Purpurová růže z Káhiry

Poměrně netypický Woody,ale přesto(nebo právě proto) řadím Purpurovou růži z Káhiry mezi jeho vůbec nejlepší filmy.Film je to kouzelný,pohádkový,ale z docela drsným a realistickým vyzněním.Konec je vůbec skvělý.Dvojice Mia Farrow a Jeff Daniels je okouzlující.Prostě nádherná pocta starým filmům a době,ve které se natáčeli. 85 % (20.08.2009)

Pro mě osobně jeden z nejnudnějších Allenů. A to navzdory tomu, že jsem si vědom kvalit, které ten film má - pouhý "fakt", že je nějaký film "objektivně" dobrý, nemusí ještě znamenat, že vás "subjektivně" nemůže uspat k smrti. Nesedlo mi obsazení (Miu Farrow jsem nikdy moc nemusel) ani příběh, a celé mě to minulo podobně jako o 3 roky starší snímek Mrtví muži nenosí skotskou sukni, který mi přijde částečně podobný - asi mě podobné filmové pocty "starému dobrému" Hollywoodu neoslovují, protože jsem tu éru ani osobně nezažil, ani z ní neznám moc filmů, a tak nemám důvod si ji nějak idealizovat. Chápu celkové vyznění toho filmu, souhlasím s jeho závěrečným vyústěním, ale za sebe jsem si k němu zkrátka nenašel cestu a sledovat ho pro mě bylo úmorným přemáháním chuti to vypnout. (09.07.2017)

Na Allenových filmech nejvíc obdivuji jejich různorodost. Ačkoliv jsou všechny tvořeny ze stejného základu, každý je ve výsledku zcela odlišný. Stejně tak Purpurová růže z Káhiry. Krom vtipné romance plné dialogů o lásce, smrti a Bohu nám neúnavný jazzman tentokrát ukuchtil především krásnou poctu zašlé slávě kinematografu. Pryč jsou ty doby, kdy si lidé vážili každého vzniknuvšího filmu, v dnešní společnosti trpící všeobecnou bulimií jenom ta skutečně mimořádná díla nevyvrátíme ihned po zhlédnutí. Purpurová růže nás poklidně starosvětským tempem ukolébá do stavu dokonalé blaženosti, aby ve správný čas přišel zdrcující závěr, tvrdící dost nevybíravým způsobem "Tohle je realita!". Přičemž právě láska k filmu, k fiktivním příběhům je to, co hlavní hrdinku drží po celou dobu nad vodou. A nejen ji. Jde o ten nejjistější druh úniku. 85% (17.11.2005)

První čtvrthodinu jsem se celkem nudil a připadalo mi, že bych radši sledoval onu černobílou Purpurovou růži z Káhiry, na kterou chodila hlavní hrdinka do kina. Poté, co se zápletka rozjela, mi zas vadila Mia Farrow, na níž nic zajímavého neshledávám. Film tak zachraňoval originální scénář a vynikající Jeff Daniels. Mimochodem: Viggo Mortensen hrál jen ve scéně, která byla vystřižena, takže bych ho sem ani nepletl. (24.11.2005)

Po Ruži z Káhiry som sa cítil veľmi podobne, ako po Langovom Metropolise - uspokojený stále životaschopnou naivnosťou. Allen prostredníctvom kolízie medzi reálnym svetom a idealizovanou, fiktívnou filmovou "realitou" opakuje myšlienku z Manhattanu, akurát diktafón a svoju neodolateľnú neurózu ležiacu na pohovke vymieňa za okázalejšie, patetickejšie ale nie pôsobivejšie vyjadrovacie prostriedky (záverečná scéna tiež pôsobí ako alúzia na Godardovo Žiť svoj život). ............. Komediálny náboj filmu brzdí absencia nevypočítateľnosti, zabraňujúca rozohrať jazdu, ktorá by sa svojou streštenosťou mohla približovať Sleeperovi, napriek tomu, že vlohy na dosiahnutie tejto úrovne rozhodne má. ............. Napriek spomenutým výhradám je Purpurová ruža z Káhiry naďalej výsostne príjemnou melodrámou, vďaka hlavnej myšlienke s priam terapeutickými schopnosťami. (26.07.2014)