Mise

Další nezapomenutelná role Roberta De Nira, který ztvárnil obchodníka s otroky, který v souboji o ženu zabije svého bratra, přesouvá se do kláštera, kde zdrcenému muži nabídne kněz Gabriel (Jeremy Irons) , aby se s ním vydal na nebezpečnou misijní cestu. Roland Joffé není moc známý režisér, ale tímto snímkem si ho budu pamatovat navždy. Za zmínku určitě stojí Oscarem ověnčená kamera, která je překrásná a božská hudba Ennia Morriconeho. Díky tomu, že snímek není moc známý je zároveň hodně nedoceněný, bohužel, protože i když nevyznávám žádné náboženství, tak tenhle snímek osloví každého........ (25.01.2008)

Niekedy sa na seba hnevam, ze si niektore klasiky nedokazem naplno vychutnat a nalezite ich ocenit, ale tento krat to musim proste zvalit na scenar a reziu :) FIlm je sice krasne natoceny, ma srdervucu Morriconeho hudbu, ponuka temu na zamyslenie a herecke vykony su brilantne...ale ja som si to proste z urciych dovodov nedokazal naplno uzit. A to nasledovne. Scenar, ktory na zaciatku rozvija pribeh jednej postavy, ju neskor odsuva na vedlajsiu kolaj, a stava sa z nej akysi prosty "vykonavatel spravedlnosti", co je skoda, pretoze De Nirova postava si vacsi priestor zasluzila aj v druhej polovici filmu. No a reziser, uvod sice zvladol brilantne ("ona" slavna scena je proste NEZABUDNUTELNA), ale dalsi priebeh filmu proste netazi z danej latky maximum, a takych krasnych scen ako v uvode som sa uz nedockal. Akoby reziserovy proste chybal cit pre niektore okamihy, ktore si ziadali citlivejsi pristup a dlhsie zabery. Pritom Moriconeho hudba si doslova krici o dlhe pomale zabery, ktore nielenze krasne umocnia dany okamih, ale aj dovolia sa viac zamysliet nad danou temou (holt, najviac si Morricone rozumel s Leonem). No a samotny akcny zaver je natoceny doslova rutinne, bez spetky citu a nadsenia. Tak nejak na mna film zaposobil. Bavil som sa, avsak niektore veci mi proste nesadli. Veru, niekedy sa hnevam sam naseba.....(7/10) (07.10.2007)

Tenhle film by se fakt mel jmenovat Misie, protoze nazev Mise pripomina akcni film, kdezto tohle je celkem pomalej film, kde se toho az zas tolik nestane a je hlavne o vire a lidskosti. Film mi prisel jako takovej mix Zorra (sceny z vesnice) a 1492: Dobytí ráje (sceny z misie) - samozrejme se to vubec neda porovnavat, toho Zorra myslim hlavne vzhled vesnice a 1492 ten konflikt s indiany. Film je skutecne takovej jakoby na dve casti a prvni je opravdu lepsi. Mozna tu mohlo bejt videt vic scen De Nira jako otrokare, ale presto je to jeho pokani uveritelne a rozhodne to je jedna z nejlepsich casti filmu. Kdyz pak nastoupi v druhe polovine cirkev tak to mirne nudi, ale nastesti se nedohadujou moc dlouho a diky vybornym vykonum jak De Nira tak i Ironse, se to da v poho vydrzet. A pak pride zaverecny masakr, kterej mi prisel jako takovej navic, nicmene pusobivej. Precejen celej film je v celku poklidnem duchu a nakonec tam hodit bitku nebyl nestastnejsi napad, klidne se to mohlo zakoncit jen tim rozhovorem. Pokud bych mel filmu dat za neco jen jednoho oskara, urcite by to nebylo za kameru, ale spis za hudbu, ta je opravdu nadherna. Kamera mi prisla totiz misty hodne amaterska (priblizovani) a navic ta krasna priroda je krasna sama o sobe, takze tomu ta kamera az tolik nepomohla. Je to mezi 4 a 5, ale jelikoz jsem se po celou dobu filmu az na par vyjimek vubec nenudil, dam 5*. (14.10.2005)

Nikdy jsem neměla křesťanství zrovna v lásce, po shlédnutí Mise ale musím své tvrzení trochu poopravit; proti křesťanství jako takovému nic nemám, nedokážu ale vystát církev a její zásahy do světové politiky. Cožpak by někdo Ironsovi a jeho postavě dokázal vyčítat ušlechtilé pohnutky? Cožpak by někdo De Nirovi mohl v závěru spílat za to, že se ve jménu víry vrhl do boje, ačkoliv minuty před tím přísahal, že už krev neprolije? Za hudby Ennia Morriconeho (právě sháním soundtrack) se vám ale do hlavy dostane hlavně jedna myšlenka, totiž "Nebylo by jim lépe, kdyby nás nikdy nepotkali?". Mise nutí člověka přemýšlet, někdy je pro ateistu, jakým jsem já, až trošku moc překřesťanzována, mohlo by se zdát. Ale už jenom za ten moment, kdy seňor De Niro zabíjí strážce a uvědomuje si, že se ve jménu něčeho vyššího stal znovu tím člověkem, jehož stopy se ve své mysli snažil potlačit, za ten pohled do očí, odevzanost a odhodlanost v jednom, Misi jakoukoliv náboženskou agitku ráda odpustím. (04.05.2008)

║Rozpočet $24,5milióna║Tržby USA $17,218,023║Tržby Celosvetovo $17,700,000║ Škoda že 3/4 filmu sa dohromady nič nedeje a troška sa to rozkýcha až záverom, réžia Rolanda Joffe je strašne statická bez nadhľadu, bez kúska invencie, zručnosti, sú tam zbytočne dlhé zábery bez dialógov, bez deja, herci nevyužitý, jedine čo vo filme za niečo stojí je hudba(Ennio Morricone), takže film nie je nič viac než zbytočná nudná suchopárnosť. /40%/ (01.12.2009)