a podobne, pretože jediné čo je dôležité je nadopovať ich liekmi, vymyť mozog a dať predstavu, že si vymýšľajú a vo svojej hlave si vyfabulovali rozprávky, ktoré im nikto nemôže uveriť, lebo sú vymyslené. Je to desivé a súčasne aj veľmi autentické. To je asi slovo, ktoré som si pri tomto filme vyslovoval najviac - "Autentické." Je to veľmi silný príbeh, ktorý nepotrebuje veľa postáv, no tie na ktoré sa sústredí absolútne skvele pracujú s prostredím a scenárom. Nie je to film, kde tínedžeri sa snažia rozprávať ako tínedžeri. Je to film, kde vidíme tínedžerov, ktorí skutočne rozprávajú ako tínedžeri. V tomto to film zvláda vynikajúco. Okrem toho aj využitie hudby vo filme je vynikajúce. Nie je tu veľa miest, kde je hudba, no miesta, ktoré si zvolia sú veľmi dobre zvážené a fungujú skvele. Celý čas po tom, čo som to dopozeral a aj počas sledovania som rozmýšľal, čo by som na filme vytkol a napadlo mi akurát, že je divné, že jazyk je celý čas taký tvrdý, no na začiatku padne úplne z nepochopiteľných dôvodov slovo "pipík." Neviem či to bolo v scenári, ale bije to do uší, keď si človek vypočuje zvyšok filmu a jazyk, ktorý obsahuje. A druhý drobný detail, ktorý vnímam je fakt, že je zvláštne, keď som mal pocit, že Anka Šišková chcela sama Roba svojej dcére dohodiť. Neviem. Možno za to môžu tie monológy, ktoré spolu s ním prehodí a následne monológy, keď nechá Lenu s ním v izbe, ale tá scénka bola na môj vkus trochu divná. Ale to sú skutočne detaily, kde sa snažím nájsť niečo, čo ma na filme rušilo, keď nad ním premýšľam po dopozeraní. Zvyšok filmu je podľa mňa vynikajúci. A je mi trošku ľúto, že tento rok sme skutočne mali na Slovensku dva vynikajúce filmy, ktoré nás mohli reprezentovať na Akadémii, no rozhodlo sa, že šancu dostane iný film. A hoci si myslím, že "Čiara" je dobrý film, nemám pocit, že by sa kvalitatívne chytal na to, čo nám ponúkli filmy "Špina" a "Nina". Ale to sú moje pocity. A nebudem Vám vyhovárať vaše názory ak ich so mnou nezdieľate. Ak ste tento film ešte nevideli, pozrite si ho. Určite ho oceníte. Hodnotenie: A(6.12.2017)
kajas
Je samozřejmě důležité upozorňovat na tak společensky závažná témata, film mladé Nvotové navíc rozhodně nepůsobí jako jen tak nějaký absolventský snímek a svým řemeslným zpracováním rozhodně dosahuje kvalit plnohodnotné celovečerní produkce. Problém jsem už ale měla s jistou nevěrohodností samotného znásilnění (opravdu by nekřičela, když je vedlejší místnost plná lidí?) i s přístupem terapeutů v léčebně.(28.1.2018)
Flego
Tereza Nvotová si tento rok odbila debut na poli celovečernej dokumentaristiky ( Mečiar ) a napokon aj týmto snímkom. Špina je debut viac ako dobrý, jej ťažká komorná dráma rozpráva o vysporiadaní sa študentky so znásilnením. Niekedy zachádza do detailov, pocitová zložka je veľmi silná a sugestívna a dusenie svojho trápenia vo vnútri hlavnej hrdinky až skľućujúca. Oceňujem výkon mladučkej Morávkovej-Zeleníkovej.(22.12.2017)
poz3n
Na poměry české (případně slovenské) kinematografie je Špína rozhodně zajímavým a právem viditelným filmem. Nvotová se s ničím moc nemaže, vypráví přímočaře a syrově. Tomu napomáhá i zručný střih, který ví, jak a kdy narušit rytmus snímku a diváka tak kontrolovaně znejistit. Navzdory výše zmíněným kladům se mě film ale nijak hlouběji nedotkl (ano, nabízí se varianta, že film kvůli svému tématu zapůsobí silněji na ženy, to ale nemění nic na tom, že si dovedu bez problémů představit, jak by mě stejné téma v jiném filmu rozdrtilo mnohem víc), a když navíc končí z mého pohledu trochu režijně bezradným způsobem, měl jsem pocit, že jsem prostě neprožil maximum možného. I tak bych však Špínu rozhodně neoznačil za špatný film a věřím, že Nvotová má v budoucnu potenciál rozvířit zatuchlé místní filmové vody. 6/10(23.4.2018)
castor
Trvá to jen několik desítek vteřin, osudovou událost si ovšem dívka ponese v myšlenkách měsíce, roky, navždy. Důvěřovala mu. Celá rodina mu věřila. Ona nyní mlčí, nikomu se nesvěří, stud a pocit pošpinění jsou proti. V hlavě se jí toho točí nespočet, neví, kudy kam. Volí razantní cestu. Jenže po neúspěšné sebevraždě končí v psychiatrické léčebně pro mladistvé. Jenže psychické zotavování potrvá sakra dlouho. Odvážná Dominika Morávková-Zeleníková hraje na jedničku. I beze slov. Dokonale na sebe upozornila už v Pirku, které se předvedlo coby překvapivě vyzrálé autentické a depresivní drama. Debutující Tereza Nvotová si šlape vlastní cestu a nepříjemných ženských témat se nebojí. Své dítko ladí do nevýrazného a tlumeného, ostrého jazyka náctiletých se naopak nebojí. Potěší i výkony mladých ztracených duší, z míry vyvede morálka v samotném zařízení pro mládež a všeobecná neschopnost systému. Tempo je kolísavé, pár scénáristických nedohmatů by se našlo, ovšem útrapy dospívající hrdinky se k divákům spolehlivě dostanou, což, předpokládám, bylo tím stěžejním. Tři až čtyři.(11.12.2017)