Moje sestřenice Rachel

Jsem si zase naložil trochu moc historických filmů, které nemám tolik v lásce, ale podobně jako "Lady Macbeth", i snímek "My Cousin Rachel" stojí na výborných hereckých výkonech. Od Rachel Weisz se dá skvělé herectví čekat, ale překvapil mě Sam Claflin, kterému jsem zatím moc nevěřil. Herci skvěle zvládají i silné emoce. (22.08.2017)

Víte, ta Rachel měla vážně smůlu na chlapy... Film o nevyspělém blbci, který myslí rozkrokem, ale není to vtipné...je to jen otravné. A to říkám o herci, který mi jinak připadá ultimativně sexy. A prostě, celé mě to celkem otravovalo. Fakt mají štěstí, že se to aspoň odehrává v Anglii, a přes otravnost je Claflin pořád sexy (chvílema). (08.11.2017)

Natočené hezky, zahrané dobře a ačkoliv Rachel Weisz se znovu nepřetrhla, pořád jí žeru. Nicméně to matení diváka, na kterém to bylo do určité míry postavené, na mě moc nefungovalo. Ne že by mi bylo jasné, jestli to udělala či neudělala, ale jednak to podle mě netušil ani režisér a druhak to vodění za nos mi občas nedávalo valný smysl. Navíc chemie mezi Rachel s Claflinem vůbec nefungovala, takže se film nemohl příliš opřít ani o tu romantiku. 50%, ale s přivřenýma očima. (19.09.2017)

Na to, že jde převážně o vztah naivního mladíčka a tajemné ženy, které jen tu a tam doplňují ostatní herci, se překvapivě podařilo udržet téměř až do konce napjatou atmosféru a nezodpovězenou otázku, jestli kráska ve smutečním byla nebo nebyla…. Dobová výprava je krásná, stejně jako přírodní scenérie plné výrazných barev. Chybí trochu víc dramatu, zajímavější příběh, ale zakončení s trpkou příchutí se vydařilo. (14.05.2018)

Diváci, kteří rádi tápají a ještě dlouho a rádi bádají po závěrečných titulcích, co že jim to režisér naservíroval za neskutečně iritující píčovinu, co se v závěru zvrhla v ještě větší iritující píčovinu nedávající valný smysl, si film relativně užijí. Je zde přece charismatická Rachel Weisz, co umí utáhnout i slabší filmy, a dámskému publiku bude pasovat i málo známý Sam Claflin v hlavní roli mládence, který chtěl tak moc smočit ve své sestřenici, až se sám začal zmítat mezi životadárným orgasmem a teprve v plnoletosti, ve staré Anglii je to věk 25 let, objevené mohutné erekci, aby posléze zjistil, že žena, kterou tajně lovískuje i současně podezřívá z intrik, je divná kunda, hrající si na Černou vdovu, která, kdoví proč, padá bez zjevných příčin z útesu. Načež mladík lituje, že její jedovaté odvary nechlastal víc, neb na starém anglickém bělidle zavládne bez Rachel nuda a šeď. Převážně nudné, scenáristicky zmatené a režijně neujasněné je celé tohle psychologické drama, které při absenci atraktivních diváckých vodotrysků, působí jako rutině udělaný tv film. První hodinu se takřka nic neděje, druhá hodina už zvedá hladinu diváckého zájmu podstatně více, neb se v ní jednou romanticky šuká v chrpách a v kombinaci se soustavným popíjením servírovaných jedovatých odvarů, je divák natěšen, co z toho v závěru vyleze, a ono je to v závěru dokonale blbé, až k neuvěření. Zkušený Roger Michell už jen těžce z příběhu doluje romantiku, neumí ani namíchat chemii mezi ústředním párem, který k sobě prostě nikterak neladí, Rachel těžce zestárla, samotné venkovské sídlo, kde se příběh převážně odehrává, moc krásy nepobralo, navrch je to pekelná nuda. A závěr to celé zabil. Zbývá jen doufat, že román není taková bída, jako jeho adaptace. 4/10 (14.03.2018)