• slunicko2
    **

    Dospívání socialistického člověka aneb Není každý den posvícení. 1) Překvapivě neohrabané dialogy nevýrazného produktu reálně socialistického surrealismu sepsal Jan Otčenášek (režisér působil jako jeden ze tří scénáristů). 2) Pro příjemného a velmi přitažlivého 17letého Luboše Knytla to byla první a zároveň poslední filmová role, dnes se věnuje architektuře. Tehdy velmi sexy 19letý Otakar Brousek mladší ve velmi přiléhavých kalhotách byl další prvek, který jsem zaznamenal. 3) Pseudoekologicky zaměřený snímek působí jako pokroucená představa chorého mozku budovatele světlých zítřků o tom, jak žije a mluví soudobá mládež. I když 52letý Karel Kachyňa měl evidentně hodně slabou chvíli, přesto chvílemi jeho režisérská genialita probleskne i tímto jinak podprůměrným snímkem.(6.11.2011)

  • vypravěč
    **

    Poslední vzdechy šedesátých let se snaží nafouknout skrovný balónek puberty. Síla Liškovy hudby ani moc Kučerovy kamery nebo Kachyňovy režie však nedokáží odolat slepotě a hluchotě životního slohu, který zobrazují a který sebepopřením ducha národa i člověka v devětašedesátém definitivně ponížil život (tedy jeho představu) na standardní projev hmoty, nedotknutelné etikou ani časem, zato však odevzdané své nevíře ve – spásnou – putrefakci. Strach z much je raným projevem obavy z pomíjení a zakouší jej i hrdina, který suverénně svým teleobjektivem postřehuje vedle smyslových zón štěstí i kritické křivky devastace. Kachyňova normalizační Zvětšenina žel na rozdíl od té Antioniho nevidí, ale jen šmíruje. A takový je i její happyend.(3.3.2017)

  • Psice
    *

    Zcela k neuvěření, že režisér tohohle filmu natočil Kočár do Vídně nebo Ucho. Zkrátka – i mistr tesař se někdy utne… Zdá se, jako kdyby se Kachyňa snažil chytnout druhý dech a odskočil si pro inspiraci (nechci úplně psát o vykrádání) k Antonionimu nebo Argentovi – tyhle scény ale působí na pozadí banálního děje dost roubovaně a jaksi nepatřičně. Navíc - Janě Krausové moc nejde tvářit se, že je jí sladkých 17. Jaroslav Satoranský (alias Kuba) v upnutém svetříku (varianta 1) nebo v koženém saku - zřejmě Tuzex (varianta 2) působí ještě víc asexuálně než obvyklým způsobem. Po delším zkoumání jsem usoudila, že filmové dialogy pocházejí s největší pravděpodobností z dílny Medvídka Pú a Prasá(d)ka. Jedno ale vím jistě – ten soundtrack s pilířní skladbou „Magdaléna“ musím mít…(5.4.2012)

  • PatoP
    ****

    Zase jeden neprávom opomíjaný český film. Scenáristom a režisérovi sa tu veľmi dobre podarilo vkĺznuť do duše a myslenia mladého muža. Okrem iného tu mal Kachyňa šťastné oko pri výbere mladých herečiek, Jana Pehrová a Mirolava Šafránková boli krásne, roztomilé, vzrušujúce... no proste radosť pozerať.(28.1.2011)

  • DoneyGal
    *****

    Především je třeba konstatovat, že zde uvedený oficiální text distributora nevhodnými a sugestivně volenými výrazy zcela nepatřičně mystifikuje potencionálního diváka. Režizér Kachyňa zde - tak jako mnohokrát - projevil své téměř nadpřirozené schopnosti vytvořit dokonalou a místy až mrazivou sondu do psychiky dospívajících středoškolských studentů. "Chorobný strach z much ", tak jak nám jej předkládá text distributora, je ovšem až druhoplánové a vlastně okrajové téma. Film v základním schématu řeší problematiku jakéhosi českého "Absolventa" a nutno říci, že 17ti letý Milan se v mnoha směrech skutečně Benjaminu Braddockovi nápadně podobá. Svou nejistotou co dál se svým životem, svými vnitřními konflikty s milujícími a pečujícími rodiči, svou rozpolcenou láskou ke zidealizované Magdaleně (Jana Pehrová), která ho střídavě svádí a odmítá, aby nakonec stejně jako Hoffmanův Ben podlehl svodům okouzlující sousedky paní Kodetové v podání Mileny Dvorské. Z řemeslného hlediska, což u Kachyni ovšem nepřekvapuje, film vyniká i po realizační stránce. Na prvním místě je to hudba Zdeňka Lišky, který se zejména u Kachyňových filmů propracoval do světové filmově-hudební extratřídy. Také výborným způsobem vybrané kladenské exteriéry se staly jedním z dalších klíčových protagonistů tohoto filmu. K zajímavým postavám příběhu patřil především do té doby (ale i potom) neznámý Luboš Knytl (Milan), který se navzdory popularitě snímku stal úspěšným pražským architektem. Z dalších herců zaujaly Jana Pehrová- Krausová a Miroslava Šafránková, výborný byl také Jaroslav Satoranský v roli profesora Votruby, postavu "záporňáka" Honzy, Milanova spolužáka svým standardním způsobem zahrál Otakar Brousek mladší. Filmu snad lze vytknout jediný, spíše ale okrajový moment a to několik scén až příliš akcentujících ochranu životního prostředí, které poněkud narušily jinak kompaktní zážitek z tohoto neprávem opomíjeného filmu z poloviny 70. let, tedy z doby, kdy se česká kinematografie právem nacházela na světovém filmovém výsluní.(9.4.2012)

  • - Filmový debut Jiřího Schwarze a Marie Sýkorové. (M.B)

  • - Snímek se natáčel na chatě Lukáše Vaculíka, který jej označil za odrazový můstek k rozhodnutí stát se hercem. (sator)

  • - Filmovanie prebiehalo v Prahe a Kladne. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace