Režie:
Karel KachyňaKamera:
Jan ČuříkHudba:
Luboš FišerHrají:
Rudolf Hrušínský, Veronika Jeníková, Libuše Švormová, Blažena Holišová, Ľudovít Greššo, Josef Somr, Bořivoj Navrátil, Jiřina Jelenská, Miroslav Moravec (více)Obsahy(1)
Příběh samorostlého muže, který má prožít zbytek života v nemocniční izolaci. Děj se odehrává v roce 1960 na infekčním oddělení jedné nemocnice, kde je jako bacilonosič izolován starý Prepsl, světoběžník a tulák bez rodiny, člověk s osobitým pojetím svobody. Zpočátku odmítá přizpůsobit se tvrdým podmínkám izolace a několikrát se pokusí o útěk, ale časem naváže přátelství s dezinfektorem Kafkou, uklízečkou Katkou, mladičkou pacientkou Mankou a se svým spolubydlícím, stejně postiženým dědou Bartůňkem. Vztah k těmto lidem způsobí jeho proměnu. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (203)
Další brilantní film Karla Kachyni. Přesně vyvážená porce komiky a tragiky, bezvadné proklesení postav a hluboce lidský příběh. Na celé čáře kraluje výtečný Rudolf Hrušínský v úloze světáka Prepsla a ostatní herecký osaz mu zdatně nahrává. Nejlepší pasáž filmu, je, jak se stará o svého spolubydlícího "dědka" Bartůňka, o kterého rodina nemá moc zájem. V této pasáži je opravdu tenká hranice mezi smíchem a smutkem. Zdá se divné, že by mohlo spojení psychologického dramatu a komedie fungovat. A funguje. Bezchybně. ()
Jak řekl sám primář: "Nejhorší je, že ten dědek si v životě strašně vytrpěl. A teď, na starý kolena, když se těšil, že bude mít klid, že si zajde na pivo a tak, tak ho tady držíme zavřenýho..." Příběh muže, který se snaží vzepřít přísným pravidlům infekčního oddělení nemocnice, odkud stejně ani nemá kam jít. S osudem se ale vyrovnává s humorem, přátelským postojem ke všem v okolí i snahou pomoci svému 'spolubydlícímu'. ()
,,Když jsem měl za války průjem, vypil jsem flašku žitné. Jenže teď z každého prdu dělají vědu." Vyprávění pana Prepsla v podání mistra Rudolfa Hrušínského bych poslouchal klidně i do půlnoci. Ač se Kachyňova a Branaldova VIZITA skládá z melancholických a více méně smutných smutných příběhů ze života pacientů jedné nemocnice (a přístup rodiny pana Bartůňka je fakt přímo k pláči), díky optimismu a filosofii hlavní postavy z ní číší neskutečná pohoda. Jde v podstatě o oddechovou záležitost plnou humorných hlášek a svérázných vyprávění, ovšemže mistrovsky napsanou, zrežírovanou a zahranou, a ve které si i náročnější divák nalezne své kvality. Po třech letech jsem si z tohoto filmu už moc nepamatoval a ta lidskost i ten humor mne opětovně uhranuly. Nádhera, pan Hrušínský byl prostě kadet! ,,...jaképak BYL?!" ;-) 90% ()
Velmi lidský příběh pana Prepsla (R. Hrušínský), který chce navždy zůstat svobodný. Je spokojený s tím, co má, i když vlastně nemá vůbec nic. Jeho neutuchající vůle po svobodném životě je v dané situaci obdivuhodná. To ovšem nemůže tvrdit jeho kolega pacient, kterého postupně (je stále má zbytek úspor) opouští všech jeho pět dětí. Kachyňa otevřel velmi dobře známé, a navíc nestárnoucí téma s genialitou sobě vlastní. ()
Dva velmi rozdílné osudy... Milovník žen, vypravěč, společensky aktivní starý mládenec, a k tomu naprostý protiobraz penzisty, s velkou rodinou, která se ho postupně snaží o vše obrat. Je mnoho přístupů, jak se vyrovnat s diagnozou "do smrti", a lepší je asi to, si to pořádně užít, než jen apaticky čekat...Nemohu sloužit v tom, jak moc je znázornění reálné, ale dovedu si představit, že takto nějak to v léčebnách probíhalo. Velmi dobrá herecká práce obou zúčastněných pacientů, bez toho by to určitě nemělo tu sílu, jakou má. ()
Galerie (42)
Zajímavosti (24)
- Film sa voľne inšpiroval skutočnou udalosťou epidémie brušného týfusu v roku 1958 vo vtedajšom Československu v Slovenskom meste Žarnovica. Nákazu na Československo priniesla svokra jedného z obyvateľov Žarnovice. Žena, ktorá prišla z bývalého Sovietskeho zväzu, nebola priamo nakazená chorobou, bola bacilonosička ako pán Prepsl (Rudolf Hrušínský). Prišla z oblasti, kde už bol týfus rozšírený. Rodina, ktorú svokra navštívila, bývala neďaleko motoristického štadióna a choroba sa dostala do studne. Zhodou okolností sa v tom čase konala v Žarnovici športová motoristická udalosť, ktorú navštívilo niekoľko tisíc ľudí. V horúcom májovom počasí sa množstvo návštevníkov napilo zo studne. Prvé príznaky choroby sa prejavili až po niekoľkých dňoch a Žarnovica sa stala ohniskom nákazy. Prípady nákazy sa začali objavovať po celom Československu. Zistilo sa, že týfusom sa ľudia nakazili práve na motoristických pretekoch, ktoré navštívili. Ochoreli nielen domáci motoristi a fanúšikovia, ale aj motoristi, ktorí pricestovali zo zahraničia, presne takýmto spôsobom sa nákaza rozšírila aj vo filme. (Raccoon.city)
- Izba, kde ležal "doživotne" Rudolf Hrušinský sa v súčastnosti používa ako knižnica. Balkón, na ktorý z izby chodil v skutočnosti nie je, ten si postavili filmári ako aj drôtený plot okolo areálu, ktorý bol tiež fiktívny. (Raccoon.city)
- Veronice Jeníkové se tenkrát nechtělo točit scénu, kde musí být nahá a tak předstírala nemoc. Dokonce její matka 2x osobně zašla za režisérem Kachyňou, aby Veronika scénu točit nemusela. Všechno však bylo marné, scéna se natočila až úplně na konci a neobešla se bez slz. [Zdroj: Ahaonline.cz] (cariada)
Související novinky
Bořivoj Navrátil: 1933 - 2011
Po dlouhé, těžké nemoci zemřel dlouholetý člen činohry Národního divadla herec Bořivoj Navrátil. Kroměřížský rodák studoval na ekonomické škole v Jihlavě, následně na brněnské JAMU, kde absolvoval v… (více)
Reklama