Smrt mouchy

Prokoukat se Smrtí mouchy přes ten dobově typický sterilní styl, celé série hluchých mist a scénář z čítanky pro prvňáčky až do konce chce hodně trpělivosti a sebezapření, ale jako tvůrčí dno to až tak strašný není a formálně úplně marný taky ne a vlastně je to i zajímavější než některé tehdejší Kachyňovy snímky dosud oblíbené a oceňované. Druhou hvězdičku přidávám s přihlédnutím k tomu, že 1) sedmnáctiletý hrdina přichází o panictví s Milenou Dvorskou, 2) roku 1976 nikde ani stopy socialistického zřízení, žádné důkazy života v nejlepší možné společnosti, krom samozřejmého oslovení "soudruhu profesore" ani nejmenší potvrzení statu quo Husakensis (např. značná část děje se odehrává ve školním kolektivu budoucích maturantů a vůbec nevíme, že by existoval nějaký SSM), naopak zde učitelovými ústy opakovaně zaznívá otevřená ekologická kritika průmyslové devastace přírody, s explicitním (i obrazovým) zdůrazněním zplodin a splašek produkovaných továrnami, přestože v tehdejší ČSSR byla "továrna" se svými kouřícími komíny nedotknutelnou posvátnou ikonou, vzpomeňme jen hodin výtvarné výchovy nebo výzdoby na všudypřítomných nástěnkách. Zajímavý komentář má vypravěč, viz též Psice. (14.06.2020)

Karel Kachyňa dokázal svléknout nejednu herečku, zde velmi cudně i "priceznu Marušku". Jinak je film studiem o dospívání ve špinavém šedivém Kladně, hledání lásky, místě ve společnosti, o budoucnosti člověka. Setkáváme se i s jistým ekologickým pohledem, ale jedná se jen o velmi mírnou kritiku, kterou dospělé kádry dokáží rychle eliminovat. Je úsměvné, jak lidi ze sídliště ve městě odjíždí na obdobné sídliště za městy, kde se pachtí na chatičkách, ale jejich život je úplně stejný. Potěšilo mě, že tříletá holčička to nebyla... Nakonec jsem  byl překvapen minirolemi Jiřího Lábuse a Petra Kostky a mnohé známé herce uvedené zde jsem vůbec neodhalil. Stejně se ale někdy rád podívám znovu, byť hudba je dost brzy velmi otravná. (24.01.2023)

Voyerizmus kvitol už v takýchto dávnych časoch. Stačil foťák Zenit s teleobjektívom a balkóny oproti s množstvom zaujímavých ľudí. Život na panelákovom sídlisku je jednou z dôležitých tém v Kachyňovej tvorbe, u mňa jednou z najobľúbenejších. Tentokrát sú témou lásky 17-ročných stredoškolákov s príchuťou ekológie a tiež príchuťou niečoho zakázaného. Cesta do dospelosti nie je jednoduchá, má aj v tomto filme viacero podôb, či už je to prvá chlapská bitka, obhájenie svojho názoru, prejavenie odvahy alebo smrť muchy. Oficiálny text distribútora písal magor a bolo by ho najlepšie zmazať, nielenže je mylný, ale aj vynáša hodnotenie, čo by určite nemal. –––– Ty si myslíš, že tímhle zabráníš, aby přestaly kouřit komíny, smrdět auta, že se řeky najednou vyčistí a budou plné ryb? Takovou volovinou akorát podřežeš pod sebou větev. –––– Chlap se musí umět v životě poprát, když je v právu. (08.11.2015)

Oficiální text distributora, je v tomto případě opravdu směšný a samotný film nepochopitelně degraduje. Přitom se jedná o výbornou záležitost a na svou dobu velmi slušný obraz dobové mládeže. Nechybí protirodičovský vzdor, studentský mejdan, nešťastná láska i žárlivá pomsta, rozhodnost ke změnám i bující tělesné žádosti. Zdeněk Liška zde svými tóny pochopitelně celou atmosféru ještě vylepšuje a přesto, že samotný příběh je jednoduchý, má své skvělé chvilky a např. monology Jaroslava Satoranského o znečišťování prostředí a civilzační pohodlnosti, která se v lidech, bez ohledu na režim, nepochybně pěstovala už v této době, je dnes ještě aktuálnější. Svět pohledem fotografa a skvělá práce se střihem, Karel Kachyňa neztratil nic ze svého stylu ani zde. (30.10.2012)

Kachyňovy filmy mi obecně nijak zvlášť nesedí, protože je v nich nasekána spousta "uměleckých" pasáží, které ale umělecky nepůsobí, spíš jen uměle. V tomhle filmu se mu podařilo stvořit mimozemské monstrum, kluka, kterého kromě much nevyvede nic z rovnováhy, ani když je zavřený spolu s jednou mrtvolou a jednou polomrtvolou na minimálním prostoru, který pak o tomhle zážitku mluví tak nevzrušeně jak o nákupu rohlíků v krámě a který se ve své (post)pubertě svěřuje mamince s každým rande. Ale atmosféra 70. a 80. let je vystižena výborně, i s tím všudypřítomným strašením (v tomto případě ekologickými katastrofami). (07.04.2012)