Castlevania

1. série - 60% - Sympatický prolog, kterému zbytečně škodí rozdělení na epizody. V podobě pilotního filmu bych byl smířlivější, takhle se tři díly zadumaně teskní, vzpomíná a čeká na zlomový souboj. Ten dopadl na jedničku a dává přivonět k velkolepým věcem příštím, pocit ošizenosti z toho, že tyhle necelé dvě hodinky někdo označí jako samostatnou sezónu a pokračování přislíbí za více než rok, mě ale opouštěl jen velmi pomalu. 2. série - 85% - Působivé rozkročení jak po stránce žánrů, tak v počtu důležitých charakterů. K dokonalosti ještě krok chybí, na to se zásadními momenty přeci jen ještě šetří, když ale ze soubojů oči přecházejí a v nejnapínavějších momentech divák jen trne, co se komu může stát, musím Sama Deatse pořádně pochválit. Potenciálu zůstává slušná hromada, stejně jako dějových směrů, kterými se hlavní hrdinové mohou rozběhnout. 3. série - 75% - Děj stojí na místě, charaktery chodí v kruzích a víc prozkoumávají lokace, než že by se někam posouvaly, intriky a plány dostávají takové množství prostoru, že k němu ani není opodstatnění a zatraceně dlouho jsem jen seděl, počítal jednotlivé díly, čekal na zvrat a užíval si alespoň jako vždy výtečnou animaci. A pak přišly poslední dvě epizody, které jsou s přehledem tím nejlepším v celém seriálu a dost možná jednou z nejlepších žánrových akčních podívaných. Po takové dávce čirého nadšení jsem hledal čelist někde dole a z výsledných počtů jsem pořád tak trochu nerozhodný. Protože ono čekání opravdu stálo za to, hodnotím více než smířlivě, ale příště bych byl rád, kdyby se prostor využíval smysluplněji. Po třech sezónách bylo průběžného čekání snad víc než dost. 4. série - 75% - Téměř to samé, co jsem napsal ke třetí sezóně, bych mohl zkopírovat o pár řádků níž. Děj se točí na místě, méně důležité charaktery dostávají prostor k zadumaným monologům a divák váhá a dumá, jak se z takhle pomalu plynoucí cesty má stát akční inferno. Už malá střetnutí v průběhu putování ale naznačí nehynoucí potenciál značky a v předposlední epizodě The Endings to konečně přijde. Nejlepší akce, nejnápaditější choreografie, nejemocionálnější motivace a vřava, ve které bych se ochotně ztratil ještě stokrát. Nic výbušnějšího jsem v animovaném žánru asi ještě nikdy neviděl. I díky tomu zůstane po půtkách démonů, upírů, Belmonta a Syphy o něco pozitivnější dozvuk, který dává zapomenout na to, že možností tu bylo ještě víc. (24.04.2020)

Kdyby se mě někdo před rokem zeptal, jestli bych nemrknul na seriál s animovaným Drákulou, řekl bych mu, že upadl na hlavu. První série je ale parádní. Naťukla svět, ve kterém se nacházíme, ukázala silné postavy a přidala temný a krvavý příběh. U mě až nečekaná spokojenost. První sérii dám s klidem plný počet. 90 procent.--- 2S/ Parádní finále které mělo vše co mohlo. Poslední epizoda potom poměrně umě ukázala co dělají přeživší postavy. Celkově je druhá série opět hodně povedená. Bohužel má už pro mne hluchá místa. Klidně bych se obešel bez jedné epizody a některé úseky zkrátil. Pochválit musím rozhodně animaci, protože jsem se několikrát přistihl jak se kochám dokonalým provedením. Vše rozmanitější a větší než skvělá první řada. Někdy to škodí, jindy je to skvělé. 88 procent a jen o fous nepadne pátá hvězda i zde.---3S /Začnu zápory. Opět to mohlo být o díl, možná dva kratší. Asi. Sám si nejsem tolik jistý, protože pak by možná nevynikl přerod nálad, povah a další změny charakterů. Příběh se poměrně dlouho rozvíjí. Sice od začátku je jasné, kam směřuje, ale jistí si nemůžete být tak úplně ničím. Linka ve Štýrsku ale byla geniální. Lenore s Hektorem udávají muziku a to mě baví. Na rozdíl od druhé série mě právě vedlejší linky hrozně brali a to i Isaak, který mi stále tak nějak nepřirostl k srdci. Jestli se to takhle dá říct. Finále opět epické, jak v hlavní tak ve vedlejších rolích. K tomu skvělá hudba a můžu třetí řadě dát napálit 90 procent. Poslední řada nijak nevybočila a navazovala na předchozí. Místy už jsem ale cítil mírné natahování. Což působilo poměrně rušivě. Vedlejší liny taky ztrácely na síle a když se slévaly, tak to nemělo takový efekt jak bych čekal.  Celkově ale určitě ale 4tá řada a zakončení není zklamáním. 80 procent. Celkově 90. (28.03.2020)

Castlevania rozhodně nepatří v herní historii k seriím, které by měly nějak zvlášť originální příběh, vlastně jde o čisté béčko. Proto není divu, že i prozatimní 4 díly Anime adaptace jsou klišovitě béčkové jako řemen. ------- Už úvodní díl, který se točí kolem toho, že se nasere samotný Drákula, protože mu pomatení lidé upálí jeho milovanou ženu a on na ně za odměnu povolá armádu přimo z pekla působí jako primitivní béčko z osmdesátých let. To zároveň neznamená, že by Castlevania nebyla zábavná, jen je potřeba brát příběh s velkou rezervou. Pak si totiž užijete parádní temnou atmosféru a skvěle brutální souboje, ale bohužel nic moc mimo to. Tedy zatím. Úvodní 4 díly jsou v podstatě jen jakousi předehrou, to hlavní by teprve mělo přijít a bude zajímavé sledovat, jestli se zejména scénář alespoň trošku oprostí od jednoduchého videoherního příběhu. Prozatím za čisté 3*. (23.07.2017)

Anime,anime,anime,anime. V posledních letech na mě tohle slovo útočilo častěji, než sexuální stížnosti na Dominika Feriho za poslední dva týdny. K anime, jsem měl vždy takový, řekněme střídmý vztah - nenadával jsem na něj, ale jeho zarytý fanoušek jsem nebyl. Má bývalá přítelkyne byla weeb a občas mě nutila se s ní zavřít do pokoje a koukat na anime, přičemž jsem se u toho cítil jako když táta Fritzl, zavřel Anču do sklepa, jestli mě chápeš. Dával jsem tomuto žánru opakovaně příležitost si mě získat - viděl jsem Death Note a jako jediné anime jsem ho dokoukal (je to super, doporučuju i ne-anime lidem), viděl jsem Cowboye Beebopa (je to fajn, ale neuchvátilo mě to) a pak samozřejmě Full Metal Alchemist a Attack on Titan, u kterých jsem zjistil, proč mě takové to klasické japonské anime nikdy nebude bavit. Sere mě například, jak hlavní postavy zvětšují proporce své hlavy, když má být zvýrazněna jejich emoce a kolem hlav jim ještě lítají otazníky a vykříčníky, navíc nesnáším když 12 letý hlavní hrdina řve osudové hlášky, které jsou ve výsledku spíš dosti cringe, navíc u toho neustále řve jako by mu někdo rval koště do řiti násadou napřed. Asi to vyzní dost jako hate, ale asi jsem se prostě mentálně nezastavil na cca 15ti letech, takže si anime obecně nemůžu užít naplno, líp to říct nejde. Castlevania je ale opravdu výjimka z pravidla, hrozně jsem si to užil. Viděl jsem zatím teda jenom první dvě sérky, ale je to pořádně chlapácké fantasy tak jak to mám rád. Ten vizuál je fakt brutální, Valašsko na mě zapůsobilo hned v prvním díle. Belmont i jeho kámoši jsou vůči svému okolí hrozně sypmatičtí. Nejdůležitější ale je , že je to kvalitně udělané animované řemeslo. Pár háčků to má, avšak nemůžu je zde vypsat, bez spoilerů. Děkuji nezmiňovanému uživateli za doporučení. Podívám se na další série? Určitě ano. Podívám se na další anime? Určitě ne. EDIT: Podíval jsem se po třech měsících na třetí sérii a je to hrozná vata...navíc i to finále je nic moc. Jestli jsem měl malou motivaci kouknout na třetí sérii, tak na čtvrtou nemám snad žádnou lol. (31.05.2021)

Od 20 let starýho Symphony of the Night se pod značkou Castlevanie neobjevilo nic pamětihodnýho (ačkoliv Lords of Shadow byla zábavná odbočka) a tak může bejt člověk rád že po neustále odkládaný a rušený filmový verzi dostal prostor aspoň tenhle animák. Kromě toho že to hezky vypadá se to i hezky poslouchá a soundtrack je zajímavá kombinace středověku a moderní elektroniky. Nebojí se to ukázat ani krev takže hned ze začátku to nabídne lidi rozseknutý vejpůl, mrtvý děti nebo voka letící vzduchem. Postavy jsou zajímavý a dialogy nejsou nijak klišovitý. Nevidim důvod proč nedat 5 hvězd neboť jedinej zápor kterej v tomhle vidim je to že 25 minut na díl je sakra málo. (04.09.2017)