Obžalovaný

Film, který způsobil poprask. Novela Lenky Haškové, a tím pádem také její filmová podoba, nabývá na důležitosti díky odvaze, s jakou pojmenovává realitu své (nedávné) doby. V nemilosrdném líčení nešvarů socialistické společnosti vyplývají nepříjemné souvislosti, které vrhají špatné světlo na toho, kdo je po právu vinen – na stát, tedy stávající režim. Film otevřeně rezonuje s momentální (přítomnou) atmosférou, vyvolanou o několik let předtím Chruščovovým odhalením tzv. kultu osobnosti, s tím, jak se nejen v kultuře, ale také v politice začaly objevovat první letmé paprsky (dosud) zakázaného uvolnění. Významnou roli v tom sehrávají – lhostejno, zda v padesátých letech či později, v době Pražského jara – novináři, jejichž postoje (oficiální i ryze individuální) odrážejí myšlení tehdejší společnosti. Oběma režisérům se potom vyplatil jistý hazard s představiteli dvou hlavních rolí – Vlado Müller coby Kudrna drží opratě příběhu po celou dobu pevně v rukou a každým gestem přesvědčuje o pronikavosti svého hereckého talentu, JUDr. Blažek, skutečný soudce, filmu vtiskl punc nepředstírané autenticity, tedy to, co Obžalovaného činí zajímavým ještě dnes, v době, která dělnickou třídu poslala do propadliště dějin. (28.12.2020)

"Pane předsedo, mňe se občas zdálo, že ty papíry podepisoval tak ňejak mechanicky..."Aby všetko klapalo, tak ako má, tak súdruh Kudrna zaviedol kapitalistické metódy( v socialistickom zriadení!). A hneď je jasné, prečo film putoval do trezoru. Cieľovými prémiovými odmenami treba ľudí motivovať. Nikto nebude pracovať nadčasy, soboty a nedele za pár drobných, to dá rozum. Otázka je, o koľko tie sľubované prémie umelo nadhodnotiť, aby sa priživili ďalší. Kudrna bol dobrák, tak ho využili. Sám pracujem v tomto stavbárskom prostredí, takže postava Kudrnu mi bola veľmi blízka. Kadár a Klos stvorili vynikajúci film zo súdneho prostredia, určite jeden z naj na túto tému, aké som videl. Norinberský proces to síce netromflo, ale z našich končín je to naozaj niečo výnimočné. Vlado Muller a jeho nervové výpady pri pojednávaní nenechajú diváka v kľude. Je to konverzačný film a napriek tomu sa nudiť nebudete. Skvelý príbeh, skvelá réžia, fantastický Vlado Muller a film ktorý je pre mňa veľkým prekvepaním. Vzhľadom na rok výroby, nemám, čo by som vytkol.100%. (22.07.2012)

Soudní proces revolučních rozměrů. Po stránce filmařské i námětové. Takhle to dopadne, když se filmu ujmou neomylní tvůrci a obsadí dokonalé herce i neherce (objevení Jaroslava Blažka). Kudrnův pohled na budování socialismu naráží. Kudrna se snaží prorážet, ovšem zeď je silná a ti, kteří jsou na druhé straně, jakoby byli nedostižní. Kudrna se nezastaví. Pro jednoho blázen, pro druhého onen jednooký mezi slepými. Selský, dělnický rozum v kontrastu s paragrafy. Vina je jasná, důsledky přijaty, částečně. Můžeme se rozhlédnout více a uvidíme, kdo Kudrnu povzbuzoval. On jen stavěl a mechanicky podepisoval. A teď ? Odmítá svobodu. Komunista obžalovaný komunisty. Soud se společností. Soud s námi všemi, každý vidí a žije, jakoby neviděl. Soudit se mohlo na jakékoli téma. V dnešní politice jsou tyto manýry již prakticky zlegalizovány. Film plný socialismu soudící socialismus, je po režijní stránce zvládnut skvostně. Liška vyplnil každou volnou chvilku opět geniálně a herecky netřeba nic zdůrazňovat. Film schopný světové konkurence odsouzený k vězení, čeká na znovuobjevení československými znalci. (27.02.2014)

Na svou dobu velmi otevřený film - a vlastně jedinečný, protože soudních dramat v ČSSR moc nevzniklo, který je precizně natočený a dává ty správné otázky - ostatně, mnohé úvahy a postřehy by se daly použít i dnes. Např. jestli je lepší ukrást patnáct tisíc, nebo několik milionů (případně v dnešní době miliard), nakolik platí sliby lidí z ministerstva, nakolik má člověk na výběr, když mu buď hrozí sankce na jedné, nebo kriminál na druhé straně apod. Miroslav Macháček pojal svého žalujícího opět po svém, ale sem se to velmi hodí, líbilo se mi také, jak civilně pojal svou postavu Jiří Menzel. Zajímavé a silné jsou scény před vynesením rozsudku, scéna spuštění elektrárny, a ve druhém plánu mne zaujala uklízečka u soudu, která jednou dokonce mění žárovku u lustru na chodbě. Někdy jsem z toho měl pocit kopírování 12 rozhněvaných mužů. Ale celkově mi přece jen přijde, že ne všechno je dotaženo, z něčeho čouhá kalkul (zvlášť ten druhý, blonďatý soudce z lidu a jeho proklamace, nakolik přesné), a dokonce i Müllerova postava je nejednoznačná, ale nikoliv chtěně - samozřejmě je podán jako osobnost, má zajímavou minulost, ale jeho vzteklé výlevy mi k němu vlastně moc neseděly, i ta jeho naivita, jako že o ničem nevěděl ani nikdy nic nezaslechl. Nebere mne pak tolik jeho "prozření", že vlastně chce být potrestán, protože by stejně neměl klid. A i když jakoby rozladěný klavír coby hudební motiv není špatný nápad, žel z té doby existuje víc filmů (třeba A pátý jezdec je strach), které tuhle vnější hudební disharmonii v podobenství k vnitřní disharmonii příběhu používají. (30.10.2020)

Po veľmi dlhej dobe som si opätovne pozrel film, ktorý ma zaujal už pri jeho premiére v plodných šesťdesiatych rokoch. Dobre nakrútený film podľa útlej knižočky Lenky Haškovej ukazoval smerovanie k roku 1968 s jeho naivnou nádejou v možnosť reformovania socializmu. Aj v tomto diele sú ešte všetci prísne oddelení. Dobrí, čestní, charakterní, samozrejme vrátane predsedu strany a odborov a na druhej strane zlodejské, bezcharakterné, opovrhnutiahodné typy ženúce sa za každou korunou. Hráčsku zostavu dopĺňa prokurátor, ktorý nemal až tak ďaleko od Urválka a Menzelom stvárnený obhajca, pokúšajúci sa dosiahnuť v daných podmienkach paritu. Beriem síce jednu hviezdičku, ale naďalej považujem tento film za povšimnutiahodné dielko signalizujúce budúci vývoj. (21.07.2012)