Lena je sedmnáctiletá holka z obyčejné rodiny. První zamilování, tajné noční dobrodružství, magická rána nad Dunajem... Její svět plný snů a touhy rozbije znásilnění. Je to jako špína, která se nedá smýt. Lena si musí projít cestou, která už není jenom obyčejným dospíváním, ale spíš bojem se sebe samou. Okolí ji nechápe a už nikdy úplně nepochopí. Je to Lena, kdo se musí změnit, dospět a pochopit, že není obětí a trest si nezaslouží ona, ale ten, kdo jí to udělal.(Falcon)
Sedmnáctiletá Lena se poprvé zamiluje do chlapce a touží po svobodě a dobrodružství. Její báječný svět se však zhroutí jak domeček z karet ve chvíli, kdy ji všemi spolužačkami obdivovaný učitel znásilní v jejím vlastním domě. Místo aby se o trauma podělila alespoň s nejlepší kamarádkou, nechává Lena bolestivé tajemství pro sebe. Potlačované pocity ji dovedou až k pokusu o sebevraždu. Rodina je v šoku a Leny skončí na psychiatrickém oddělení. Mezi divokými a podobně nepochopenými dětmi nakonec zjistí, že v tom, co prožila, není sama. Pak se ale její blízká spolubydlící oběsí a Lena je úplně na dně. Souhlasí tak s elektrokonvulzivní terapií. Zpočátku se zdá, že jí léčba pomáhá a až na ztrátu paměti se jí daří dobře. Návrat ke starému životu však netrvá dlouho. Vzpomínky, které se postupně vracejí, přinášejí nesnesitelné uvědomění. Tentokrát však Lena nespadne do propasti sebenenávisti – snaží se naopak postavit prožitému traumatu čelem.(Zlín Film Festival)
To to vytahuje na světlo až teď? Nemohla si za to trochu i sama? A proč nekřičela, když se jí to dělo? Podobným nebezpečným otázkám často čelí skutečné oběti znásilnění, ale i hrdinka hraného celovečerního debutu režisérky Terezy Nvotové. Bezstarostný svět sedmnáctileté Leny skončí ve chvíli, kdy ji u ní doma znásilní učitel matematiky. Agresor v klidu odejde, Lena však skončí v psychiatrické léčebně. Ani tam ale není schopna nikomu sdělit, co se jí stalo, neboť se nezdá, že by místní personál bojoval proti sekundární viktimizaci...(MFF Karlovy Vary)
Sedmnáctiletou Lenu ve filmu ze současné Bratislavy znásilní její učitel. Stane se tak za bílého dne v domě jejích rodičů. Muž zneužije nerovné mocenské a emoční postavení, které mezi ním a studentkou panuje. Lena o zážitku není schopna mluvit a svou bolest obrátí proti sobě. To ji dovede na psychiatrii, kde se však podobně jako celá řada dalších hospitalizovaných nesetkává s pochopením ani citlivým přístupem. Její spolubydlící z pokoje terapeutka nevěří, že ji zneužíval otec, a chce po ní, aby to nějak dokázala, nebo aby se otci za obvinění omluvila. Když Lena na terapeutku křičí, že ona přece nemusí nic dokazovat a jak jí má tenhle přístup asi pomoci, reaguje doktorka klidným, nezúčastněným konstatováním, že vztek je podstatným krokem vpřed. Lenina spolubydlící pak na nepochopení a nedůvěru zareaguje po svém...(Letní filmová škola)
Špína je příběh dospívající sedmnáctileté Leny, která je na vrcholu puberty. Právě se poprvé zamilovala. Touží po svobodě a dobrodružství. Její magický svět však padá, když ji znásilní učitel, do kterého jsou platonicky zamilované všechny dívky. Lena se rozhodne mlčet, dokonce i před svou nejlepší kamarádkou. Její pocity viny, hanby a strachu, že jí nikdo neuvěří, ji donutí k pokusu o sebevraždu. Lenina rodina je v šoku a ona sama se ocitá na psychiatrii.(FamuFest)
Dospívání středoškolačky Leny brutálně ovlivní znásilnění člověkem, kterému důvěřovala ona i její okolí. Lena se stáhne do sebe, odcizí se rodině i kamarádům. Citlivý a mrazivě autentický snímek sleduje Lenino vyrovnávání se s traumatem a snahu začlenit se zpět.(Finále Plzeň)
Lena je sedemnásťročné dievča, ktoré vzdoruje rodičom, zažíva svoje prvé zamilovanie, tajné nočné dobrodružstvá s kamarátmi, či magické rána nad Dunajom. Jej svet plný snov a túžob však naruší znásilnenie... Lena musí prejsť cestu, ktorá už nie je obyčajným dospievaním, ale skôr vnútorným bojom. Okolie ju nechápe a už nikdy úplne nepochopí. Je to ona sama, kto sa musí zmeniť, dospieť a pochopiť, že nemôže ostať obeťou. Trest si zaslúži ten, kto jej to spôsobil.(Forum Film SK)
Sedemnásťročná stredoškoláčka Lena je na prahu dospelosti. Vstup do nej je však brutálny. Totálne zdrvená sa stiahne do seba a o svojej traume odmieta hovoriť aj s najbližším okolím. Silný, intímny portrét bolestivo poznačenej mladej ženy je vyrozprávaný z jej uhla pohľadu, do ktorého patria aj tínedžerské sny, rozmarnosť a rodinné hádky. Film zaujme aj dôslednou vizuálnou percepciou. Absolventský film slovenskej filmárky Terezy Nvotovej, ktorý účinne a presvedčivo zasahuje do bolestivej podstaty znásilnenia – hanby a pochýb obete, ktoré sú s tým veľmi často spojené.(Art Film Fest)
Špina je príbehom dospievajúcej sedemnásťročnej Leny, ktorá je na vrchole puberty. Práve sa prvý krát zamilovala. Túži po slobode a dobrodružstve. Jej magický svet však padá, keď ju znásilní jej učiteľ, do ktorého sú platonicky zamilované všetky dievčatá. Lena sa rozhodne mlčať, dokonca aj pred svojou najlepšou kamarátkou. Jej pocity viny, hanby a strachu, že jej nikto neuverí ju donútia k pokusu o sebevraždu. Lenina rodina je v šoku a ona sama sa ocitá na psychiatrii. Cez deti, ktorým dospelí nerozumejú sa Lena začína konfrontovať so svojím problémom a zisťuje, že nie len ona má takúto skúsenosť. Po odchode z liečebne sa túži vrátiť do svojho bezstarostného sveta, to však nejde - spomienky na traumatický zážitok sa vynárajú ako nočná mora. Tentokrát však nepadá do tej istej priepasti. Konečne prichádza hnev, ktorý už neobracia voči sebe a stavia sa svojej traume zoči-voči.(ČSFD.cz)
Dominika tentokrát neprovokavala svými přednostmi a nechala je zahalené. Zahrálo to, tak jako u Pírka skvěle jde vidět, že problémama si v dospívání prošla asi hodně. Jen mi tady chyběla větší vnitřní bojovnost s daným problémem a přišla mi pomalu více psychicky zdrcená než v předchozím filmu, kde si podle mě zažila pořádné muka. Dávám 60%(12.12.2017)
Je samozřejmě důležité upozorňovat na tak společensky závažná témata, film mladé Nvotové navíc rozhodně nepůsobí jako jen tak nějaký absolventský snímek a svým řemeslným zpracováním rozhodně dosahuje kvalit plnohodnotné celovečerní produkce. Problém jsem už ale měla s jistou nevěrohodností samotného znásilnění (opravdu by nekřičela, když je vedlejší místnost plná lidí?) i s přístupem terapeutů v léčebně.(28.1.2018)
No, film a reakcie naňho vyvolávajú na Slovensku veľkú diskusiu, povedzme že nie tak mohutnú ako pri Únose, ale predsa. Proste keď Slováci idú raz za rok na sk film a ten je o niečom, tak to vyvolá diskusiu. O kvalite týchto diskusií nechcem diskutovať. Špina ma nakoniec príjemne prekvapila, ale skôr jej herci, ako scenáristka a režisérka. Vďaka hercom som sa do filmu takpovediac dostal, vďaka scenáristke som nepochopil niektoré dôležité motivácie postáv. Prečo Robo znásilňuje študentky, keď zrejme môže ísť na dízu a nejaké mláďa si odchytiť, alebo klátiť učiteľský zbor? Ako to, že sa nebojí Leninho potenciálneho obvinenia a dokonca chodí k nim domov? Prečo Lena mlčí? Prečo nám to scenár neobjasní? Prečo by som si mal študovať o tom, čo žena cíti po takomto hroznom čine a nedozviem sa to po trištvrte hodine filmu, odohrávajúcej sa na psychiatrii? No a ak má niekto pocit, že Nvotová chce nejak riešiť sk zdravotníctvo, tak...no tak sa mýli.(3.7.2017)
Když je Dominice teplo, tak je vždy teplo nám všem, jenže Špína není ani náhodou letní videoklip nebo vánoční pohádka. Je to drsné a hodně depresivní drama. Nejvíc jsem byl v šoku v přístupu ošetřující lékařky na psychiatrii - ta byla na vyfackování. Kde jsme se to ocitli, ve středověku? Na režijní debut nesmírně silné a povedené, k debutům přistupuji vždy velmi kladně. Dominika hraje jako o život, zaslouží si nějakou cenu.(14.7.2017)
O znásilnění se radostný film natočit nedá, není tedy divu, že tohle drama, ve kterém se mužský svět téměř vytratil, působí
ponuře a depresivně. Postava hlavní hrdinky se o svých pocitech nesvěří nikomu, natož divákovi, takže jejími duševními pochody nás provází hlavně citlivá kamera, díky které film působí i docela artově. Palec hore.(29.11.2017)
V kinech
od:
Yoshimitsu
Dominika tentokrát neprovokavala svými přednostmi a nechala je zahalené. Zahrálo to, tak jako u Pírka skvěle jde vidět, že problémama si v dospívání prošla asi hodně. Jen mi tady chyběla větší vnitřní bojovnost s daným problémem a přišla mi pomalu více psychicky zdrcená než v předchozím filmu, kde si podle mě zažila pořádné muka. Dávám 60%(12.12.2017)
kajas
Je samozřejmě důležité upozorňovat na tak společensky závažná témata, film mladé Nvotové navíc rozhodně nepůsobí jako jen tak nějaký absolventský snímek a svým řemeslným zpracováním rozhodně dosahuje kvalit plnohodnotné celovečerní produkce. Problém jsem už ale měla s jistou nevěrohodností samotného znásilnění (opravdu by nekřičela, když je vedlejší místnost plná lidí?) i s přístupem terapeutů v léčebně.(28.1.2018)
Anderton
No, film a reakcie naňho vyvolávajú na Slovensku veľkú diskusiu, povedzme že nie tak mohutnú ako pri Únose, ale predsa. Proste keď Slováci idú raz za rok na sk film a ten je o niečom, tak to vyvolá diskusiu. O kvalite týchto diskusií nechcem diskutovať. Špina ma nakoniec príjemne prekvapila, ale skôr jej herci, ako scenáristka a režisérka. Vďaka hercom som sa do filmu takpovediac dostal, vďaka scenáristke som nepochopil niektoré dôležité motivácie postáv. Prečo Robo znásilňuje študentky, keď zrejme môže ísť na dízu a nejaké mláďa si odchytiť, alebo klátiť učiteľský zbor? Ako to, že sa nebojí Leninho potenciálneho obvinenia a dokonca chodí k nim domov? Prečo Lena mlčí? Prečo nám to scenár neobjasní? Prečo by som si mal študovať o tom, čo žena cíti po takomto hroznom čine a nedozviem sa to po trištvrte hodine filmu, odohrávajúcej sa na psychiatrii? No a ak má niekto pocit, že Nvotová chce nejak riešiť sk zdravotníctvo, tak...no tak sa mýli.(3.7.2017)
claudel
Když je Dominice teplo, tak je vždy teplo nám všem, jenže Špína není ani náhodou letní videoklip nebo vánoční pohádka. Je to drsné a hodně depresivní drama. Nejvíc jsem byl v šoku v přístupu ošetřující lékařky na psychiatrii - ta byla na vyfackování. Kde jsme se to ocitli, ve středověku? Na režijní debut nesmírně silné a povedené, k debutům přistupuji vždy velmi kladně. Dominika hraje jako o život, zaslouží si nějakou cenu.(14.7.2017)
Tosi
O znásilnění se radostný film natočit nedá, není tedy divu, že tohle drama, ve kterém se mužský svět téměř vytratil, působí ponuře a depresivně. Postava hlavní hrdinky se o svých pocitech nesvěří nikomu, natož divákovi, takže jejími duševními pochody nás provází hlavně citlivá kamera, díky které film působí i docela artově. Palec hore.(29.11.2017)