O těle a duši

Jeden z mojich najsilnejších festivalových zážitkov vôbec. Čisté zábery na panenskú prírodu a ich dokonalé prepojenie na hlavných hrdinov. Originálne dialógy, snová atmosféra a v nej tiché pohľady dvoch ľudí, ktorí viac ako cez slová vzájomne komunikujú prostredníctvom svojich zlomených duší. Celú snímku sprevádza minimalizmus, vrátane hudobnej zložky. Tá vystúpi najmä v scéne, kedy sa v sále začali z kabeliek vyberať vreckovky. Bol to ten moment, v ktorom existujete len vy a plátno. Na ničom inom na svete v tej chvíli nezáleží, iba na príbehu, ktorý sa pred vami odohráva. Videné na AFF 2017. (01.07.2017)

Citlivě natočený romantický film. Hungarwood opět ukazuje, čeho je schopnen. Dramatickou situaci lze snad nejlépe popsat německým označením "Torschlusspanik" (panika u zavřených dvěří), který kromě reálné situce vyjadřuje především pocit, že právě na druhé straně (za dvěřmi) je to, co je žádoucí a již téměř nedosažitelné. Použití jatečního prostředí kvůli kontrastu chápu, ale naprosto nesdílím. (28.01.2019)

Když vidím to hodnocení a čtu komentáře plné obdivu, cítím se skoro až provinile. Na mě totiž tahle maďarská "weird love story" působila značně vykalkulovaně festivalovým dojmem. Hlavní ženská postava mi byla od samého počátku spíše protivná, její chlad a divné chování pocit ještě umocňovalo. Hlavní problém filmu pak vidím v tom, že mě (vyjma snahy šokovat explicitním zobrazením krve a řezáním do všeho možného) nijak prožitkově nezahákl. Emoční křivka s ohledem na děj filmu se tak v mém případě rovná vodorovné přímce. A jelikož ten nejzákladnější úkol každého filmu je zaujmout divákovy emoce, selhalo O těle a duši v mém případě hned na samém počátku. Co mi rovněž netěšilo, byla nevyrovnaná úroveň filmařiny. Na jeleny se hezky koukalo, samotná expozice hlavních postav byla však z hlediska střihové skladby velice průměrná (třeba takové detaily na momenty, kdy se hlavní hrdinka něčeho dotýká, na mě působily skoro až studentským dojmem). Vizuálně si mě tedy snímek také nezískal. Není proto divu, že mi místní hodnocení přijde jako z jiného vesmíru. 4/10 (04.10.2017)

Malý velký film, malá velká sranda. Velmi zvláštní smysl pro humor Ildikó Enyedi mi úžasně sednul - komedie mi z toho vystupovala do popředí nejvýrazněji. Zároveň jsem to ale vnímal jako drama, krimi, zčásti i jako romantický film a ten prapodivný mix mě do sebe postupně vcucnul a výrazně okouzlil. Originální, působivé, výjimečné... (28.07.2018)

Zvláštní film, úplně vyřadil ze hry mé cynické já a maďarští filmaři znovu dokázali, že opravdu umí. Koho by napadlo, že by bylo možné za pomoci vysoké (míněna zvěř) doladit hloubku obou ústředních postav. Snímek byl pohodový, romantický i dramatický, přesto bych ho nedoporučil bojovníkům za práva zvířat ani slabším povahám. Z Alexandry Borbély jsem ještě teď úplně vedle, už dávno se mi nestalo, že by mě filmová postava zaujala tak, jak se to podařilo její Marice. (11.03.2018)