• argenson
    **

    Škoda sympatickýho Luboše Knytla, kterej si zahrál jenom tady a pak už nikdy víc. Škoda i tohohle filmu, protože občas zajiskří dobrým nápadem, pěknou kamerou a nezklamávajícím Somrem. Naopak to pohřbívá celková deprese sedmdesátek a soudruh profesor Satoranský. A úplnej průser je hudba Zdeňka Lišky, ta už tak po čtvrthodině začne bejt neskutečně vysírací.(6.4.2016)

  • mchnk
    ****

    Oficiální text distributora, je v tomto případě opravdu směšný a samotný film nepochopitelně degraduje. Přitom se jedná o výbornou záležitost. Obraz náctileté mládeže v polovině 70tých let. Nechybí proti rodičovský vzdor, studentský mejdan, nešťastná láska i žárlivá pomsta, rozhodnost ke změnám i bující tělesné žádosti. Zdeněk Liška zde svými melodiemi ala Mimikry vytváří perfektní a ojedinělou, uvolněnou atmosféru. Příběh je jednoduchý, ovšem má své silné stránky, např. monology Jaroslava Satoranského o znečišťování prostředí a o civilzační pohodlnosti, která se v lidech, bez ohledu na režim, nepochybně pěstovala už v této době, jsou rozhodně smysluplné a k zamyšlení. Svět pohledem fotografa a skvělá práce se střihem, Karel Kachyňa neztratil nic ze svého stylu ani zde.(30.10.2012)

  • dobytek
    **

    V 70. letech pravděpodobně Kachyňa experimentoval s omamnejma látkama, takže pod jeho taktovkou vznikaly filmy jako Láska a nebo právě Smrt mouchy. Pravou známku punku tomu ještě dodává Liškova psycho-hudba, Joudoslav Satoranský v roli ochránce přírody a ekologickýho aktivisty v kožený bundě a dost ujetá scéna s odvozem mrtvýho a těžce zranenýho v nákladovym prostoru Barkase. Přestože má film 86 minut, tak já ho sledoval s přestávkama asi 4 hodiny a neustále jsem u toho chlastal lahváče, takže jak stoupala hladina alkoholu v krvi, začal jsem v tom pomalu nacházet jakýsi zalíbení. Ale ve střízlivym stavu bych to asi nedal.(6.4.2012)

  • vypravěč
    **

    Poslední vzdechy šedesátých let se snaží nafouknout skrovný balónek puberty. Síla Liškovy hudby ani moc Kučerovy kamery nebo Kachyňovy režie však nedokáží odolat slepotě a hluchotě životního slohu, který zobrazují a který sebepopřením ducha národa i člověka v devětašedesátém definitivně ponížil život (tedy jeho představu) na standardní projev hmoty, nedotknutelné etikou ani časem, zato však odevzdané své nevíře ve – spásnou – putrefakci. Strach z much je raným projevem obavy z pomíjení a zakouší jej i hrdina, který suverénně svým teleobjektivem postřehuje vedle smyslových zón štěstí i kritické křivky devastace. Kachyňova normalizační Zvětšenina žel na rozdíl od té Antioniho nevidí, ale jen šmíruje. A takový je i její happyend.(3.3.2017)

  • GlamourCat
    odpad!

    Otravná hudba, to na prvním místě! Otravný mladý hrdina, co celý film jen kouká jako puk, to na druhém místě! O čem to mělo být? Pro koho? Příběh o unylém chlapci, co se vyspí s Dvorskou a od té doby je jeho život šťastný, finálně pochopí, které děvče ho miluje, přestane se bát much a film může po čtyřech hodinách skončit. A co tím chtěl básník říci? Samozřejmě intermezza s básní, "hezkou" hubou a hezkou krajinou. Smrt diváka.(30.5.2013)

  • - Filmovanie prebiehalo v Prahe a Kladne. (dyfur)

  • - Filmový debut Jiřího Schwarze a Marie Sýkorové. (M.B)

  • - Snímek se natáčel na chatě Lukáše Vaculíka, který jej označil za odrazový můstek k rozhodnutí stát se hercem. (sator)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace