Režie:
Ali SoozandehScénář:
Ali SoozandehKamera:
Martin GschlachtHudba:
Ali N. AskinHrají:
Arash Marandi, Alireza Bayram, Siir Eloglu, Thomas Nash, Hasan Ali Mete, Klaus Ofczarek, Morteza Tavakoli, Payam Madjlessi, Roxana Rahnama, Elmira Rafizadeh (více)Obsahy(1)
Tři mladé ženy a jeden muž mají podobné touhy jako jejich vrstevníci jinde na světě. Žijí ale v Teheránu, kde platí úplně jiná pravidla. Rockové koncerty v klubech, nemanželský sex, alkohol i drogy místní zákony zakazují a vytlačují do podzemí. Kdo má peníze a moc, pravidlům se snadno vzepře. Ostatním, kteří chtějí žít mimo úzce vymezené mantinely, hrozí tvrdé tresty. Při cestě za štěstím a svobodou tak hrdinové filmu musí bořit tabu a riskovat. Snímek je celovečerním debutem íránského režiséra žijícího v Německu Aliho Soozandeha. Natáčet přímo v Íránu nepřicházelo v úvahu, film proto vykresluje atmosféru teheránských ulic unikátní animační metodu rotoskopie. (Aerofilms)
(více)Videa (6)
Recenze (99)
Zábavnější, než jsem čekal. Animace je super a dává tomu punc zajmavosti. Počáteční rozladěnost, že nevím kdo je kdo rychle opadla a já si nerušeně užíval děj, na kterém mě potěšilo, že se nejedná o tradiční povídkový film, ale o celistvý příběh. Vyznění je celkem jasné. V Íránu žít nechcete, ale zase tam maj signál v metru. ()
Pozoruhodná mozaika lidských příběhů z nelehkých poměrů v íránském hlavním městě Teheránu. Ohromně mě fascinuje kultura i dost odlišné živobytí obyvatel Blízkého východu a jsem rád za každý kulturní zážitek, jež se vztahuje právě do těchto míst. Pokud Covid nezmění svět cestování v nějakém rapidnějším měřítku, rád se zrovna do Íránu jednou mrknu. ()
Vizuálně neotřelý a zajímavý náhled do nelehkého života žen v Íránu. Nemohu se ubránit dojmu, že nebýt vizuální složky, která určitě dala tvůrcům zabrat a do velké míry film odlišuje od zbytku ostatních, tak podobná látka už byla zpracována mnohokrát a dokonce i o dost lépe. Odehrává se před námi spletenec tří ženských osudů na pozadí tvrdě muslimského Teheránu a jak už tomu tak bývá, tak hlavní hrdinky opravu nemají na růžích ustláno a happy endu se zde nedočkáte. Rozhodně zajímavá podívaní, to je ale tak vše. ()
Mám pocit, že tomu hodně (ne)pomáhá zvolená forma. Díky ní získávají Teheránská Tabu na snové atmosféře a spousta neduhů zůstává skryta pod ní. Snímek ale ze stejných důvodů ztrácí i velikou část ze své naléhavosti. Nepůsobí jako by byl ukotven v aktuálním čase a nějakém jasném prostoru. Co se zvolených témat týče, je dobré, že nejsou většinou šokující a ani autoři nemají ambice výrazně útočit a burcovat. Většina věcí je podána věcně a postavy je řeší podobně jako další životní rutiny. Celé je to zabaleno do naprosto běžných životů ne úplně průměrných lidí žijících v životem tepající íránské metropoli a působí téměř jako běžné hořké drama, které seznamuje diváka se stinnými stránkami jedné části světa. ()
Hodně dobrá mozaika příběhů, která se propletá a vrcholí až do samého minimalistického (avšak velmi účinného) konce. To vše podtrhuje šílená animace. Stejně jako u filmu Waking Life, který je animovaný podobně, to má zde své opodstatnění a tímto snímek funguje zase o úroveň více. Viděno v rámci projektu Scope100. ()
Galerie (27)
Photo © filmladen
Zajímavosti (5)
- Protože nebylo možné natočit film v Teheránu a jiná města nemají vlastnosti, které je činí vhodnými pro realistické zobrazení života v Íránu, použil režisér k natočení filmu rotoskopický proces, Ten kombinuje živou akci s animací – herci byli natočeni proti zelenému plátnu a k tomu byla přidána animace, která umožnila vložení detailů specifických pro Teherán. (Dr Lizal)
- Ve scéně, kde Elias nastupuje do auta, které řídí Sára, nejsou vyobrazeny otevírající se dveře. (TheSompeque)
Reklama