Máš ji!

No, asi viac tu oceňujem snahu na pozadí humorných, či skôr menej humorných situácií poukázať na fakt, že telo muža starne, ale myseľ ostáva rovnaká. No a čo potom v dnešnej dobe, kedy sa mentálne starne ešte pomalšie ako kedysi, v tých oných starých zlatých vybájených časoch. Taktiež aj fakt, že partia je síce stále spolu, ale ten najväčší frajer je mimo a nie je to len tým, že ho nedokážu chytiť, ale aj tým, že je jednoducho už z trochu inej spoločenskej vrstvy ako všetci na počiatku kamarátstva. No a do tretice ma teší fakt, že tu síce stále máme komédie pre všetky vekové skupiny žien, len na nás chlapov okolo 40 a vekom stále mladých sa trochu zabúda. Takže samé pozitíva, len keď mi to proste stále nepripadalo bohvieako komické a pochopiteľne okrem zopár "fuck" a nejakého sexuálneho náznaku, a vážne húlenie mi šokantné v mainstreame už dávno nepripadá, sa to príliš držalo pri zemi. (17.07.2018)

Vzpoury proti věku se dají dělat různým způsobem. Co denně potkávám čtyřicátníky, co na koloběžtičkách s kolečky o velikosti mexického dolaru, do kterých se jim každou chvíli zamotají roztřepené bradky, posunují své lumbersexuální těleso, okořeněné hlavou pakokota, směrem do korporátního kanclu. Předpokládám, že je z toho vyléčí až moment, kdy, jsa okouzleni vlastní výjimečností, přehlédnou schodiště. Nebo biomatky, tahající děti jako šimpanze zavěšené na různých částech těla v batikovaných šátcích. Sice jim fakáně občas vypadne, ale zase to o to více vynikne, když (poté, co obecním rozhlasem svolají maximální počet spoluobčanů, mezi které pak s tajemným úsměvem usednou do tureckého sedu spokojeny, jak velké je dnes publikum) vyjmou vřešťana i mléčný vak, aby obé následně konektovali v procesu, zvaném jimi ,,božské splynutí matky s potomkem", námi pak kojení na veřejnosti. Zmatení diváci si posléze mohou vyslechnout i kázání o škodlivosti očkovacích látek, naopak prospěšnosti čištění čaker, či rozhovor rodičky se sedmiletým kojencem na téma ,,respektuji tvou osobnost, pokud nechceš do školy, budeme tě učit doma co tě bude bavit - já, genderová právnička samouk a tatínek, zakladatel hnutí Sluneční lidé". I babči, co si pod otevřené bérce nazouvají růžové kecky, lze zařadit do skupiny jedinců z antiage odbojových skupin. Varianta hoňka, tedy - hrajeme na honěnou, ať se děje co se děje, franckoberle nefranckoberle, je snad tou nejlepší alternativou. Film jen poněkud zvláštně osciluje mezi poselstvím a pokusy o ztřeštěnou komedii. Což je škoda. (04.09.2018)

Nehrát tam Renner (scény s ním jsou na filmu nejlepší) a nemít to vynikající soundtrack, asi to nedokoukám. Jako mám rád, když v sobě chlap dokáže udržet určité mladické nadšení pro hru, proto se mi tak líbí Castle, pro něhož je celý svět hrou, ale tady to nefunguje a nepovedlo se nějak přenést nadšení těch chlápků dál. Když jsem před závěrečnými titulky viděl ty páprdy, co si to reálně točí na YouTube, přišlo mi to spíš trapné. Tohle není snad ani o hře, ale o infantilitě. Líbí se mi scéna v nemocnici, kde se dozvíme, že nejde o to, aby někdo stále utíkal, ale aby je hra spojovala. A předtím se ptá novinářka, jestli se pánové scházejí i mimo květen. A v tom je jádro pudla, které nebylo nijak dál rozvíjeno. Kdyby člověk nějak viděl, že jinak se dokážou ti lidé chovat normálně a v hospodě si nějak normálně povídat o holkách, fotbale, politice, o filmech, mělo by to bláznění nějakou protiváhu. Ale takhle... Navíc ta klišé - zhulený chlápek, nadržená matka, kde já to už viděl? Fekální fóry a boxování do zadku. A nakonec klišé ze všech největší, aby došlo i na kapesníčky. Ne, fakt mi to nepřišlo jako oslava dítěte v nás, které si umí hrát, ale jako bych byl náhodně svědkem divadelní improvizace na jednom z pavilonů psychiatrie. (27.10.2018)

Svižná komedie s originální nosnou premisou a atraktivním obsazením, která téměř po celou stopáž srší skvělými nápady a nestihá nudit. Přesně takhle by se v pár slovech dala shrnout komedie Tag, která na komediálním poli působí jako čisté zjevení. Má totiž něco, co většina ostatních v tomto žánru zcela postrádá - originalitu. Začínaje u příběhu, chemie mezi herci a konče u kamery, to všechno dohromady vytváří skvělý komediální koktejl, na němž zamrzí jen delší stopáž a některá hluchá místa. Až na tyto drobné detaily je Tag pohodovou komediální záležitostí, kterou byste si rozhodně neměli nechat ujít. Skvělá práce! PS: A perlička na konec? Je vážně úžasné, že snímek byl inspirován skutečnými událostmi jedné party přátel! PPS: Tak tohle tedy dělal Hawkeye během "Infinity War"! „Never been tagged. Just sayin'.“ (18.08.2018)

Líbí se mi hravost, která je protkána příběhem od samého počátku až do konce. "Máš ji" je skutečně komedie pro celou rodinu a věřím, že dokáže pobavit velmi široké spektrum diváků. Po nápadité vstupní myšlence nastupuje však lehce schématické zpracování, které už nepřichází s mnoha dalšími svěžími nápady, či neočekávanými vtípky. V průběhu celé stopáže se těží z geniality hlavní postavy, s kterou je schopen předvídat 10 tahů jeho přátel dopředu a samozřejmě také z jeho fyzičky, za kterou by se nestyděl ani Jackie Chan v nejlepších letech. Celkově jednoznačně palec nahoru za relativně originální a hlavně nestupidní a nelacinou komedii, kterých se v dnešních době už tolik netočí. 7/10 (07.10.2018)