Zastavte temnotu

Přes počáteční brilantně vystavěnou atmosféru zabředl snímek do větších a větších šíleností, až se etabloval do opravdové blbosti. Radost tak zůstala pouze z vizuálního zpracování, zmíněné atmosféry a zdařilé, krvavé přestřelky (dá-li se to vůbec nazývat přestřelkou, možná je vhodnější si vypůjčit několik anglických slovíček, které to vystihnou dostatečně "one man show with the machine gun"). (24.04.2019)

Jedna dobrá přestřelka film nedělá. Vůbec jsem to nepochopil. To jako za to mohla ta maska? Neustále jsem se musel ptát, proč tohle, proč tamto? Proč to udělal? Proč to udělala? Postava Jeffreyho Wrighta se mě nakonec jevila docela zbytečně, protože mě bylo víceméně ve výsledku fuk co se s kým stane a kdo přežije. Škoda, zpočátku to vypadalo poměrně hodně slibně. 40% (08.12.2018)

Thriller, který v první fázi připomene výborný Wind River, ale velice brzy divák pochopí, že tak jednoduché to nebude. Film má výbornou zimní atmosféru a Jeffrey Wright mi nikdy nesedl více, ale scénář dost často neví kudy kam a nechává postavy dělat dost zvláštní věci na úkor soudržného vyprávění. Jsou zde silné scény a ve většině případů, výborní herci, ale občas je toho mysteriózna až moc. (27.08.2019)

"Vyje-li v tobě vlk... manželce zmáčkni krk! Synáčka vyhrabej lopatou, červy z něj vytahuj pinzetou." A taková pěkná bajka o bláznivých, zvlčilých lidech a o krutých, leč jinak normálních a empatických vlcích to mohla být, škoda. I já, coby člen dravé, leč zdravé vlčí smečky, jsem nejprve spokojeně čenichal po krvavém sněhu příběhu a radostně poňafával nad každou bolestí rozervanou duší a nad lidskými troskami všeho druhu, jimiž byla řídce osídlená Aljaška hustě zalidněna. Ale postupně se mi začala nevolí ježit srst na hřbetě a mé ňafání přešlo v zlověstné, vzteklé vrčení. Od krádeže synáčkova těla s mimózními vraždami (prosté odzbrojení a spoutání by účelu posloužilo stejně), přes mariňáka, zabijáka z Iráku a t.č. již i sériového vraha, prchajícího se staženým ocasem před starou bábou z motelu, byť s puškou. Místo aby si v lese pomazal obličej vlčím trusem a takto maskován se připlížil zpět a prokousnul bábě krk, nebo tak něco. Dále Cheeon - ten by byl fajn v samostatné vražedné bajce, zde to byla rušivá odbočka (byť chutná a šťavnatá jako rare steaky z mladých policajtů). No a to sáňkování se synáčkem v samotném závěru, při hře na happy wolf family, to byl hřebík do rakve a facka kamarádovi Cheeonovi a jeho indiánským pohřebním rituálům. Co se jednou rituálně zahrabe, to se už nevyhrabává, aby měla duše klid, bohajeho! Dvě hvězdy. Na 5 hvězd bych šel při alternativním závěru: Synáček sice vykopán, ale jen proto, aby se k němu mohla přitulit v tu chvíli láskyplně uškrcená maminka Medora, pak oba zase zahrabáni. Vernon odchází do lesů, pokleká uprostřed klidně sedící vlčí smečky, kamera švenkuje na hřebeny hor a ozývá se poslední, čistý výstřel. Závěr na pohodu, no ne? (10.07.2021)

Keďže film Wind River zapôsobil, tak sa aj Netflix rozhodol zanechať svoju snežnú stopu. Miestami to pôsobilo ako pokus o zrodenie zimnej verzie Jasona Voorheesa. A dokonca tu boli nebodaj až oscarové ambície pretavené v zbytočné, dlhé a pomalou rečou realizované dialógy ala Poslední samuraj. Takže suma sumárum nudné vŕzganie snehu. Netflix zrealizuje veľké množstvo na prvý pohľad zaujímavých nápadov, ale ich úspešnosť začína mať dosť nelichotivý pomer. (23.06.2019)