The Little Sugar House
Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Jana Švandová, Miroslav Macháček, Michal Dlouhý, Marek Mikuláš, Lubomír Kostelka, Ivan Vyskočil, František Němec, Jiří Kodet, Michal Pešek, Lena Birková (více)Obsahy(1)
Novela spisovatele Vladimíra Körnera Zrození horského pramene se stala námětem psychologického filmu Cukrová bouda, který v barrandovském studiu natočil v roce 1980 režisér Karel Kachyňa. Tematicky se film vrací do období těsně po skončení druhé světové války, do doby, kdy řada lidí v zcela nových podmínkách začínala budovat svůj nový život. Takový je i osud hlavní představitelky mladé vdovy Přibylové, která se krátce poté, co byl její manžel v posledních dnech války zastřelen, přestěhuje se svými dvěma syny do malé, téměř opuštěné severomoravské vesničky, aby se zde pokusila znovu začít žít. Ocitla se náhle v neznámém drsném kraji mezi neznámými lidmi. Doba byla složitá, v kraji ještě řádily zbytky fašistických band. V této složité atmosféře se Ondra, starší ze dvou synů, seznamuje s německým antifašistou Bartlem, který se nedávno vrátil z koncentračního tábora. Později mezi nimi vzniká silné pouto, které přeruší až tragická událost… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (70)
Kachyňovo vidění války ve spolupráci s různými scénáristy ( Jan Procházka, Ota Pavel, Věra Sládková) je pokaždé působivé. Stejně tak Körnerovy válečné příběhy režírované Milanem Cieslarem, Jiřím Svobodou nebo Františkem Vláčilem jsou výtečné. Vzájemná spolupráce vyznívá víc kachyňovsky (cesta lesem připomene Kočár do Vídně, motiv ryb Zlaté úhoře). Körner vystupuje silně autobiografickým prvkem - 7.5.1945 mu zemřel otec. Výborné herecké výkony jak dětských aktérů, tak ústřední dvojice Macháček - Švandová. Výborná kamera - dotažený smysl pro detail, úsporné dialogy, podmanivá hudba Luboše Fišera. ()
Ani môj obľúbený český režisér nenakrúcal samé meisterstücky. Sem-tam bol výsledkom jeho úsilia iba priemerný film, za aký považujem aj Cukrovou boudu. V ňom sa majstrovstvo výnimočného režiséra prejavovalo iba sporadicky. Ak by som mal charakterizovať film jedným slovom, tak by to bolo slovo nevýrazný. Nebolo v ňom nič, čo by zanechalo stopu v mojej pamäti. Ešte je zopár Kachyňových filmov, ktoré som nevidel a verím, že medzi nimi nájdem aj mimoriadne vydarené diela. ()
Další Kachyňovo pedo-drama vyprávěný jakoby z pohledu fakana. Značnou část filmu zaberou různý záběry na to, jak fakani někde pobíhaj po lesích a podobně. Zaujme snad akorát výkon Miroslava Macháčka a kozy Jany Švandový. Kachyňa mě prostě nějak nebere. Z jeho poměrně rozsáhlý filmografie se mi opravdu líbil snad jenom jeden film (Pozor, vizita). ()
Za poslední tři měsíce jsem měl štěstí vidět skoro všechny legendární adaptace Vladimíra Kornera. Je docela zajímavé sledovat, jak se s materiálem režiséři vypořádali po svém. Kachyňova Cukrová bouda je milý, neškodný film podmalovaný povznášející hudbou Luboše Fišera, vyprávěný z naivní dětské perspektivy. Není to tak úplně na čtyři hvězdičky, ale dobrý. Ovšem s hardcore nadupaným Zánikem samoty Berhof se to nedá srovnávat, Kachyňa je prostě takovej laskavej strejda. ()
Preciznost a důslednost režiséra Kachyni, se nevyhnula ani tomuto snímku. Doba před okupační, ve filmu Lásky mezi kapkami deště, byla podchycená výborně. Doba po okupační, v podání pana Kachyni, je na tom stejně. Film má několik silných faktorů. I když se v podstatě jedná o válečný film, není zasažen žádnou agitační nutností, dokonalý obraz událostí minulých, v každodenním životě přítomném a dětský pohled na dění kolem sebe. Děj se nádherně vyvíjí a má své dramatické i humorné části. Tehdejší silné dilema česko-německé národnosti v podání pana Macháčka a největší dramatická role Jany Švandové, jsou také zárukou silných kvalit. Opravdu klasická práce Karla Kachyni a výborný námět. Pro milovníka československých filmů nádherná podívaná. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (3)
- Cukrová bouda je Kornerův autobiografický příběh. Smrt postavy Františka Přibyla (Jiří Kodet) je autentickou rekonstrukcí smrti Kornerova otce Františka, který zemřel jediným výstřelem 7. 5. 1945 na můstku přes potok v Hořicích. Můstek stále nese průstřel po kulce, která Františka zabila a filmaři scénu natočili na autentickém místě. (sator)
- Závěr filmu původně končí oběšením Alfreda Bartla (Miroslav Macháček). Cenzoři z Barrandova však takový konec filmu zakázali. Režisér Karel Kachyňa vzdoroval přes půl roku, ale nakonec svolil, protože jeho vzdor bránil vyplácení honorářů všem zúčastněným. (sator)
- Film se natáčel na Staroměstsku a v okolí obce Branná. Ve filmu se dále objevuje Nová Seninka, chata U mlýna nad osadou Františkov, rozhledna Zlatý Chlum u Jeseníku a Branná. (ČSFD)
Reklama