• slunicko2
    **

    Dospívání socialistického člověka aneb Není každý den posvícení. 1) Překvapivě neohrabané dialogy nevýrazného produktu reálně socialistického surrealismu sepsal Jan Otčenášek (režisér působil jako jeden ze tří scénáristů). 2) Pro příjemného a velmi přitažlivého 17letého Luboše Knytla to byla první a zároveň poslední filmová role, dnes se věnuje architektuře. Tehdy velmi sexy 19letý Otakar Brousek mladší ve velmi přiléhavých kalhotách byl další prvek, který jsem zaznamenal. 3) Pseudoekologicky zaměřený snímek působí jako pokroucená představa chorého mozku budovatele světlých zítřků o tom, jak žije a mluví soudobá mládež. I když 52letý Karel Kachyňa měl evidentně hodně slabou chvíli, přesto chvílemi jeho režisérská genialita probleskne i tímto jinak podprůměrným snímkem.(6.11.2011)

  • HonzaBez
    ****

    V první řadě bych se chtěl vysmát stupiditě distributora. Protože to, o čem dle něho tento snímek je, je tak maximálně jedna pětina filmu. Ty detailní záběry na mouchu (nebo na její černobílé fotky) nebo na mucholapku plné usmrcených much působí skutečně trošku bizarně. Celý tento snímek však rozhodně bizarní není. V jednom momentu jsem si sice říkal, zda sleduji psychologickou výpověď o dospívání nebo edukativní film o vztahu člověka k životního prostředí (ten výklad profesora v podání Jaroslava Satoránského na toto téma doprovázený ilustrativním videem je dost dlouhý až otravný), ale o pár scén později jsem pochopil, že to pro ten film má svůj smysl. Svůj smysl má i celý tento film a určitě stojí za to se na něj (distributorovi na truc) podívat. Mj. i kvůli celé řadě pěkných uměleckých černobílých fotografií, kterými hlavní hrdina dokumentuje realitu kolem sebe.(17.4.2017)

  • pytlik...
    *

    Kachyňovy filmy mi obecně nijak zvlášť nesedí, protože je v nich nasekána spousta "uměleckých" pasáží, které ale umělecky nepůsobí, spíš jen uměle. V tomhle filmu se mu podařilo stvořit mimozemské monstrum, kluka, kterého kromě much nevyvede nic z rovnováhy, ani když je zavřený spolu s jednou mrtvolou a jednou polomrtvolou na minimálním prostoru, který pak o tomhle zážitku mluví tak nevzrušeně jak o nákupu rohlíků v krámě a který se ve své (post)pubertě svěřuje mamince s každým rande. Ale atmosféra 70. a 80. let je vystižena výborně, i s tím všudypřítomným strašením (v tomto případě ekologickými katastrofami).(7.4.2012)

  • dobytek
    **

    V 70. letech pravděpodobně Kachyňa experimentoval s omamnejma látkama, takže pod jeho taktovkou vznikaly filmy jako Láska a nebo právě Smrt mouchy. Pravou známku punku tomu ještě dodává Liškova psycho-hudba, Joudoslav Satoranský v roli ochránce přírody a ekologickýho aktivisty v kožený bundě a dost ujetá scéna s odvozem mrtvýho a těžce zranenýho v nákladovym prostoru Barkase. Přestože má film 86 minut, tak já ho sledoval s přestávkama asi 4 hodiny a neustále jsem u toho chlastal lahváče, takže jak stoupala hladina alkoholu v krvi, začal jsem v tom pomalu nacházet jakýsi zalíbení. Ale ve střízlivym stavu bych to asi nedal.(6.4.2012)

  • DoneyGal
    *****

    Především je třeba konstatovat, že zde uvedený oficiální text distributora nevhodnými a sugestivně volenými výrazy zcela nepatřičně mystifikuje potencionálního diváka. Režizér Kachyňa zde - tak jako mnohokrát - projevil své téměř nadpřirozené schopnosti vytvořit dokonalou a místy až mrazivou sondu do psychiky dospívajících středoškolských studentů. "Chorobný strach z much ", tak jak nám jej předkládá text distributora, je ovšem až druhoplánové a vlastně okrajové téma. Film v základním schématu řeší problematiku jakéhosi českého "Absolventa" a nutno říci, že 17ti letý Milan se v mnoha směrech skutečně Benjaminu Braddockovi nápadně podobá. Svou nejistotou co dál se svým životem, svými vnitřními konflikty s milujícími a pečujícími rodiči, svou rozpolcenou láskou ke zidealizované Magdaleně (Jana Pehrová), která ho střídavě svádí a odmítá, aby nakonec stejně jako Hoffmanův Ben podlehl svodům okouzlující sousedky paní Kodetové v podání Mileny Dvorské. Z řemeslného hlediska, což u Kachyni ovšem nepřekvapuje, film vyniká i po realizační stránce. Na prvním místě je to hudba Zdeňka Lišky, který se zejména u Kachyňových filmů propracoval do světové filmově-hudební extratřídy. Také výborným způsobem vybrané kladenské exteriéry se staly jedním z dalších klíčových protagonistů tohoto filmu. K zajímavým postavám příběhu patřil především do té doby (ale i potom) neznámý Luboš Knytl (Milan), který se navzdory popularitě snímku stal úspěšným pražským architektem. Z dalších herců zaujaly Jana Pehrová- Krausová a Miroslava Šafránková, výborný byl také Jaroslav Satoranský v roli profesora Votruby, postavu "záporňáka" Honzy, Milanova spolužáka svým standardním způsobem zahrál Otakar Brousek mladší. Filmu snad lze vytknout jediný, spíše ale okrajový moment a to několik scén až příliš akcentujících ochranu životního prostředí, které poněkud narušily jinak kompaktní zážitek z tohoto neprávem opomíjeného filmu z poloviny 70. let, tedy z doby, kdy se česká kinematografie právem nacházela na světovém filmovém výsluní.(9.4.2012)

  • - Filmový debut Jiřího Schwarze a Marie Sýkorové. (M.B)

  • - Snímek se natáčel na chatě Lukáše Vaculíka, který jej označil za odrazový můstek k rozhodnutí stát se hercem. (sator)

  • - Filmovanie prebiehalo v Prahe a Kladne. (dyfur)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace