Accused
Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vlado Müller, Zora Jiráková, Martin Štěpánek, Jaroslav Blažek, Pavel Bártl, Milan Jedlička, Miroslav Macháček, Jiří Menzel, Kamil Bešťák, Jiří Schulz (více)Obsahy(1)
Ján Kadár a Elmar Klos spolu natočili celkem osm filmů. Trojice těch nejoceňovanějších vznikla v šedesátých letech. Po dramatizaci románu Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen (1963), ohlížejícím se bez idealizace za činností slovenských partyzánů za druhé světové války, se vrátili do přítomnosti se soudním dramatem Obžalovaný. Adaptace novely spisovatelky Lenky Haškové se odehrává v soudní síni a vyprávění je z velké části tvořeno svědeckými výpověďmi. Titulním obžalovaným je ředitel elektrárny Kudrna, obviněný na základě pomluv ze zpronevěry. Svou vinu zpočátku odmítá. Postupně mu ale dochází, že ne všechny jeho kroky byly tak čestné, jak si namlouval. Příběh o vině, trestu, osobní zodpovědnosti a varovném propojení vládnoucí strany se soudní mocí na více úrovních odkazoval k politickým procesům z padesátých let. To byl také jeden z důvodů, proč film v roce 1969 skončil v trezoru. V hlavní roli se objevil tehdy nepříliš známý slovenský herec Vlado Müller, Kudrnova obhájce si zahrál režisér Jiří Menzel. Již Obžalovaný sklidil převážně pochvalné ohlasy a obdržel řadu ocenění (mj. cenu Trilobit), vrcholem spolupráce Kadára a Klose se nicméně o rok později stane oscarové drama Obchod na korze (1965). (NFA)
(více)Videa (1)
Recenze (96)
,,Tady nejde o mně, tady jde o zásadu.... Já neodmítám trest, já odmítám kompromis! Takovýhle rozsudek nic neřeší, je to jen zakrývání očí." Tenhle vynikající snímek nabízí nejen pohled do zákulisí soduního procesu, ale vlastně i skvělou kritiku režimu a společnosti. Režie s využíváním velkým množství retrospektivních flashbacků je tu ohromně působivá. Chvályhodný výkon předvedl Vlado Müller v roli obžalovaného Kudrny, postavy s pokrokovými názory, otevřeného člověka schopného přesazovat vlastní názor i za absurdních podmínek. Výborné obsazení vedlejších rolí: Miroslav Macháček coby prokurátor, osobitý v chování během soudního procesu i mimo něj (večírek s novináři), skutečný soudce-neherec JUDr.Jaroslav Blažek v jedné z hlavních rolí, který svými zkušenostmi a autencitou byl schopný zakrýt i poněkud divný výkon Jiřího Menzela (viz. soudcovo napomínání typu ,,Mluvte prosím, hlasitěji a zřetelně."). Mírně vtipná působí vložka v podobě trojky novinářů na čele s Blankou Bohdanovou, perlící jednou suchou hlášku za druhou. Revoluční film! 95% ()
Zdánlivý paradox - špičková, mezinárodně ceněná tvorba ve vrcholné době režimu, který demokracii znal z hodně velké vzdálenosti a ještě proti své vůli - je snadno vysvětlitelný. Generace, ideály, hodnoty a kvality První republiky nezanikly ani Mnichovem, ani únorovým pučem. Novotného období navíc bylo počátkem souznění krize ingotového socialismu a naprosté bezradnosti diktatury o další budoucnosti společnosti. Angažovanost a idealismus naivnější a poctivější části vládnoucí - nebo se alespoň na vládě podílející části společnosti - vyvolávala iluzivní představy, že systém je možno zachránit dílčími reformami. Sporá výprava, ale nosné téma, skvělá režie i vynikající herci z těchto východisek dokázali vytvořit nadčasové dílo, jehož předlohou byla vcelku nevýrazná drobná próza redaktorky Rudého práva Lenky Haškové. Československý žák i tady ukazoval svému ruskému učiteli, jak má vypadat výuka, čeho všeho by se měla týkat a jak vyznívat. Po dvaceti letech ozvěny Pražského jara začaly oživovat i sovětské prostředí. Asi nejblíže záběru Obžalovaného stojí podobně založené pracovní drama Alexandra Gelmana Prémie. ()
Film, který způsobil poprask. Novela Lenky Haškové, a tím pádem také její filmová podoba, nabývá na důležitosti díky odvaze, s jakou pojmenovává realitu své (nedávné) doby. V nemilosrdném líčení nešvarů socialistické společnosti vyplývají nepříjemné souvislosti, které vrhají špatné světlo na toho, kdo je po právu vinen – na stát, tedy stávající režim. Film otevřeně rezonuje s momentální (přítomnou) atmosférou, vyvolanou o několik let předtím Chruščovovým odhalením tzv. kultu osobnosti, s tím, jak se nejen v kultuře, ale také v politice začaly objevovat první letmé paprsky (dosud) zakázaného uvolnění. Významnou roli v tom sehrávají – lhostejno, zda v padesátých letech či později, v době Pražského jara – novináři, jejichž postoje (oficiální i ryze individuální) odrážejí myšlení tehdejší společnosti. Oběma režisérům se potom vyplatil jistý hazard s představiteli dvou hlavních rolí – Vlado Müller coby Kudrna drží opratě příběhu po celou dobu pevně v rukou a každým gestem přesvědčuje o pronikavosti svého hereckého talentu, JUDr. Blažek, skutečný soudce, filmu vtiskl punc nepředstírané autenticity, tedy to, co Obžalovaného činí zajímavým ještě dnes, v době, která dělnickou třídu poslala do propadliště dějin. ()
Vyborna sudna drama, a to vznikla z mojej mylovanej ceskoslovenskej kinematografie. Komunisti uviedli v 50. rokoch minuleho storocia do pohybu - rozjeli cervene koleso teroru, ktory drvil nielen obycajnych ludi, ale casto aj sudruhov samych. Som ateista, ale komunizmu som nikdy neprepadol, nedajRamzes abych klesol tak hlboko. A ako spomina casto kolega mchnk, hoci nie v tomto komentari : "tohle je potreba znat, povazujes -li se za znalce ceskoslovenske kinematografie" 80 % ()
Výborné soudní drama, chápu, že trezor byl jediná možná úschovna. Nicméně jedná se o nadčasovou záležitost a rok natočení filmu tu vůbec nehraje roli. Ono totiž nezáleží až tak na režimu, jde tu především o lidský charakter, páteř zejména. Vlado Müller výtečný, musím však přiznat, že se mi jeho kolegové líbili rovněž, za všechny Miroslav Macháček a Josef Somr. ()
Galerie (21)
Zajímavosti (8)
- Jan Kadár si do pozice pomocná režie přizval Juraje Herze na základě jeho spolupráce se Zbyňkem Brynychem. Herz měl například za úkol objevit soudce, který by u filmu působil jako odborný poradce. Herz si vyhlédl Jaroslava Blažka, který režiséra natolik uchvátil, že mu roli soudce nakonec svěřil. Jaroslav Blažek se s herci vůbec nestýkal a měl za úkol si počínat jako u skutečného soudu, takže např. pana Menzela mimo scénář napomínal, že mluví potichu. (mchnk)
- Juraj Herz nabízel režisérovi Kadárovi do role státního zástupce Josefa Somra, v jehož herectví viděl velký potenciál. Somr si ovšem tuto velkou příležitost nechal sám ujít, neboť se neozval včas a režisér Kadár již poté trval na Miroslavu Macháčkovi. Somr si nakonec ve filmu přece jen zahrál a to dosti významnou roli. Ve chvíli, kdy režiséři oznámili Herzovi, že potřebují narychlo někoho do role lékaře, který byl odsouzen za vlastizradu, Herz neváhal a pro Somra si osobně zajel. (Zdroj: dokument Zlatá šedesátá). (mchnk)
- Snímek získal v roce 1963 cenu Trilobit za nejlepší scénář a za nejlepší herecký výkon díky Vladovi Müllerovi. Na filmovém festivalu v Karlových varech pak získal Křišťálový glóbus. Na filmovém festivalu pracujících v roce 1964 získal Velkou cenu a Cenu ústřední rady odborů. V roce 1966 získal čstné uznání v hladování a nejlepší zahraniční film uvedený v poslce distribuci a v roce 1965 hlavní cenu za režii v umělecké soutěži pořádané ke 20. výročí osvobození Československa. (Krouťák)
Související novinky
Zemřel herec Josef Somr
Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (více)
Zemřel herec Martin Štěpánek
Narodil se jako nejstarší syn z druhého manželství herce Zdeňka Štěpánka. V mládí k herectví neinklinoval a v nultém ročníku se připravoval na studium medicíny. Odtud ale nakonec přešel na DAMU. Od… (více)
Reklama